Článek
„Kdy opravdu začne zajímat památkáře hroutící se nemovitost? Začínám mít dojem, že v okamžiku, až kdy se najde nějaký šílenec, který ji koupí a začne opravovat!“ Neměl jsem na ta slova odpověď, natož slušnou. Projeli jsme spolu v posledních letech hodně podobných zámečků, a situace je všude minimálně velmi podobná. Komunistický režim byl k historii velmi macešský, „jezedovi“ byli schopní ustájit dobytek v kostelích a ani se přitom nečervenali.
Se západočeskými zámky a zámečky, nejen s nimi, mám přes 30 let zkušeností, stejně dlouho s památkáři, kteří „kecají“ majitelům do jejich oprav. Jde o kraj, kde zámečky patřily odsunutým Němcům, což byl další hřích pro osud těchto staveb. Katastrofu většinou dovršila armáda, která takové nemovitosti také ráda obsazovala.
Spolumajitelka zámečku Nemilkov, Markéta Kaplanová, zároveň průvodkyně, v rámci prohlídky prohodila na adresu památkářů také několik poznámek na téma jejich požadavků při rekonstrukčních pracích. A nebyly zrovna vyloženě lichotivé, jak lze předpokládat. Památkáři mluví do všeho, co nemusí sami opravovat. V objektech zámku sídlil dříve Národní výbor a JZD. Je to vidět dodnes.
Moje první setkání s padajícími zámky na západě Čech se odehrálo v roce 1992, a hroutící se nemovitost byla zřícenina zámku Kanice, měla sice statut chráněné, ohrožené, kulturní památky, která ve skutečnosti nikoho nezajímala. A platí, že za jejím koncem byla armáda socialistického Českoslovenka. Noví majitelé získali nemovitost až v roce 2014, tedy o dva roky dříve než Kaplanovi Nemilkov, a předpokládám že jsou u nich památkáři také častými hosty, protože majitelů takových nemovitostí znám více, a jejich vztah k památkářům se moc neliší. A to přitom prvními majiteli zámku Kanice byli Kaničtí z Čachrova, žijící tu po 300 let, po nich to byli třeba i Černínové nebo Škodové. Kaničtí ve druhé polovině 17. století tvrz přestavěli na zámek. Cílem nových majitelů je instalovat ve zdevastovaném zámku výstavu s názvem Smíření, zaměřenou na události druhé světové války a odsun Němců. Při odsunu zahynul i tehdejší majitel zámku Rudolf von Perger.
Kaplanovi už 10 let budují a topí peníze třeba do hektaru střech na budovách kolem zámku. Objekty bez podlah, s padajícími zdmi čekají na podobné šílence, kteří nechtějí nechat padnout historii místa do zapomnění, všude. Většinově financují opravy ze svého, občas něco přihodí stát, ale o to více jsou důležití návštěvníci a sponzoři. Stávající situace v kultuře bude mnohem složitější, než tomu bylo v minulosti, protože takových domů jako v Nemilkově, je po České republice hodně podobná, a peníze potřebují všechny. S efektivním a účelným vynakládáním prostředků na takové účely, bude asi hodně velký problém. Přitom je to jedna z cest, jak prostřednictvím opravených památek posílit domácí turistický ruch, který s sebou ponese také příliv pracovních příležitostí.
Jak by měla vypadat správná výzva na závěr? Hledejte historii, navštěvujte takové zámky, plaťte vstupné, ať nám nespadnou.
