Článek
„Hodně mě zajímají modré zóny,“ svěřil se nám lídr moravskoslezské kandidátky hnutí ANO první volební den při setkání s příznivci v Ostravě. „A tím nemyslím vyhrazené parkování pro rezidenty“ dodal se smíchem. O těchto oblastech, v nichž se lidé dožívají ve zdraví vysokého věku, si zjišťoval co nejvíce informací. „Na světě je jich pět a já bych rád navštívil ty nejbližší, Sardinii nebo řecký ostrov Ikaria,“ prozradil Babiš a vyjmenoval kromě obou zmíněných ostrovů ještě japonskou Okinawu, poloostrov Nicoya v Kostarice a město Loma Linda v americké Kalifornii. „Zaujal mě příběh Američana, který se zde vyléčil z rakoviny,“ připomněl politik, že se chce v politice i díky modrým zónám udržet ve zdraví a kondici dlouhé roky.
Tradiční způsob života
Modré zóny leží ve vyspělých a politicky stabilních zemích s kvalitní zdravotní péčí, v jejich rámci však patří k chudým a odlehlým regionům, kde se zachoval tradiční způsob života. Ke společným vlastnostem těchto komunit patří převaha rostlinné stravy (především luštěniny a ořechy), častá fyzická aktivita, nekuřáctví, vysoká religiozita a funkční rodinné i společenské vazby.
Označení „modrá zóna“ zavedl Dan Buettner svým článkem v National Geographic Magazine v roce 2005. Navázal na výzkumy stoletých lidí v oblasti Barbagia ve východní Sardinii, které provedli Gianni Pes a Michel Poulain a výsledky publikovali v časopise Journal of Experimental Gerontology.
Zdroj: Wikipedie
