Článek
Náš hostel se nacházel v blízkosti hlavního nádraží Děčín, to kupodivu leží na druhé straně Labe oproti původnímu městu Děčín s typickým zámkem na skále, ve čtvrti Podmokly (německy Bodenbach). Podmokly a Děčínem se sloučily až v roce 1942.
Po zprovoznění železnice se osada Podmokly rychle rozvíjela, již v roce 1829 zde zahájila výrobu továrna na keramiku a kameninu. Zdejší původně pobočka drážďanské továrny na kakao, čokoládu a kávové náhražky Jordan & Timaeus se stala významnou čokoládovnou.
V době dokončení železniční trati Praha–Drážďany v roce 1851 měly Podmokly více obyvatel než Děčín. Pozemky pro výstavbu nádraží tehdy poskytl poblíž svého zámku hrabě Thun-Hohenstein.
Přílivem dělníků z vnitrozemí koncem 19. století zde vznikla početná česká menšina. Na místě starých domů se v Podmoklech realizovala na přelomu 19. a 20. století unikátní rozsáhlá secesní zástavba obytných domů.
Většina obyvatelstva zde byla německé národnosti. Hned po druhé světové válce přijely do města Revoluční gardy. Němečtí obyvatelé byli zbavení československého občanství a záhy deportovaní do Německa nebo do internačních táborů. Prázdné domy a byty policie připravila pro nové české osídlence, časté bylo rabování.
Pseudorománská bazilika sv. Františka z Assisi obklopená parkem, též kostel sv. Františka Serafinského v Podmoklech, je římskokatolický farní kostel z roku 1858. Vznikl jako chrám pro místní rychle se rozvíjející obec, postupně prošel několika rekonstrukcemi.
Budova magistrátu s obřadní síní a hasičská stanice na Mírovém náměstí byla dokončená v roce 1929–1932.
Na fotografii se nachází mostek přes Jílovský potok s inženýrskými sítěmi.
Tento zdá se poklidný potok dokáže zejména během občasných přívalových dešťů napáchat velké škody. Podmokly zasáhly již několikrát bleskové povodně. Hasiči tehdy odčerpávali vodu z desítek sklepů, dokonce museli uzavřít několik komunikací.
Tato jedna ze zachovaných a zrekonstruovaných budov během stavby obchodního Centra Pivovar Děčín je také z 19. století. Děčínský pivovar nechal postavit hrabě Maxmilián Thun v roce 1698.
Ve zrekonstruovaných částech bývalého pivovaru i v nově postavené budově mají zákazníci k dispozici obchody, supermarket, služby, restaurace, minipivovar (došlo zde k obnově tradice výroby děčínského piva Kapitán), myčku aut, čerpací stanici a také 5D kino. Unikátní je hopsárium pro děti se skluzavkami, tobogány, prolézačkami a dopravním hřištěm.
Je zde též malá zoologická zahrada s českými domácími zvířaty, nejen školáci se tak seznámí s ovcemi, kozami a dalšími v centru města.
V Děčíně byla v roce 2014 dokončená proměna bývalého pivovaru, za téměř miliardu korun se chátrající stavby proměnily v moderní nákupní centrum. V roce 1995 varny pivovaru vychladly a soubor historických budov postupně chátral. Podařilo se zachovat velkou část historických budov z různých období.
Architekti ze Studia arch pod vedením Václava Hlaváčka využili též neobvyklá řešení, například voda z pivovarských studní ochlazuje desítky tisíc metrů čtverečních prodejní plochy, náklady na ochlazování se tak snížily o třetinu. Zároveň je tato voda využívána ke splachování na toaletách.
Fanoušci Vetřelce, Predátora či Transformera naleznou postavy z těchto filmů rozmístěné v pasážích obchodního Centra Pivovar Děčín!
Umístění Centra v terénu také pomáhá s izolací, kdy je část zapuštěná pod zem. Při rekonstrukci byly využité i původní stavební materiály - kameny, cihly nebo dřevo. Na střeše vzniklo parkování pro nejméně 400 aut.
Nádherné původní prostory bývalého pivovaru již měly demoliční výměr, nový majitel je mohl srovnat se zemí, jenže se do nich zamiloval, na výsledném díle je to opravdu poznat. V běžných obchodních centrech se na krásu moc nehraje, jde hlavně o ekonomický efekt.
Přes železniční stanici Děčín hlavní nádraží ve čtvrti Podmokly vede železniční koridor, jedná se o pohraniční stanici s Německem. V roce 1865 byla dokončená současná novorenesanční výpravní budova.
Zámeček Podmokly sloužil jako thunovský lovecký zámeček, dnes je sídlem Oblastního muzea. Areál kromě samotné budovy zahrnuje také historickou parkovou úpravu a sochu boha Ariona. Lovecký zámek nechal roku 1735 postavit J. A. Thun.
Železniční most přes Labe spojuje dvě děčínská nádraží, hlavní a východní. Je v provozu od roku 1867, kdy spojoval tehdy ještě samostatná města Děčín a Podmokly nad soutokem Labe a Ploučnice.
Nad okolními záplavovými loukami stojí původní kamenné oblouky, nad vodou se pnou ocelové konstrukce, ta přes Labe v délce 152 metrů se měnila už dvakrát, v roce 1895, a v roce 1976. Druhá výměna měla být jen provizorní, ocelová konstrukce zde ovšem stála 46 let. Na fotografii je opravený most přes Labe s novou ocelovou konstrukcí, ta byla uvedená do plného provozu právě během naší návštěvy Děčína v prosinci 2021.
Celkově zaplatila Správa železnic za rekonstrukci 1300 metrů železniční trati zahrnující výměnu konstrukce železničního mostu, opravu dvou tunelů, ale také stavbu protihlukové stěny v délce 700 metrů, přes jednu miliardu korun.
Půvabný bývalý přístavní thunovský restaurant z roku 1908 nesl název Pod skálou.
Architektonicky zajímavá nárožní budova bývalého nájemního a obchodního domu Anny Tilleové postavená v roce 1934.
Za stanicí Děčín hlavní nádraží směrem do Německa se nachází dva dvojkolejné tunely postavené v roce 1849 s kamennými portály v romantizujícím slohu zakončené cimbuřím. První tunel Ovčí stěna pod Pastýřskou stěnou z roku 1849 vede tvrdou pískovcovou skálou bez vyzdívky a je dlouhý 279 m, další je tunel Červená skála.
Původní komplex s tělocvičnou z roku 1888, dnes Sportovní centrum Děčín s hostelem.
Sídlo ČEZ v Děčíně, původně správní budova Nordböhmische Elektrizitätswerke AG z roku 1924, ve stylech Art déco, klasicismu, expresionismu.
Církev československá husitská v Děčíně má od roku 2015 nový zvon, ale také zvoničku. Lidé na ně přispěli částkou přes sto tisíc korun
Dělníci vše dokázali nainstalovat na střechu sídla této církve během několika hodin. Jména nejštědřejších dárců, většinou podnikatelů, jsou uvedená přímo na zvonu spolu s podobiznou mistra Jana Husa.
Dohromady bylo vybráno 113 tisíc korun během půl roku, zvon se zvoničkou včetně instalace stál celkem 180 tisíc korun. Zvon váží 90 kilogramů, do Děčína byl dopraven ze zvonařské dílny v Brodku u Přerova, tu založil otec Dytrych, v jeho díle pokračuje již třetí generace žen Dytrychových.
Na fotografii je zajímavá budova bývalého hotelu Wettiner Hof.
Při zkoumání názvu hotelu jsem objevila mnoho podniků s názvem Wettin v mnoha zemích světa. Dům Wettinů (německy Haus Wettin) byla dynastie zahrnující krále Saska, kurfiřty, vévody a hrabata, ti kdysi vládli na území dnešních německých spolkových zemí Sasko, Sasko - Anhaltsko a Durynsko. Dynastie je z nejstarších v Evropě, její jméno má původ ve městě Wettin v Sasku-Anhaltsku.
Po roce 1485 se Lipskou smlouvou rod rozdělil na dvě vládnoucí větve: ernestinskou a albertinskou. Starší ernestinská větev sehrála klíčovou roli během protestantské reformace. Mnoho panovníků i mimo Německo bylo svázáno s rodem Saxe-Coburg-Gotha. Albertinská větev, méně prominentní, ovládala většinu Saska a hrála roli v polské historii.
Představitelé rodu Wettinů se dostali na trůny Spojeného království, Portugalska, Bulharska, Polsko-Litevské unie, Saska, Mexika a Belgie – pouze zde vládnou dodnes.
Novogotický luteránský kostel Ježíše Krista z roku 1884 patřil do roku 1945 německým evangelíkům, po odsunu německého obyvatelstva jej využívá Českobratrská církev evangelická.
V roce 1850 byla nová železniční trať Děčín – Drážďany připojená k rakouské c.k. Severní státní dráze, tehdy se ze Saska do Podmokel přesunuly některé celní a železniční úřady, jejich zaměstnanci zde založili vlastní evangelicko-luteránskou církevní obec. Kostel podle návrhu drážďanského architekta G. L. Möckela byl dokončen v roce 1884 v pseudogotickém slohu.
Působivá vila Elbhof, v českém překladu Labský dvůr, postavená v 70. letech 19. toletí podle návrhu děčínského inženýra Philippa Stuchlika, je z nejstarších domů v centru Podmokel.
Původně neorenesanční vila byla rozšířená na šestipodlažní obchodní a obytný dům. Na začátku 20. století vilu přebudoval pro svou rodinu stavitel Johann Glaser, ten byl spoluvlastníkem zdejší významné stavební firmy, ta projektovala a postavila velkou část secesních činžovních domů v Podmoklech.
Secesní synagoga v Podmoklech stojí ve svahu na úpatí Pastýřské stěny. Do sbírky na synagogu na konci 19. století přispěli i mnozí děčínští podnikatelé a mecenáši. Synagoga byla dokončená v roce 1907 v orientálně secesním slohu.
Zničení synagogy během Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 na poslední chvíli zabránil tehdejší starosta Podmokel dr. Kreissler. V roce 1941 v synagoze nacisté na její podlahu nakreslili mapu Anglie. Synagoga se dochovala na severu naší země jako jediná, po druhé světové válce nebyla využívaná.
Židovská obec zde byla obnovená až v roce 1993, synagogu získala zpět do vlastnictví v roce 1996. V dalším roce nový předseda Židovské obce Vladimír Poskočil inicioval její celkovou rekonstrukci, a jak řekl, tak udělal, začala urgentní obnova střechy, renovace výzdoby interiéru kopírovala několik dochovaných historických fotografií. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví čerpali do roku 2014 na opravu památky 1,6 mil. Kč.
Velký sál má umělecky zpracovanou schránku na tóru (aron ha-kodeš) tradičně na východní stěně synagogy, do ní byla roku 2005 umístěná tóra darovaná ostravskou židovskou obcí. Původní lavice se nedochovaly, byly nahrazeny novými židlemi. Suterén dnes slouží k setkávání členů děčínské židovské obce a hostů.
Přijela jsem fotit na pozvání svátek Chanuka v synagoze. Během oslavy zejména děti předvedly malou ukázku z historie svátku. U řečnického pultu stojí člen obce a vysvětluje divákům historii svátku Chanuka a co se tehdy odehrálo. Text na pokrývce se jménem uvádí, kdo tuto textilii synagoze daroval.
Chanuka (hebrejsky: חֲנֻכָּה, doslova zasvěcení), též Svátek světel, je osmidenní židovský svátek, ten připomíná zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu v roce 165 př. n. l.
Makabejci jistě srdnatě bojovali opravdovými zbraněmi, v synagoze naštěstí účinkující bojovali s nepřítelem koulemi z přinesených ponožek. Iniciátorka místního dění odnáší ponožky jejich majitelům v košíku.
Jeruzalémský Chrám byl znesvěcen během helénské nadvlády, během povstání Makabejských byl spolu s územím znovu dobyt. Podle Talmudu našli Židé po příchodu do Chrámu pouze jednu nádobu s čistým olivovým olejem, ta měla stačit pro chrámovou menoru pouze na jeden den. Zázrakem však olej hořel po osm dní, během té potřebné doby byl vylisovaný, připravený a posvěcený nový olej. Jako připomenutí tohoto zázraku Židé zapalují svíce a jí jídla připravená na oleji.
Během Chanuky neplatí zákaz práce jako během jiných židovských svátků. Lidé chodí do zaměstnání, ale mohou odcházet dříve, aby zapálili světla při soumraku. V Izraeli jsou během Chanuky zavřené školy, přestože k tomu není náboženský důvod.
Hlavní tradicí je rozsvěcování světel na osmiramenném svícnu – chanukiji. Ten se zpravidla postaví do okna nebo ke vchodu do ulice.
Během Chanuky se jí mastná jídla, na připomínku zázraku s olejem v Chrámu. Tradičními jídly jsou bramboráky (jidiš: latkes, hebrejsky: levivot), koblihy (hebrejsky: sufganijot) plněné různými náplněmi.
Také se hrají hry jako drejdl (hebrejsky sevivon), je to naše čtyřstranná káča. Na každé straně je natištěné hebrejské písmeno, jsou to počáteční písmena v hebrejské větě נס גדול היה שם, (Nes Gadol Haja Šam), v překladu: stal se tam velký zázrak, což také odkazuje na zázrak s olejem. V Izraeli je poslední písmeno to mění větu na: stal se tu velký zázrak.
Hraje se s Chanuka gelt (jidiš chanukové peníze), vítězové hry s drejdlem dostávají pár drobných mincí, někdy je nahradí čokoládové mince ve zlatém nebo stříbrném pozlátku.
Období svátku Chanuka se určuje podle židovského kalendáře, tedy pro nás se mění. Často se termín Chanuky kryje s obdobím křesťanských Vánoc.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podmokly_(D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Synagoga_v_Podmoklech_(D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn)
https://www.centrumpivovar.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn_hlavn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD
https://www.jednoustopouceskem.cz/listing/zeleznicni-most-pres-labe-v-decine/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelick%C3%BD_kostel_v_D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn%C4%9B
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Franti%C5%A1ka_z_Assisi_(Podmokly)
