Článek
Pamatuju si dobu, kdy jsem o erotických pomůckách jen četla v časopisech. Potají, se směsí zvědavosti a rozpaků. V hlavě jsem měla plno předsudků: „To je jen pro ženy, které jsou samy.“ „Tohle přece nepotřebuji, když mám partnera.“ „To je trapné, skoro nemocné.“
A tak jsem roky nic nezkoušela. Jenže uvnitř jsem cítila, že mi v intimním životě něco chybí. Vášeň pomalu vyhasínala, rutina nahrazovala spontánnost a já jsem věděla, že pokud budu čekat na zázrak, promarním další roky.
Moje první zkušenost
Když jsem si pořídila první pomůcku, připadala jsem si zvláštně – skoro jako bych dělala něco zakázaného. Ale hned první zážitek mi otevřel oči. Zjistila jsem, že nejde jen o uspokojení. Bylo to hlavně o poznání vlastního těla.
Bylo to, jako bych po letech znovu objevila samu sebe. Najednou jsem věděla, co mi dělá dobře, jaké doteky potřebuji, co jsem tak dlouho potlačovala.
Co mi to přineslo
- Sebepoznání – víc rozumím svému tělu a touhám.
- Otevřenost – dokážu o intimních věcech mluvit s partnerem mnohem svobodněji než dřív.
- Radost – intimita už pro mě není povinnost, ale hra a objevování.
Dnes už nevnímám erotické pomůcky jako něco „trapného“. Beru je jako cestu k radosti, k zdravé sexualitě a k sebelásce.
Proč o tom píšu
Protože vím, že nejsem jediná. Spousta žen se bojí, stydí nebo si není jistá, jestli je to „v pořádku“. A já chci říct: ano, je.
Erotické pomůcky nejsou náhražkou partnera. Jsou prostředkem, jak lépe poznat sama sebe. A když žena zná sebe, je pak i její vztah mnohem pevnější a hlubší.
Možná v tobě tohle téma vyvolává rozpaky. A možná právě proto o něm stojí za to mluvit. Protože dokud budeme mlčet, bude kolem ženské sexuality viset zbytečný stud a strach.
Já věřím, že každá z nás má právo na radost, touhu a naplněný intimní život.
A ty? Dovolila sis někdy udělat něco, co společnost považuje za tabu?
