Článek
Pamatuju si jeden večer, kdy jsem seděla u okna a dívala se ven. Venku se stmívalo a já jsem cítila, že se stmívá i uvnitř mě. Vedle mě byl člověk, kterého jsem kdysi milovala, ale už dlouho jsem v jeho blízkosti necítila klid. Naopak – cítila jsem napětí, prázdno, bolest.
Přesto jsem zůstávala.
Říkala jsem si: „Máme spolu minulost, roky společných zážitků. Nemůžu to jen tak zahodit. Musím vydržet, láska přece znamená oběť.“
Ale čím víc jsem zůstávala, tím víc jsem cítila, že ztrácím sama sebe. Každý den trochu.
Proč jsem zůstávala tak dlouho?
Možná se v tom poznáš i ty:
- bála jsem se samoty,
- doufala jsem, že se to změní,
- měla jsem pocit viny, že když odejdu, bude to moje chyba,
- věřila jsem, že láska je vydržet všechno.
Jenže není. Láska není o tom, že necháme druhého ničit naši hodnotu. Láska bez respektu a hranic není láska – je to závislost.
Ten moment „dost“
Byl to úplně obyčejný den. Pohádali jsme se kvůli maličkosti, ale tentokrát jsem už necítila vztek ani smutek. Jen obrovskou prázdnotu. Uvědomila jsem si, že když zůstanu, budu tuhle prázdnotu cítit pořád. A že se jednoho dne úplně ztratím.
Tehdy jsem si poprvé dovolila říct: „Dost.“
Odejít není sobectví, ale odvaha
Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, že odejít není slabost. Naopak – je to jeden z nejtěžších a nejodvážnějších kroků, jaké můžeme udělat.
Naučila jsem se, že:
- odchod není útěk – je to rozhodnutí postarat se o sebe,
- nastavení hranic není sobectví – je to respekt k sobě samé,
- ztráta vztahu není konec života – je to šance začít znovu.
Co jsem si odnesla
Odejít bolelo. Byly slzy, prázdnota, pocit selhání. Ale časem se do té prázdnoty začalo dostávat něco nového – klid, síla, svoboda.
Dnes už vím, že láska k druhým bez lásky k sobě je prázdná.
Pokud dovolíme, aby nás vztah ničil, říkáme tím, že naše hranice a naše hodnota nic neznamenají.
A co ty?
Možná právě teď čteš tenhle text a cítíš, že i tvůj vztah tě víc bolí než posiluje. Možná si kladeš stejné otázky, jako jsem si kladla já:
- Je sobectví chtít víc?
- Co když už nikdy nenajdu lásku?
- Co když se pletu a vzdám to příliš brzy?
Chci ti říct: pokud ti vztah bere energii, podkopává sebevědomí a brání ti růst, pak odchod není sobectví. Je to sebeláska.
Závěr
Když jsem konečně našla sílu odejít, necítila jsem se jako zrádce. Naopak – poprvé po dlouhé době jsem mohla svobodně dýchat.
A dnes už vím, že pustit někoho, kdo mi ubližoval, nebyla ztráta. Bylo to uvolnění prostoru pro něco lepšího.
A právě tehdy začala moje skutečná cesta k sebelásce.
.
Pokud tě můj příběh oslovil, sleduj mě tady na Médium pro další texty o vztazích, sebelásce a nových začátcích.
