Článek
Stojí sama uprostřed osvětleného jeviště. Žádné střevíčky – na prknech tančí bosá, v rytmu cikánské melodie. Mladá černovláska s jiskrnýma očima a dolíčky ve tvářích právě udělala něco nečekaného: na soutěži krásy předvedla spontánní taneční číslo a publikum je unešené. Když hudba utichne, nastává chvíle ticha – a vzápětí bouřlivý potlesk. Možná i díky tomu se roku 1967 z téhle dívky stane oficiální Miss Československa.
„Před publikum jsem šla bosa, protože pro mě neměli boty vhodné velikosti. Navzdory tomu jsem krajské kolo vyhrála, můj další život to ale nijak zvlášť neovlivnilo,“ vzpomínala později skromně Alžběta Štrkulová, zvaná Betka.
Tehdy jí bylo pouhých 21 let a na soutěž krásy se dostala vlastně náhodou. Na jaře 1967 vystupovala se svým folklórním souborem Čarnica v Košicích, kde právě probíhalo oblastní kolo soutěže Dívka roku – tak se tehdy říkalo klání o nejkrásnější dívku.
Když se několik přihlášených slečen nedostavilo, pořadatelé požádali tanečnice ze souboru, zda by nevzaly jejich místa. Betka souhlasila. Neměla šaty, lodičky ani ambice stát se královnou krásy, a přesto udělala dojem.
Na pódium vyběhla bosky a zatančila energický tanec, kterým si získala srdce diváků i poroty. Porotcům vůbec nevadilo, že nemá modelkovské parametry – měřila „jen“ 168 cm a vážila necelých 60 kilo. Zářila temperamentem, půvabem i inteligencí, což nakonec stačilo na vítězství v kraji.
Do celostátního finále Miss Československa 1967 už nastupovala poučenější. Plavky na promenádu si musela ušít sama, protože v obchodech tehdy nebylo moc na výběr. Finále se konalo 26. června 1967 v Ostravě – a Betka opět všechny okouzlila.
V porotě seděl i spisovatel Milan Kundera, kterého mladá Slovenka zaujala natolik, že o ní ještě dlouho mluvil. Alžběta Štrkulová se stala historicky první Miss Československa, korunovanou během krátkého období společenského uvolnění 60. let.
Bylo to jako z pohádky – nebo spíš jako scéna z filmové komedie Hoří, má panenko, která toho roku přišla do kin a v níž je volba královny krásy podobně improvizovaná a nečekaná. V roce 1967 se v Československu podruhé (1966 a předtím mnoho let pauza) po desetiletích volila nejkrásnější dívka, protože soutěže krásy byly do té doby pro komunistický režim nepřípustné z důvodu „západní dekadence“.
Alžběta tu změnu vystihla dokonale: skromná tanečnice ze Slovenska, která se náhodou stala královnou. Její triumf však nekončil u nás doma. Ještě téhož roku odletěla do Londýna na světovou soutěž Miss World. Pro Československo to byla premiéra – nikdy předtím jsme na Miss World zástupkyni neměli.
Navzdory tvrdé konkurenci 55 dívek ze všech koutů planety si Štrkulová vedla výtečně: probojovala se do užšího finále a obsadila 6. místo. Na listopad 1967, kdy se v Londýně světová miss volila, vzpomínala jako na ohromný zážitek. V cizině ji obdivovali pro přirozený půvab a šarm, kterým se trochu lišila od dokonale upravených západních krásek.
Betka byla průkopnice, ač sama brzy pocítila, že sláva je pomíjivá. Jak sama později řekla, humbuk, který tyto soutěže provází dnes, se tehdy nekonal, popsala rozdíl mezi šedesátými lety a současností. Nebyla zvyklá na pozornost bulváru, nežila ve světle reflektorů influencerů a médií. Možná i díky tomu zůstala stát nohama pevně na zemi a vítězství brala jen jako jednu z mnoha zajímavých příležitostí, které jí osud přivál do cesty.
Ještě než získala korunku, žila dvojím životem studentky a televizní hlasatelky. Narodila se v srpnu 1945 v Košicích a od malička byla plná energie. Milovala tanec a hudbu, s folklórním souborem vystupovala už jako dítě. Když dospívala, okouzlila svým projevem i pracovníky v televizi: v pouhých sedmnácti letech uspěla v konkurzu a stala se externí hlasatelkou košického studia Československé televize.
Přesto tu práci zvládla – a studovala přírodovědeckou fakultu a snažila se budovat si zázemí pro budoucnost, kdyby snad showbyznysový sen netrval věčně. Kamera ji měla ráda a její půvab neušel ani filmařům.
Režisér Štefan Uher ji už v roce 1966 obsadil do menší role, a zatímco v létě 1967 Betka zářila na miss, natáčela současně svůj první film Tri dcéry. Roku 1968 přišla další nabídka – slavný slovenský tvůrce Paľo Bielik jí dal úlohu ve filmu Traja svedkovia.
Mladá žena si tak mohla vyzkoušet hereckou profesi po boku zkušených kolegů. Dokonce si zahrála i v adaptaci klasické literatury Jarní vody, kterou jako jeden ze svých posledních filmů natočil režisér Václav Krška. V televizních inscenacích se objevila třeba v detektivce Pomsta starej dámy nebo v seriálu 87. revír. Zdálo se, že má dveře do světa filmu a televize dokořán.
Jenže rok 1968 všechno změnil. Srpnová okupace a následná přísná „normalizace“ kulturní sféry znamenaly, že různé projevy západního stylu života byly opět nežádoucí. Soutěže krásy, které u nás teprve začínaly, byly po třech letech zakázány – režim hlásal, že ženský ideál se má naplnit prací, ne okázalou krásou.
A filmy, v nichž se Betka objevila, putovaly do trezoru. Snímek Tri dcéry byl například na dlouhých 20 let stažen, protože jeho příběh z 50. let nevyhovoval oficiální ideologii. Alžběta Štrkulová tak přišla o možnost rozvinout svou filmovou kariéru.
Nevzdala se ale. Vrátila se k práci, kterou znala nejlépe: k televiznímu moderování. Působila dál v košickém studiu Československé televize a postupně se stala jednou z oblíbených tváří obrazovky. Diváci ji měli rádi pro milý projev a spolehlivost, s níž uváděla zprávy i zábavné pořady.
Normalizační doba sice nepřála okázalé slávě Miss, ale Štrkulová našla své místo v roli hlasatelky, kterou vykonávala s profesionalitou a nadhledem. „Jsem šťastná, že jsem to mohla dělat, a měla jsem ráda v podstatě všechno, co s mojí prací souviselo,“ řekla po letech o práci v televizi.
Nebylo to snadné povolání – přiznávala, že je to psychicky i fyzicky náročné, ale nikdy by neměnila. Za svou oddanost také získala uznání: Československá televize jí udělila prestižní cenu Zlatý krokodýl, tehdejší ocenění pro vynikající pracovníky. Když se na Silvestra 1975 poprvé vysílala oslava Nového roku v barevném obraze, byla to právě Alžběta Štrkulová, kdo celý estrádní pořad moderoval.
V soukromí se Alžběta nijak neměnila. Krátce po dvacítce se provdala a přijala příjmení Šebová, které připojila ke svému – ve veřejném prostoru tak byla známá jako Alžběta Štrkulová-Šebová. Narodili se jí dva synové, a rodina se stala středobodem jejího života. Přesto televizní kariéru nepověsila na hřebík: zvládla roli matky i práci moderátorky zároveň. .
Když v roce 1989 padl komunistický režim, otevřely se Betce po letech nové možnosti. Už nemusela být „jen hlasatelkou“ – mohla zkusit podnikat a poznat svět. A tak se také stalo. V 90. letech rozjela vlastní podnikání a rozhodla se dokonce pro velkou změnu: několik let žila ve Spojených státech amerických.
Měla tehdy přes čtyřicet, dospělé syny a odvahu začít znovu v cizí zemi. Přitom nezanevřela na svou profesi – z Ameriky spolupracovala se slovenskou televizí Markíza, pro niž natáčela reportáže.
Symbolicky přesně třicet let po svém triumfu moderovala světové finále Miss Universe 1997 na Havaji.
Dodnes žije v rodných Košicích, obklopena blízkými, a užívá si klid. Na nabídky rozhovorů obvykle nepřistupuje – volí ústraní před slávou, kterou kdysi okusila.
https://www.ceskykrumlovonline.cz/obecne/prvni-ceskoslovenska-ucastnice-miss-world-alzbeta-strkulova-slavi-80-narozeniny/
https://www.vlasta.cz/celebrity/alzbeta-strkulova-dnes-prvni-ceskoslovenska-miss-1968-galerie/
https://www.dotyk.cz/magazin/alzbeta-strkulova-miss-1967/
https://www.svetzeny.cz/celebrity/zavzpominejte-na-prvni-ceskoslovenskou-miss-roku-1967-uspela-i-na-miss-world-zjistete-co
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-proste-fenomen/784320/prisla-na-podium-bosky-a-zvitezila-znate-pribeh-alzbety-strkulove-prvni-ceskoslovenske-miss.html
https://www.super.cz/clanek/celebrity-pamatuje-si-na-ni-prvni-ceskoslovenska-kralovna-krasy-byla-v-roce-1967-tahle-brunetka-ktera-uspela-i-na-miss-world-774748
https://www.csfd.cz/tvurce/13955-alzbeta-strkulova/biografie/
