Švarcsystém v IT: matematika, která drží český trh pohromadě

Senior vývojář s příjmem 120 tisíc měsíčně. Na HPP ho firma zaplatí zhruba 161 tisíc — superhrubá je pryč, ale odvody zaměstnavatele zůstaly. Zaměstnanec si odnese asi 91 tisíc čistého. Na paušální dani ten samý člověk s IČO zaplatí měsíčně necelých 10 tisíc a zbytek je jeho. Čistý rozdíl? Kolem 19 tisíc měsíčně v kapse kontraktora, plus 40 tisíc, které firma neodvede na odvodech.

Stát přijde o zhruba 60 tisíc korun. Měsíčně. Na jednom člověku.

PAQ Research to spočítal přesně: průměrná daňová sazba všech OSVČ jako hlavní činnost je 22 %. U zaměstnanců 39 %. U vysokopříjmových živnostníků může být rozdíl i čtyřnásobný. Ekonom Petr Vilím to okomentoval tak, že nikde v okolních zemích není propast mezi zdaněním OSVČ a zaměstnanců tak velká jako v Česku.

Tohle je motor švarcsystému. Ne zlý úmysl, ne podvod. Aritmetika.

Podle dat Dun & Bradstreet z roku 2025 působí v českém IT přes 50 tisíc OSVČ oproti necelým 17 tisícům firem. Poměr tři ku jedné. Mezi roky 2020 a 2024 počet IT živnostníků narostl o 14 %, zatímco celkový počet OSVČ v Česku za stejné období klesl o 8 %.

Ne všichni z nich pracují na švarcsystém. Spousta IT lidí podniká legitimně, má víc klientů, nese podnikatelské riziko, řídí si práci po svém. Jenže PAQ Research odhaduje, že v kancelářských profesích (kam IT spadá) funguje v zastřeném pracovním poměru asi 19 % živnostníků. Skoro každý pátý.

Z toho, co vidím kolem sebe v HR, se o tom málokdy mluví nahlas. IT manažer potřebuje lidi, kontraktor chce víc peněz, firma ušetří na odvodech. Všem to vyhovuje. Dokud nepřijde kontrola.

Zákoník práce v § 2 definuje závislou práci čtyřmi znaky: nadřízenost a podřízenost, práce jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně. Zákon o zaměstnanosti v § 5 písm. e) pak říká, že výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah je nelegální práce. Od ledna 2024 přitom platí, že na délce trvání nezáleží. I jednorázová spolupráce může být švarcsystém, pokud naplňuje znaky.

Pokuta pro firmu: 50 tisíc až 10 milionů korun. Pro OSVČ až 100 tisíc. K tomu retroaktivní doměření daní, sociálního a zdravotního pojištění za poslední tři až pět let. Plus penále, úroky z prodlení. A od roku 2025 nově: zákaz činnosti až na dva roky, zveřejnění na úřední desce SÚIP po dobu jednoho roku a status „nespolehlivý zaměstnavatel.“

Inspektoři od ledna 2025 můžou nahrávat kontroly na kameru, mají přímý přístup k datům finanční správy a trestní stíhání hrozí při zkrácení daně nad 100 tisíc korun.

Dva čerstvé rozsudky posunuly hranici.

HENNLICH (Nejvyšší správní soud, únor 2025): firma 26 let spolupracovala s dispečerkou na fakturu. Soud potvrdil pokutu 445 tisíc. Řekl, že flexibilní pracovní doba neznamená nezávislost. Že fyzický dohled není podmínka podřízenosti. A hlavně, že preference obou stran pro IČO je irelevantní. Jestli oba chtějí fakturovat, fajn, ale to samo o sobě nelegalizuje objektivně závislý vztah.

Rohlík / Velká pecka (NSS, prosinec 2025): pokuta 2,5 milionu za osm kurýrů na IČO. Nejvyšší potvrzená pokuta za švarcsystém v české historii. Firemní auta, firemní telefony, GPS tracking, řízení přes aplikaci. Soud zamítl argumenty o svobodné volbě směn i o spokojenosti obou stran. Výslovně přitom odkázal na připravovanou směrnici EU o platformových pracovnících.

Pro IT je tahle judikatura varovná. Kurýr s firemním autem a GPS se od programátora s firemním notebookem, firemním VPN, firemním Slackem a úkoly přiřazenými ve sprintu liší míň, než by se mohlo zdát.

SÚIP kontroly v IT zatím neprobíhají masově, ale Seznam Zprávy i Podnikatel.cz potvrzují, že IT je vedle stavebnictví jmenované jako prioritní sektor pro rok 2025 a dál.

Inspektory zajímá kombinace. Má kontraktor firemní e-mail s doménou klienta? Sedí v kanceláři klienta každý den od devíti do pěti? Dostává úkoly přes sprint planning spolu se zaměstnanci? Fakturuje každý měsíc stejnou částku bez ohledu na objem práce? Pracuje výhradně pro jednoho klienta? Nemůže si reálně najít zástupce, i když to smlouva teoreticky umožňuje?

Žádný jednotlivý znak neznamená automaticky švarcsystém. Soudy opakovaně říkají, že se posuzuje celek. Jenže čím víc znaků se sejde, tím hůř se argumentuje, že jde o podnikání.

Nizozemsko má podobný problém. V roce 2016 přijali zákon Wet DBA, který přenesl odpovědnost za správnou klasifikaci na firmu i kontraktora. Zákon vyvolal takovou nejistotu, že vláda vyhlásila moratorium na vymáhání. Osm let. Berní úřad nekontroloval, nepokutoval. Nic.

Moratorium skončilo 1. ledna 2025. V rizikových sektorech jako zdravotnictví a IT firmy ze dne na den přestaly najímat kontraktory. Ne proto, že by to bylo nelegální, ale ze strachu. Talent odešel jinam. Nizozemsko teď připravuje nový zákon, protože ten starý se nedá konzistentně vymáhat.

Poučení? Osmileté odkládání kontrol vytvořilo větší problém, než kdyby se kontrolovalo průběžně od začátku. Česko zatím moratorium nemá. Má opačný trend: rekordní pokuty a rozšiřující se pravomoci inspektorů.

V roce 2024 SÚIP provedl necelých 19 tisíc kontrol a udělil pokuty za rekordních 469 milionů korun. O 28 % víc než rok předtím. Porušení zákona našel v 60 % všech kontrol. Švarcsystém odhalil v asi 295 případech. Polovina všech kontrol přišla na anonymní podnět.

Za každého kontraktora na IČO, kterého inspekce překvalifikuje, hrozí firmě zpětné doměření odvodů. Advokátní kancelář Petráš Rezek spočítala modelový příklad: OSVČ fakturující 40 tisíc měsíčně znamená po přepočtu na hrubou mzdu měsíční nedoplatek kolem 25 tisíc. Za tři roky je to 900 tisíc korun. Před penále. Na jednoho člověka.

Firma s deseti takovými kontraktory riskuje devítimilionový doměrek.

Česko má přes milion aktivních OSVČ. Rekordní číslo. Předseda AMSP Josef Jaroš upozornil, že za tím není boom podnikání, ale reakce firem na zpřísnění pravidel kolem DPP. Lidi se nepřesouvají do podnikání. Přesouvají se na jiný papír.

Čtyři z pěti OSVČ přitom platí na dani z příjmu sto korun měsíčně.

Kolik z těch padesáti tisíc IT živnostníků by prošlo kontrolou SÚIP, kdyby inspektoři zaklepali zítra? Nikdo to neví. Ani ty firmy, které je najímají.

Sleduj profil Lidský zdroj, ať ti neuteče další článek z HR praxe.