Článek
Seznam.cz nedávno spustil svou novou platformu Seznam Médium jako prostor pro publikování autorských článků a komentářů. Historicky prvním textem na této platformě se pak stal článek To hlavní, co potřebujete vědět o bitcoinu, který volně navazuje a rozšiřuje autorovy myšlenky prezentované v krátkém vlákně na Twitteru. Následující krátký článek se pokusí rozebrat jednotlivé body Lukačovičovy kritiky a stručně na ně odpovědět s využitím trošky ekonomie a špetky veřejně dostupných zdrojů.
1. Bitcoin nemá fundamentální hodnotu
V mnoha zařízeních po celém světě je bitcoin přijímán jako platba za zboží a služby. Můžete ho, na rozdíl od peněz na účtu v bance, zcela vlastnit (například na hardwarové peněžence). Bitcoinů je pevně stanovený počet, který se nebude zvyšovat. A pokud chcete uskutečnit s bitcoinem nějakou transakci, neexistuje reálný způsob, jak vám v tom zabránit. Jsou pro vás tyto příklady vnitřní hodnotou, za kterou jste ochotni zaplatit? Ne? Pro miliony lidí na světě bitcoin fundamentální hodnotu má.
2. Cena bitcoinu je náhodná
Pokud chceme o jeho ceně něco říci, můžeme použít slovo „volatilní“, ale zcela jistě ne „náhodná“. Hodnotu něčemu dává vztah nabídky a poptávky nebo chcete-li prodávající a nakupující. Pokud věřím, že bitcoin do budoucna vyroste, budou ho akceptovat velká online tržiště, bude se ním dát platit v obchodě atd., je pro mě nyní levný a koupím si ho. Možná se to nestane, ale to je riziko, které jako investor podstupuji. Představu, že „u běžných předmětů kolem nás určuje to, za kolik je někdo danou věc ochoten koupit, právě jejich fundament“ vyvrátili ekonomové již před 150 lety. Cena bitcoinu, stejně jako čehokoliv jiného na světě, není náhodná.
3. Bitcoin je pyramidová hra
Paul Krugman, na kterého v tomto bodě autor odkazuje, tvrdil v roce 1998, že internet bude mít na světovou ekonomiku stejný vliv jako fax. Jak to dopadlo posuďte sami. Samotný fakt, že je někdo ve svém oboru úspěšný nebo dokonce obdržel Nobelovu cenu, mu ještě nedává patent na pravdu v každé oblasti našeho života. Každopádně. Pyramidová hra funguje tak, že lidé, kteří nastoupili dřív musí neustále shánět další lidi, kteří budou svými penězi financovat jejich zisky. Funguje takhle bitcoin? Lidé, kteří jsou v něm déle mohou realizovat zisk, ale samozřejmě na tom mohou prodělat jako všichni ostatní. Decentralizovaná podstata bitcoinu nedává nikomu jakoukoliv jistotu zisku. Bitcoin není pyramidová hra.
4. Bitcoin je ideální pro zločin
Ano, stejně jako jsou pro zločin ideální klasické peníze. Autor ve svém článku tvrdí, že „Nárůst případů, kdy hackeři začali napadat počítačové sítě nemocnic nebo veřejných institucí, jasně korelují s nástupem bitcoinu.“ Stejně tak může rozšíření útoků korelovat s rozvojem internetu a nízkou počítačovou gramotností zejména mezi starší generací. Nebo s rostoucím počtem filmů a seriálů od Marvelu. Je pro zločince jednodušší díky kryptoměnám požadovat výkupné? Ano. Dělali by to i kdyby bitcoin neexistoval? Odpovězte si sami. Bitcoin je ideální pro zločin, jako je Seznam.cz ideální pro hledání toho, co neznám. Kdyby neexistoval, bylo by to těžší, ale dělo by se to tak jako tak.
5. Energetická stopa a záporný součet bitcoinu
Hlavní kritika bitcoinu v posledních letech se týká jeho energetické náročnosti, která má dosahovat až 0,5 % světové spotřeby elektřiny. Díky tomu je bitcoin bezpečnější a decentralizovaný. Těžaři by byli sami proti sobě, kdyby využívali elektřinu za běžné ceny, proto se snaží hledat co nejlevnější alternativy. Elektřina, kterou spotřebovávají pochází často z obnovitelných zdrojů (58,5 % na konci roku 2021) a v mnoha případech by přišla nazmar. V neposlední řadě tím, jak bude do budoucna klesat výtěžnost jednotlivých bloků, budou klesat i počty těžařů ochotných elektřinu pro těžbu využívat a náročnost celé sítě bude tedy pozvolna klesat. Ano, provoz sítě je energeticky náročný, ale…
6. Bitcoin žije z přílivu kapitálu
Celý tento odstavec vychází z předpokladu, že bitcoin nemá žádný fundament a je to pyramidová hra, jeho cena je tedy dle autora určována jen přílivem nových peněz do systému a shrnuje ho následující věta: „Denně se vytěží neboli vytvoří zhruba 900 nových bitcoinů. Cena za jeden je aktuálně 15 tisíc USD. Jestli si má hodnotu udržet, musí si každý den lidé nakoupit bitcoiny za 13,5 milionu dolarů.“ Těmto předpokladům se již věnují odstavce 1, 2 a 3 výše.
7. Bitcoin neuspěl jako platidlo…
Tvrdit o aktivu, které platidlem dosud z definice nikdy být nemohlo, že jako platidlo neuspělo, je přinejmenším troufalé. Hlavní kritiky vyplývající z tohoto odstavce, tedy, že jednotlivé transakce jsou příliš energeticky náročné, drahé a trvají dlouho, jsou si nicméně lidé okolo bitcoinu vědomi, proto se taky snaží přijít s řešeními, které pomohou bitcoinu tyto problémy postupně překonat. Na místě ovšem je si uvědomit, že navzdory své současné popularitě, ještě před pár lety bitcoin neexistoval. Chtít po něm, aby se 13 let od svého vzniku a zhruba 5 let od začátku své masové popularity stal bičem božím proti současnému finančnímu systému, je naivní. Ivo Lukačovič zároveň nemá pravdu, když říká, že „jedna bitcoinová transakce spotřebovává 1700 KWh elektrické energie a stojí tak v USA kolem 100 dolarů“. Pokud by jedna transakce stála 100 dolarů na energii, byl by poplatek za transakci minimálně v této výši – jinak by se těžařům nevyplatilo transakce verifikovat. Poplatky jsou však o dva řády nižší. Jestli se bitcoin do budoucna stane, nebo nestane penězi, nemůže nikdo vědět. Jisté ale je, že bitcoin dosud platidlem nikdy nebyl, tedy nemohl neuspět.
8. …ani jako digitální zlato
„Podle plánu, který je součástí zdrojového kódu kryptoměny, se množství vytěžených bitcoinů zastaví na 21 milionech. Víc jich nikdy nebude. A tudíž jejich cena už bude jen růst. […] Omezených zdrojů je na Zemi více. Třeba zásoby ropy, kterou současná civilizace prokazatelně nezbytně potřebuje. Roste cena ropy donekonečna? Ne.“ Roste cena zlata do nekonečna? Roste cena bitcoinu do nekonečna? Jsou ceny akcií nebo komodit v globální ekonomice každodenně ovlivňovány obrovským množstvím faktorů? Ano, bitcoin se v současnosti chová jako technologická akcie a vzhledem k jeho rizikovosti je logické, že v případě propadu ekonomiky budou investoři rizikovější aktiva opouštět ve prospěch těch bezpečnějších. Říkat, že bitcoin není bezpečné úložiště, protože jeho cena klesla v posledním roce ze zhruba 64 tisíc na 16 tisíc dolarů je jako říkat, že byste neměli investovat do S&P500 nebo do zlata, protože když to uděláte ve špatnou dobu, přijdete o peníze. Nevěřte lidem, kteří vám říkají, že něco bude už jenom růst nebo jenom klesat.
9. Bitcoinová sekta
Nejzajímavější část se týká tzv. „bitcoinové sekty“, tedy lidí, kteří za všech okolností adorují bitcoin. Když se propadne, říkají „buy the dip“, a když roste, křičí „TO THE MOON“ a dávají si na profilové fotky laserové oči. K tomu navíc také útočí na lidi, kteří ještě žádný bitcoin nemají. Minimálně poslední část zní ve světle výše uvedených argumentů pana Lukačoviče trochu paradoxně. Letuška u letadla na vás taky nekřičí, že jste idiot, když potřebuje, abyste nastoupili na palubu. Na druhé straně barikády se však také vždy objeví masa lidí, která po jakémkoliv propadu bitcoinu huláká „Vidíte? Už je to tady!“ a při jeho růstu zase „Je to jen bublina!“. Málokdo by je však označil za antibitcoinové fundamentalisty. Hlupáci jsou každopádně všude – u bitcoinu, u akcií, v hospodě i v michelinské restauraci. Nálepkovat velkou skupinu lidí na základě hlasité menšiny je jednoduché, a ještě jednodušší je pak na každý argument říci „Vidíte? Sekta!“.
10. Bitcoin dělá bohaté ještě bohatšími
Zatím nikdo nikomu nebrání, aby vzal část svých peněz, které si může případně dovolit ztratit a investoval je do bitcoinu, aby nedělal bohatšími jen bohaté, ale i chudé. Pan Lukačovič upozorňuje, že na bitcoinu bohatnou specializované těžařské firmy, kryptoměnové burzy nebo výrobci elektřiny. Skoro jako by v jiných odvětvích specializované firmy nebohatly. To, že někde vznikne služba, která se uživatelům snaží ulehčit život není bug, ale feature. Jestli si následně bitcoin necháte v online směnárně, nebo si ho bezpečně uložíte do své hardwarové peněženky, už je jen a jen vaše volba. A to, že dělá bitcoin bohaté bohatšími? Stejně tak pomáhá i chudým ve Venezuele nebo Africe.
---
O autorovi
JAN ŠINCL je analytik Liberálního institutu. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE a věnuje se zpracovávání ekonomických a hospodářských analýz.
