Článek
V roce 1874 zakládá v nádherném prostředí Jeseníků, v Holbě u města Hanušovice, mladý sládek Josef Müllschitz moderní parní pivovar.
Později v roce 1881 se stali novými většinovými majiteli Oberleithnerové a novým členem společenstva Dr. Karlem Chiari. Název společnosti se tak změnil na Brauerei von Chiari & co. zu Hannsdorf-Halbseit.
Do akciové společnosti se v roce 1906 spojily pivovary v Třemešku, Šumperku a v Hanušovicích, právě zdejší pivovar získal největší podíl akcií v nové společnosti s názvem Nordmährische Brauerei und Malzfabriks Aktiengesellschaft in Mährisch Schönberg.
V meziválečném období od roku 1918 do 1939 měla produkce Hanušovického pivovaru vzestupnou tendenci, v té době dosáhl třetího nejvyššího výstavu v Československu.
Během druhé světové války v letech 1938 až 1945 si i přes nedostatek surovin pivovar stále udržoval vysokou kvalitu svého piva a vydával nové akcie.
Během prohlídky pivovar vstupujeme do čistotou zářící varny.
Hanušovický pivovar byl v roce 1948 znárodněn, v té době vznikl samostatný závod Hanušovický pivovar, národní podnik, ve městě Hanušovice.
O prohlídku pivovaru v Hanušovicích mají lidé obrovský zájem, neustále fotí zajímavá a fotogenická místa závodu.
V roce 1961 zde zprovoznili novou spilku a železobetonové ležácké tanky z roku 1939.
Později v roce 1965 byla provedená úprava ležáckých sklepů, potrubí bylo vyměněno za skleněné a nainstalovali zde křemelinovou filtraci.
Nesahat, žádá nás průvodkyně. Prý na to většina lidí reaguje tím, že si sáhne. Víte, že mramorové stěny i zařízení této varny pochází z 30. let 20. století? V pivovaru si tuto historickou zajímavost považují a neustále ji čistí a leští.
V listopadu roku 1983 byla uvařená první zkušební várka piva Šerák. Do nabídky pro zákazníky byl Šerák jako první jedenáctka na trhu v tehdejším Československu trvale zařazen od ledna 1984.
Samostatná společnost pivovar Holba, a.s. Hanušovice vznikla v roce 1996, byla dceřinou společností PMS Přerov, a.s. společně s pivovary Zubr a.s. Přerov a Pivovarem Litovel a.s. K pivovaru patří také sladovna v Zábřehu.
Chmel je popínavá rostlina, ta se používá ke konzervaci piva a vytvoření jeho typické hořké chuti. Chmel lze přidávat jako chmelový extrakt či chmelové granule. Český chmel patří kvalitou k nejlepším na světě. Vyhledávaný je především žatecký poloraný červeňák, ten obsahuje nižší množství hořkých látek, avšak vyniká obsahem látek aromatických.
Dřevěné přepravní sudy byly v roce 1970 nahrazeny hliníkovými, v tom roce byla poprvé překonána hranice výstavu 300 tis. hektolitrů
Pivo je kvašený, mírně alkoholický nápoj vyráběný v pivovaru, v posledních letech u nás vzniklo také mnoho úspěšných malých pivovarů. Výroba piva je založená na rozštěpení složitých cukrů ve škrobu, ten obsahují obilná zrna, na jednoduché cukry, ty lze následně zkvasit. Zkvašení těchto cukrů probíhá pomocí tzv. pivovarských kvasinek. Nedílnou součástí výroby je smíchání surovin s vodou, tedy převedení využitelných látek do vodného roztoku.
Suroviny pro výrobu piva jsou obilný slad (u nás nejčastěji ječný), voda a upravený chmel.
Slad vzniká ve sladovně v Zábřehu naklíčením obilných zrn a jejich šetrným usušením za teploty podle druhu sladu. Obilniny dodávají škrob, tedy cukry, ty se později přeměňují na alkohol a oxid uhličitý. Nejvíce se používá ječmen, méně pšenice, kukuřice nebo rýže, v dobách krize například žaludy.
Vstoupili jsme do sklepních chladných prostor. Oproti venkovní teplotě 25 stupnů jsme se v tričku na tomto místě s teplotou 5 stupňů Celsia cítili poněkud nekomfortně. Do tohoto uzavřeného prostoru s teplotou 2 stupně jsme vstoupili s obavami, kupodivu jsme si již na chlad asi zvykli, a tak jsme kupodivu přežili bez rýmy.
Pivovarské muzeum a Pivovarská restaurace poblíž areálu pivovaru záhájily provoz v roce 2010, vznikly přestavbou řadu let nevyužívané budovy bývalé školy
Další surovinou nezbytnou pro výrobu piva jsou kvasnice, tyto jednobuněčné mikroorganismy pomáhají zkvasit tzv. mladinu. Některé pivovary přidávají do piva pro dosažení speciální chuti koření, například koriandr či zázvor.
Nejvyššího výstavu piva za posledních patnáct let dosáhla v roce 2024 společnost Pivovary CZ Group (PCZG), ta sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli produkující značky Zubr, Holba a Litovel. Celkový výstav činil 826 000 hektolitrů.
Na celkovém výstavu se podílel export, v historii společnosti rekordní, zejména na tradičních trzích v Německu, Polsku a Maďarsku, a také na méně tradičních, například na Kubě.
Kofola je předním výrobcem nápojů ve střední Evropě, provozuje zde 11 výrobních závodů. V Česku a na Slovensku kromě Kofoly vyrábí také značky minerální vody Rajec, Korunní či Ondrášovka, sladké nápoje Jupík, Ugo, Royal Crown Cola nebo energetický nápoj Semtex.
Nápojářská společnost Kofola se v loňském roce prostřednictvím dceřiné firmy Pragerovy sady Libina stala majitelem téměř 60 hektarů jabloňových sadů u Úsova na Šumpersku.
Sady Kofola odkoupila od společnosti Úsovsko, od ní již dříve kupovala jablka pro výrobu čerstvých šťáv UGO. Již před transakcí zaměstnanci nápojářské firmy pomáhali v sadech se sklizní a také společně se zkušenými sadaři vysadili nové jablečné odrůdy ideální pro výrobu ciderů.
Jednatel dceřiné společnosti Kofoly F. H. Prager Alexandros Samaras, která cidery vyrábí, se před 3 lety v Normandii seznámili s tamními sadaři, tam získal know-how pro pěstování speciálních hořkosladkých odrůd jablek. Tyto odrůdy byly vysazeny v ovocné školce na Moravě a poté v nových sadech.
Pragerovy sady se rozkládají na 60 hektarech v Libině na Šumpersku. Loni bohužel část úrody pomrzla, letos je naopak rekordní. Kofola si pronajala další sady ve Veleboři, takže celkem obhospodařuje již dvojnásobnou rozlohu.
Výroba piva vyžaduje kvalitní vodu. V roce 1993 si pivovar zajistil její vlastní zdroj provedením dvou samostatných vrtů mimořádně kvalitní vody splňující nejpřísnější kritéria pro kojeneckou vodu. Jímaná voda vrtů pochází z druhé zvodně v hydrogeologické struktuře ramzovského nasunutí Hrubého Jeseníků.
Kofola sídlí v Ostravě a je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má v současnosti přes 2000 zaměstnanců.
Zhruba 80 % jablek ze sadů společnosti Kofola se prodává v obchodech, část úrody míří do Freshbarů a Salaterií UGO či do lahviček s čerstvou šťávou. Zbylá jablka se zpracovávají na koncentrát pro další nápoje, včetně legendární ovocno-bylinkové Kofoly. Kromě jablek pečuje Kofola o hrušně a višně. Na 14 hektarech však pěstuje i heřmánek, mátu a meduňku.
Revitalizace pivovarských rybníků v Hanušovicích proběhla v roce 2001. Zdejší rybníky opět pozitivně ovlivňují přirozenou rovnováhu krajiny a současně zdobí pivovarské nádvoří. Žijí v nich nejen ryby, ale i chránění živočichové jako rak říční, užovka obojková, skokan hnědý, čolci a další obojživelníci.
Železniční stanice v Hanušovicích je významný železniční uzel, křižují se zde neelektrizované jednokolejné tratě. Jedná se o nejfrekventovanější trať Šumperk–Krnov, dále odtud vyjíždí moderní motorové vlaky Leo Express Tenders do Dolní Lipky, trať je v provozu od roku 1888, a také vlaky do Starého Města pod Sněžníkem, tato trať byla vybudovaná v roce 1905.
Železniční trať ze Šumperka do Hanušovic, součást tehdejší Moravské pohraniční dráhy, byla uvedena do provozu v roce 1873. Nádraží se tehdy nacházelo v katastru osady Holba, přesto neslo název Hanušovice, do vzniku Československa Hannsdorf. V Hanušovicích bylo postaveno velkorysé nádraží s depem, s jeho výstavbou byl spojen vznik pivovaru, dnes s názvem Holba, jeho areál k nádraží přiléhá. Vznikla zde tehdy také pila firmy Kohn, později ve vlastnictví Lichtenštejnů, těm patřilo v okolí Branné přes 9 000 hektarů lesů. Pila byla zrušena koncem 50. let 20. století.
Rekonstrukce výpravní budovy zde byla dokončená v roce 2021, velká část budov nádraží byla zbourána, fasáda nádraží byla obnovená do původního stavu z přelomu 19. a 20. století. V té době došlo k unikátnímu zabezpečení svahu naproti nádraží. Ještě je potřeba dobudovat prostor přednádraží.
Zdroje:
Výklad průvodkyně po areálu pivovaru
https://holba.cz/cs/historie
https://hanacka.drbna.cz/z-kraje/sumpersko/35814-kofola-zachranila-pragerovy-sady-v-libine-pestuje-jablka-byliny-a-je-v-zisku.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDroba_piva
