Článek
Město Havířov vzniklo v roce 1955, ovšem již předtím se zde stavěly domy nejen pro mnoho přicházejících pracovníků na Ostravsko. Šéf architektonického týmu pro výstavbu Havířova Meduna tehdy prosazoval uzavřené bloky a monumentální sovětské pojetí, jeho kolega Firla ovlivněný moderní architekturou a Le Corbusierem naopak požadoval více světla, vzduchu, zeleně a volnější rozmístění domů. Tehdejší doba mu však nepřála, a tak se téměř ve všem musel podřídit socialistickému realismu, ovšem dnes památkově chráněnému havířovskému stylu Sorela. Přesto se projektantům podařilo vytvořit příjemné zelené vnitrobloky stranou rušné hlavní komunikace.
Výzdoba domů čerpala z české renesance, viz římsy, sgrafita, reliéfy, atiky atd. Centrum města se podobá již brzy po válce budované ostravské části Poruba. Byty v těchto cihlových domech jsou dodnes velmi žádané, na tehdejší dobu poskytovaly vysoký standard bydlení a života. Jen malá okénka odkazovala na inspiraci výstavbou na Sibiři.
Jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Přes politicky vnucený styl Sorely má zdejší urbanismus vysokou kvalitu. - široký bulvár, obchody v přízemí, souvislé uliční fronty a klidné zelené dvory. Takže naštěstí nepůsobí starý Havířov jako panelové sídliště, ale jako skutečné město.
Počáteční podobu Havířova navrhl tým Stavoprojektu pod vedením architekta a urbanisty Vladimíra Meduny. Součástí hlavního týmu byli architekti Špaček, Spáčil, Čtvrtníček, Firla a Nový, ten řešil hlavně teoretické a ekonomické plánování
Právě Firla navrhl některé domovní bloky podél dnešní Hlavní třídy na fotografii. Je rovněž autorem tehdejšího domu potravin a občerstvení Labužník a původního návrhu kina Centrum.
Na fotografii je slavná, ovšem nešťastná instalace Brána s kyvadlem a pramenem na Náměstí Republiky v Havířově, projekt sochařů Stefana Milkova a Karla Holuba. Je devět metrů vysoký a váží asi čtyři tuny a měl mít tři prvky: vysokou bránu, kovové kyvadlo a pramen tryskající pod ním.
Brána byla předána městu roku 2007. Kyvadlo se mělo pohybovat pomocí dvou elektrických lineárních motorů. Od počátku byly s kýváním problémy, kyvadlo bylo opravováno v letech 2013, 2014 a 2018, problém byl též s vodním pramenem.
V roce 2023 už nic nefungovalo. Anketa ukázala, že 81 % hlasujících se vyslovilo pro odstranění. Letos se chystá rozsáhlá rekonstrukce náměstí, včetně kyvadla. V plánu je spíše jeho odstranění, dříve se také uvažovalo o jeho přemístění.
Labužník je stavba z další etapy architektury města Havířova. Na rozdíl od okolní zdobné Sorely působí téměř funkcionalisticky. Bronisław Firla zde navrhl jednu z prvních samoobslužných prodejen potravin v Československu. V přízemí bývala samoobsluha, v patře občerstvení tehdy označované jako snackbar.
Stavba byla dokončena roku 1957. Má typické zaoblené nároží, dlouhá pásová okna a lehký, horizontální výraz. Firla osobně navrhl též velký červenožlutý neonový nápis LABUŽNÍK na průčelí.
V době vzniku stavby po Stalinově smrti a po Chruščovově kritice kultu osobnosti přísná Sorela ustupovala modernější architektuře. Labužník je proto i vizuálně předělem mezi havířovskou Sorelou 50. let a nastupující modernou.
Vznikla též píseň s refrénem Kyvadlo, co se nekývá. V lednu 2025 napsal Robin Balon text písničky Havířovský song – Kyvadlo a zveřejnil ji na kanálu RobAIn. Hudba i zpěv vygenerovala umělá inteligence Suno AI. Verš Kyvadlo, co se nekývá, pramen, co nezurčí vystihuje dokonale osud díla.
Song je volně dostupný na internetu.
Nedalo mi si nevyfotit zmrzlinový stánek mezi ELANem a CrossCafe. Dali jsme si vynikající a obří točenou kombinovanou kakaovou a vanilkovou zmrzlinu v obřím a výborném oplatkovém kornoutu za pouhých 50 korun, mohli jsme zvolit i menší za 40 korun. U nás se prodává jeden kopeček, i když opravdu výborné zmrzliny, za 40 Kč.
Tato provozovna na Hlavní třídě se v době mých středoškolských studií, kdy jsme si zde cestou ze školy domů pravidelně kupovali kofolu a rohlík s vlašákem, nazývala jednoduše Mléčný bar. Tehdy ještě vedle nestál obchodní dům Budoucnost, dnes ELAN. Ten byl slavnostně otevřen až v době mého nástupu na vysokou školu v Praze.
Dnes je v těchto prostorách kavárna CrossCafe s bohatým sortimentem sladkých i slaných dobrot za velmi příznivé ceny, viz fotografie chladící vitríny.
Opravdu velkorysé prostory kavárny dávají tušit velký zájem o toto místo a jejich dobroty
Na fotografii se právě na červenou zastavily dva totožné příměstské autobusy v bílo-zeleném provedení dopravce Transdev Slezsko. Podle tvaru karoserie, oken i krytů plynových nádrží na střeše jsou to autobusy SOR CNG 12, tedy autobusy na plynový pohon. Přední vůz byl vyroben v roce 2016. V Havířově již desítky let jezdí autobusy MHD na BioCNG, u nich má biometan tvořit nejméně 20 % objemu paliva.
Autorem této jedné z mnoha soch ve zdejším veřejném prostoru je japonský sochař Tets Ohnari, ten studoval i působí v Česku a má českou manželku Lucii.
Plastika Sand Clock/Přesýpací hodiny na fotografii stojí v Centrálním parku v Havířově. Socha vznikla v roce 2010 ze supíkovského mramoru v rámci Mezinárodního sochařského sympozia Landek 2010, to se konalo v areálu Hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích. Do havířovského parku byla osazena o rok později.
Autor sochy představující stylizované přesýpací hodiny pracoval s kontrastem povrchů: některé části mramoru jsou hladké a geometricky opracované, jiné ponechal hrubé, skoro jako původní lomový kámen.
Motiv přesýpacích hodin je zde symbolem plynutí času a proměny – hladká horní část přechází do rozpadávajícího se kamene.
V centrálním havířovském parku u Náměstí Republiky je vidět jedno z mnoha havířovských dětských hřišť.
Hned vedle právě probíhá, je sobota dopoledne, setkání občanů doplněné hudbou, dobrotami a komentáři moderátora.
Na pivo a další pochutiny se po konci vyučování na nedalekém gymnáziu chodilo do hospody Merkur.
Na fotografii je bývalý hotelový komplex Merkur nedaleko Gymnázia Podlesí. Dodnes mu lidé říkají Merkur, ovšem oficiálně se mění na Rezidenci Podlesí.
Komplex, složený z několika propojených částí doplněných nízkými provozními budovami sloužil jako hotelový dům a ubytovna zejména pro pracující přicházející na rychle se rozvíjející průmyslové Ostravsko, se začal budovat v roce 1967.
Na fotografii vpravo je jeden z výškových ubytovacích bloků, vlevo nízká společenská a provozní část komplexu. Celý Merkur byl příkladem pozdně modernistické výstavby s jednoduchými hranolovými budovami, pásovými okny a volným rozmístěním v zeleni, ta je pro Havířov typická.
Celý areál získal v roce 2015 soukromý investor a přislíbil přestavět ubytovny na byty. Skutečná rekonstrukce začala teprve před několika lety. Od loňska firma nabízí v první zrekonstruované budově byty 1+kk, 2+kk a 4+kk s klimatizací, rekuperací a vlastním parkováním.V současnosti pokračuje rekonstrukce dalšího výškového bloku.
Gymnázium Podlesí je nejstarší střední škola v nejmladším městě naší republiky, byla založena v roce 1956 jako jedenáctiletá střední škola, později SVVŠ. Letos tedy slaví 70 let.
V roce 1969 se škola přestěhovala do nové školní budovy s kopulí hvězdárny, viz fotografie, zde sídlí dodnes. V té době se jednotlivé třídy specializovaly na výuku v přírodních či humanitních vědách. Naše třída nastoupila do prvního ročníku v této ještě novotou vonící škole s novým názvem Gymnasium.
Po roce ovšem musel odejít ředitel školy, po třech letech náš milovaný třídní profesor matematiky a fyziky Jan Krajíček. Ředitel ani jeho zástupce nebyli absolventy vysoké školy, ovšem byli kovaní v tehdejší ideologii. Zástupce ředitele nás učil občanku, ze které jsem za neposlušnost obdržela dostatečnou. Ruštinu nás naštěstí jen rok učila manželka důstojníka sovětské armády, která nás přišla v srpnu 1968 osvobodit.
Ovšem škola měla tehdy ještě stále vysokou úroveň výuky, skoro všichni studenti naší třídy vystudovali vysokou školu.
Architektem gymnázia byl významný architekt Josef Hrejsemnou se narodil v roce 1928 ve Zlíně a zemřel v roce 2010 v Havířově. Proslavil se návrhem vlakového nádraží v Havířově a v nedaleké slovenské Čadci s dominujícími skleněnými plochami.
Architekturu studoval v tehdejším Leningradě v letech 1951–1957. Od roku 1969 pracoval pro Pozemní stavby Olomouc v havířovské pobočce. Po roce 1989 již v důchodu učil na Střední průmyslové škole stavební v Havířově. Jeho koníčkem byla kresba, malba a řezbářství.
Tato pískovcová plastika před budovou Gymnázia Podlesí se jmenuje Staré rukopisy, případně Kniha, jejím autorem je sochař Čestmír Hlavinka. Socha vznikla v 70. letech 20. století v rámci umělecké výzdoby nové bytové zástavby. Původně stála před domem s autorovým ateliérem, později byla přemístěna na dnešní místo a v roce 1999 prošla opravou.
Plastika zobrazuje rozevřené, navrstvené či svázané staré knihy a rukopisy. Na jednotlivých stránkách jsou vytesány texty jako součást díla. Na stránce vlevo jsou vytesána francouzská a česká slova Internacionály.
Nejen v Havířově probíhal od 16. do 22. září Evropský týden mobility. Historický autobus Škoda 706 RTO LUX vyjel v sobotu 19. září mezi 14. a 19. hodinou právě jako součást jeho programu. Na fotografii je zachycena jeho nostalgická jízda po Havířově, tedy přímo verze LUX určené pro dálkové a zájezdové jízdy.
Výpravní budova zdejšího nádraží byla dokončena v roce 1969 podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou. Řadí se k nejvýraznějším ukázkám bruselského stylu. Nejvýraznější je její dominantní prosklená konstrukce, výrazné schodiště a velká skleněná mozaika výtvarníka Vladimíra Kopeckého v interiéru.
Ještě před patnácti lety se uvažovalo o zbourání budovy a jejím nahrazením menší nádražní budovou. Proti demolici se však zvedla vlna občanského odporu, nakonec byla budova zachráněna.
Správa železnic dokončila roce 2020 menší odbavovací halu v někdejší provozní části budovy. Původní odbavovací hala prošla rekonstrukcí.
Město taktéž přestavělo prostor před nádražím na moderní společný přestupní terminál pro autobusy, vznikla návazná parkovací místa, zastávky byly zastřešeny a pěší trasy byly upraveny. Došlo tak ke spojení vlaků, městské dopravy i regionálních autobusů na jednom místě.
Architekt Josef Hrejsemnou měl mimo jiné s architekty Špačkem a Didwiczem také za úkol v Havířově rozmístit sochy vůdců a neonové tabule s agitačními hesly Za socialismus – za mír či Dnešní prací budujeme zítřek atd, ty byly samozřejmě po roce 1989 odstraněny.
Pro Havířov vyprojektoval Josef Hrejsemnou také mateřské a učňovské školy, jesle a dnešní Gymnázium Podlesí. Je též autorem projektu zimního stadionu, příkladu brutalistické architektury. Na jeho výtvarné podobě zde spolupracoval se sochařem Václavem Urubou.
Původní prostornou prosklenou halu v pozadí nechalo město Havířov upravit na sportovně-společenské centrum Fénix dokončené v roce 2022. Uvnitř vznikl bowling, víceúčelové hřiště pro volejbal, badminton a basketbal, boulderingová lezecká stěna, menší sály pro tanec, balet a gymnastiku a zázemí pro koncerty, výstavy, přednášky, projekce a další společenské akce. Podařilo se zachovat hlavní architektonický výraz haly, její prosklení i některé původní výtvarné prvky.
Na podzim roku 2023 začala nejdůležitější část rekonstrukce nádraží s názvem Optimalizace traťového úseku Havířov – zastávka Havířov střed. Došlo ke kompletní přestavbě stanice včetně čtyřkilometrového úseku trati.
Během rekonstrukce vznikla dvě nová zvýšená ostrovní nástupiště, nová zastřešení, osvětlení, informační systém a mobiliář, výtahy z podchodu na obě nástupiště a stanice se stala plně bezbariérovou. Podchod byl prodloužen až na šumbarskou stranu k prostoru u Lidlu, byl kompletně vyměněn železniční spodek, svršek a kolejové lože s novými výhybkami, trakčním vedením a zabezpečovacím zařízením. Byly opraveny mosty, propustky a odvodnění.
Nákladní koleje mají nově délku přes 760 metrů, aby zde mohly zastavovat dlouhé nákladní vlaky.
Velmi praktickou změnou je prodloužený podchod. Obyvatelé Šumbarku na protější straně nádraží už je nemusí obcházet přes vzdálený silniční podjezd. Nové vyústění podchodu bylo zpřístupněno koncem loňského roku.
Zdroje:
https://gsh.cz/historie-skoly
https://www.havirov-city.cz/aktuality/cestujicim-havirove-se-na-vlakovem-nadrazi-otevrela-nova-odbavovaci-hala
https://www.havirov-city.cz/aktuality/cestujicim-havirove-se-na-vlakovem-nadrazi-otevrela-nova-odbavovaci-hala
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%AD%C5%99ov
