Článek
Beatles 1964: Impérium vrací úder
Leoš Šedo
Divadlo Eda Sullivana na 1699 Broadway, Manhattan, New York . Je 9. února roku 1964, půl osmé večer. Za třicet minut začne televizní show, kterou neděli co neděli na stanici CBS sledují milióny Američanů .Tentokrát ovšem padne rekord: dnes večer jich bude u obrazovek téměř 74 miliónů! Ti, kvůli nimž vládne napjaté očekávání jsou připraveni v zákulisí: čtyři mladíci z Liverpoolu, The Beatles.
Během roku 1963 popularita Beatles vyrostla z lokální severoanglické na celonárodní, dá se říci i mezinárodní úroveň. Na konci roku mají na kontě dvě alba a čtyři singly, přičemž všechny dosáhly na samotný vrchol hitparády.
13.dubna se poprvé objevili v televizním programu BBC a o den později – výjimečně ten večer nikde nehráli – šli okouknout neznámé nové tváře jménem Rolling Stones.
Koncem dubna přijme John pozvání manažera Briana Epsteina na několikadenní společnou dovolenou. Výlet se stal oblíbeným tématem spekulací, nakolik ve Španělsku vyhověl předpokládaným Epsteinovým milostným návrhům. Každopádně později, v červnu, na oslavě Paulových jedenadvacátých narozenin, Lennon brutálně ztloukl diskžokeje a konferenciéra Cavern Clubu Boba Woolera, když se tento jejich liverpoolský kamarád žertem zeptal, jaké že byly líbánky ve Španělsku.
3.srpna Beatles vystoupí – k velkému zármutku liverpoolských fanoušků – naposledy v „domovském“ Cavern Clubu a ten samý měsíc se poprvé setkávají s fotografem Robertem Freemanem, autorem fotografií na obálkách jejich následujících pěti alb.
V polovině září si dopřáli dva volné týdny a 13.října vystoupili na tradiční estrádě Saturday Night at the London Palladium. Projevy nadšení pubertálního publika, zejména jeho dívčí části, vyvolaly pozornost médií a právě tehdy se zrodil termín, označující toto davové třeštění: Beatlemánie.
Poslední týden v říjnu byli na turné ve Švédsku a čtvrtého listopadu jejich společenská prestiž povystoupila o další stupeň výš. Byli zařazeni na seznam účinkujících pro Královský varietní večer v divadle Prince Alberta, jemuž z královské lóže přihlížela královna matka a princezna Margareta.
Beatles vystoupili jako sedmí z devatenácti čísel, aplaus měli ze všech největší. Odehráli čtyři písně, před tou poslední oslovil John publikum památnou žádostí, aby ti na lacinějších místech tleskali do taktu, ostatní že mohou chřestit svými klenoty. Roztomilé rošťáctví v mezích zákona zajistilo kapele znovu první stránky deníků…
Druhé album, With The Beatles, vychází 22.listopadu 1963 a konec roku je pak ve znamení kolotoče koncertů a televizních vystoupení.
Brian Epstein zatím krok za krokem postupuje se svým velkolepým plánem na dobytí Ameriky, což je pro britské populární zpěváky do té doby spíš zbožné přání. Jejich úspěchy na americkém trhu byly jen zcela sporadické a náhodné.
Také první tři singly Beatles v USA prakticky zapadly. Rozhodující v Epsteinově plánu tenkrát byly dva kroky: nový singl I Want To Hold Your Hand vydá (a patřičnou reklamou doprovodí) významná společnost Capitol a začátkem února se Beatles objeví v prestižní televizní show Eda Sullivana. Na toho udělal velký dojem zážitek z londýnského letiště, kde byl náhodným svědkem návratu Beatles ze Švédska. Ohromný dav fanoušků, beatlemánie viděná na vlastní oči, Sullivana přesvědčily, že by skupina mohla být senzací elvisovského kalibru.
Nabídl Epsteinovi dokonce maximální honorář za jedno vystoupení, ale ten lišácky kontroval nabídkou vlastní: spokojí se s nejnižším možným honorářem, ale skupina u Sullivana vystoupí třikrát, pokaždé ve dvou nejdůležitějších vstupech – zahajovacím a závěrečném. Sullivan nabídku akceptoval.
Velké americké entrée bylo tedy připraveno, ale kapele pomohla ještě šťastná náhoda. Měla podobu patnáctileté Marshy Albertové, která už začátkem prosince napsala diskžokeji místní stanice WWDC Carrollu Jamesovi, jestli by ve svém pořadu nemohl zahrát nějakou písničku „té skvělé anglické skupiny, těch Beatles, o kterých cosi zaslechla“.
James si obstaral výlisek I Want To Hold Your Hand přímo z Anglie a dokonce nechal Marshu písničku na mikrofon uvést. Odezva byla naprosto nečekaná: v redakci se netrhnuly telefony se žádostí o opakované vysílání a písnička se stala ve Wahingtonu – zatím jen po rozhlasových vlnách - hitem. Pro Capitol, který stále ještě s vydáním otálel to byl jasný signál.
I Want To Hold Your Hand v Americe vyšla 26. prosince a v polovině ledna roku 1964 se ocitla na prvním místě jako nejprodávanější singl. Skvělá zpráva Beatles zastihla v Paříži, kde začátkem roku odehráli řadu koncertů v sále Olympia ( při jednom z nich byli v publiku přítomni také Hana Hegerová a Jiří Šlitr). V zájmu historické objektivity je třeba připomenout, že Beatles v Olympii hráli pouze jako jedno z programových čísel, navíc ani nebyli hlavními hvězdami – těmi byli Trini Lopez a Sylvie Vartanová. Pařížské publikum Beatles také překvapilo svým složením - převažovali kluci, a ti spíš poslouchali, než ječeli.Ale ječení si ještě Brouci užijí dost a dost !
7.února ráno vyprovázeni nepřehlednými zástupy fanoušků odstartovali k transatlantickému letu. Na palubě letounu společnosti Pan Am cestovala s Beatles ještě Johnova žena Cynthie, Brian Epstein a cestovní manžeři Neil Aspinall a Mal Evans, další sedadla byla obsazena novináři a fotografy.
Na newyorském letišti Johna F. Kennedyho už čekal další ječící dav a pak zástup novinářů, kteří se na čtveřici vrhli během tiskové konference. Po řadě „duchaplných“ otázek, se kterými se Beatles po liverpoolsku vtipně vyrovnali byli požádáni, aby se
jednotlivě představili svými jmény, protože američtí žurnalisté v nich zatím měli dokonalý zmatek.
Za neutuchajícího zájmu publika a médií – zájmu, který co chvíli přerůstal do hysterie – Beatles v USA absolvovali dvě živá vystoupení u Eda Sullivana, třetí se vysílalo ze záznamu po jejich odjezdu. Krátké turné doplnily dva koncerty – ve washingtonském Coliseu a v newyorské Carnegie Hall.
Bezstarostně klukovská image Beatles, včetně na tehdejší americké poměry výstředních účesů, a jejich svěží hudba evidentně přišly v pravý čas na správné místo. Přinášely poselství pozitivní energie pro americké veřejné mínění, stále deprimované atentátem na prezidenta Kennedyho (zavražděn v Dallasu 22.11.1963, právě v den vydání alba With The Beatles)
A co víc - pozornost amerického publika se po Beatles obrátila i k dalším britským skupinám, které se za Atlantik hodlaly vydat v jejich stopách. Animals, Rolling Stones, Dave Clark Five, Herman´s Hermits a další – dnes už povědomé jen pamětníkům - později třeba Black Sabbath, Led Zeppelin a mnohé další. Amerika byla náhle tak otevřená britskému hudebnímu importu, že to celé dostalo název British Invasion.Vyvolalo to dokonce panickou reakci Amerického pracovního úřadu, který zakázal koncerty britských skupin, ale vzhledem k obchodním zájmům na obou stranách Atlantiku zákaz brzy přestal platit.
