Hlavní obsah

Trojnásobnou vraždu na Štědrý večer sledoval před 50 lety plný autobus. Případ znovu ožívá

Foto: Travelarz, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Autobus San H100. Stejný typ autobusu, v němž sedělo více než třicet svědků, byl na Štědrý večer 1976 součástí trojnásobné vraždy.

Během štědrovečerní mše roku 1976 zavraždili v Polsku těhotnou ženu, jejího manžela a 12letého bratra. Zločinu přihlížely desítky sousedů sedících v autobusu, kteří následně přísahali mlčení vlastní krví. Otřesný případ nyní připomíná seriál HBO.

Článek

Polský režisér s českými kořeny Jan Holoubek, který má na svém kontě seriály Bažina, Heweliusz či Velká voda, se ve své nejnovější tvorbě vrací k jedné z nejotřesnějších vražd v poválečných dějinách Polska. Jeho šestidílný kriminální seriál Wśród nocnej ciszy (Tichá noc), který měl premiéru 13. listopadu 2026, vychází ze skutečných událostí, jež se odehrály o Vánocích roku 1976 v jihovýchodním Polsku.

Jak je možné, že brutální vraždění tří mladých lidí tehdy sledovaly desítky svědků, aniž by se některý z nich pokusil pomoci? Ještě děsivější bylo jejich následné chování. Místo aby vypovídali proti vrahům, skálopevně mlčeli a svou přísahu navíc stvrdili vlastní krví.

Všechno začalo nařčením z krádeže jídla na svatební hostině

Ve vesnici Zrębin nedaleko Polaniece v jihovýchodním Polsku žil v 70. letech minulého století bohatý hospodář Jan Sojda. Mezi místními obyvateli měl mimořádné postavení. Vlastnil traktor, telefon a díky svému majetku i známostem měl obrovský vliv. Sousedé mu přezdívali král Zrębina a mnozí se ho báli natolik, že si proti němu nedovolili jakkoliv odporovat.

V létě roku 1976 se ve Zrębině konala svatba osmnáctileté Krystyny Kalitové a pětadvacetiletého Stanislawa Lukaszeka. Během hostiny vzniklo podezření, že Sojdova sestra ukradla část uzenin připravených pro svatební hosty. Pro většinu lidí by šlo o nepříjemnou, ovšem bezvýznamnou sousedskou rozepři. Jan Sojda však obvinění své sestry považoval za těžkou urážku rodinné cti, a rozhodl se proto pomstít.

Jeho nenávist se postupně obrátila proti mladým novomanželům a jejich příbuzným. Příležitost k uskutečnění svého plánu si vybral na Štědrý večer roku 1976, kdy se obyvatelé okolních vesnic tradičně scházeli na půlnoční bohoslužbě v kostele v Polanieci.

Foto: Gorofil, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Kostel svatého Martina v polském Polanieci. Právě zde byli během půlnoční mše na Štědrý večer roku 1976 osmnáctiletá Krystyna, její manžel a dvanáctiletý bratr vylákáni z bohoslužby. Na cestě domů na ně čekali vrazi.

Vraždění tří mladých lidí sledovala více než třicítka sousedů

V noci z 24. na 25. prosince 1976 se osmnáctiletá Krystyna, která byla v pátém měsíci těhotenství, vydala se svým manželem Stanislawem a dvanáctiletým bratrem Mieczyslawem na půlnoční mši. Nikdo z nich netušil, že se už domů nevrátí. Během bohoslužby přišel za Krystynou člověk vyslaný Janem Sojdou. Oznámil jí, že se doma strhla vážná hádka a že se proto musí okamžitě vrátit. Mladá žena zprávě uvěřila a společně s manželem a bratrem kostel opustila. Požádala Sojdu, aby je odvezl autobusem, ve kterém čekali další obyvatelé vesnice. Ten však odmítl.

Krystyna s manželem a mladším bratrem tak museli za hluboké noci vyrazit pěšky, domů to po silnici měli zhruba 2,5 kilometru. Po několika minutách za nimi vyjel autobus a osobní automobil Fiat patřící jednomu ze Sojdových zeťů. Právě na této silnici se odehrála tragédie, která později otřásla celým Polskem.

Útočníci nejprve osobním automobilem Fiat srazili dvanáctiletého Mieczyslawa. Chlapec zůstal se zraněnou nohou ležet na silnici a bolestí sténal. Když mu Krystyna s manželem přispěchali na pomoc, z autobusu vystoupili Jan Sojda a jeho komplic Józef Adaś. Stanislawa začali surově bít těžkým klíčem na kola autobusu a kovovou tyčí. Krystyna se pokusila utéct do pole, ale útočníci ji dostihli a rovněž smrtelně zranili. Dvanáctiletý Mieczyslaw přezdívaný Miecio mezitím stále ležel na silnici. Sojda poté navedl osobní automobil řízený svým zetěm Jerzym Sochou tak, aby chlapci přejel hlavu.

Všechno se přitom odehrávalo před zraky více než třicítky lidí, kteří seděli v autobuse. Byli mezi nimi sousedé a známí zavražděných, tedy lidé, kteří oběti osobně znali. Nikdo z přítomných se však neodvážil zasáhnout.

„Kulpiński stál ve dveřích autobusu a hlídal, aby z něj nikdo nevystoupil. Terorizoval opilé sousedy, kteří přes okna autobusu sledovali, co se děje. Vyhrožoval, že každého, kdo se pokusí autobus opustit, potká osud Kalitových dětí,“ řekl polský reportér Wieslaw Luka v rozhovoru pro Wirtualnou Polsku v roce 2015.

Pachatelé následně převezli těla obětí autobusem přibližně o kilometr blíže ke Zrębinu. Zavražděné položili na silnici a přejeli je autobusem, aby trojnásobnou vraždu zamaskovali jako dopravní nehodu. Krystynino tělo navíc částečně svlékli, čímž chtěli vyvolat podezření na znásilnění. Poté se pachatelé i svědci vrátili na dosud probíhající půlnoční mši, která jim měla posloužit jako alibi.

Pachatelé a svědci přísahali na kříž a svou přísahu stvrdili krví

Jan Sojda si dobře uvědomoval, že na místě vraždy bylo příliš mnoho svědků. Rozhodl se proto všechny zastrašit a přimět je ke společné výpovědi. Některým nabízel peníze, jiným vyhrožoval. Využíval přitom svého postavení a strachu, který mezi obyvateli vesnice vyvolával.

„První společná přísaha pachatelů a svědků zločinu se odehrála ještě v autobuse. Svědci si jeden po druhém propichovali prst spínacím špendlíkem a vlastní krví označovali list papíru. Každý ze svědků musel pokleknout a Jan Sojda jim podával křížek k políbení. Tak všichni přítomní zpečetili své mlčení. Už v tu chvíli dostávali svědci od Sojdy také první peníze. Přísahy mlčení byly spojením magie, náboženství a korupce,“ popsal polský reportér Wieslaw Luka.

Lidé, kteří před několika okamžiky přihlíželi brutálnímu vraždění, se tak zavázali, že budou před vyšetřovateli lhát. Oficiální verze měla znít, že tři mladí lidé zahynuli při nešťastné dopravní nehodě. Přibližně o tři měsíce později mezi svědky proběhla další přísaha. Hlavní organizátor trojnásobné vraždy Jan Sojda se mezitím vydal do známého poutního místa Čenstochová, odkud přivezl posvěcené medailonky a růžence. Další přísaha měla upevnit mlčení svědků v době, kdy se původní verze o dopravní nehodě začínala rozpadat.

Na pohřbu jedli koláče, které upekla zavražděná dívka

Krátce před Vánocemi připravovala Krystyna tradiční sváteční pohoštění. O několik dní později se její pečivo podávalo lidem, kteří přišli na smuteční setkání po pohřbu. Na dvoře rodiny Kalitových stály tři rakve. V jedné ležela Krystyna, ve druhé její manžel Stanislaw a ve třetí dvanáctiletý Miecio. Mezi truchlícími se nacházeli také lidé, kteří přesně věděli, co se během osudné noci skutečně stalo. Někteří byli přímými svědky vraždění, přesto předstírali, že šlo o tragickou nehodu.

Také místní milice zpočátku přijala vysvětlení, že trojici srazil autobus. Vyšetřování provázela závažná pochybení. Stopy na místě činu nebyly řádně zajištěny, autobus byl zanedlouho určen k likvidaci a pitvu provedl lékař bez potřebné kvalifikace. Zpočátku tak nic nenasvědčovalo tomu, že by se skutečné okolnosti smrti mladých lidí měly někdy objasnit.

Matka odmítla uvěřit, že její děti zemřely při nehodě

Zdzislawa Kalitová přišla během jediné noci o dceru, syna, zetě i nenarozené vnouče. Když spatřila zohavená těla svých dětí, odmítla uvěřit oficiálnímu vysvětlení. Její manžel Waclaw se po tragédii psychicky zhroutil. Dokázal ještě zajistit rakve a pohřeb, ale poté se uzavřel do sebe. Zdzislawa se však rozhodla bojovat. Opakovaně navštěvovala milici a prokuraturu, požadovala důkladnější vyšetřování a trvala na exhumaci těl. Její snaha se setkávala s nepochopením úřadů i sousedů. Někteří jí přímo říkali, aby celou záležitost nechala být. Mrtvé jí přece nikdo nevrátí a nemá smysl posílat kvůli nim další lidi do vězení.

Rodina Kalitových se postupně ocitla v izolaci. Sousedé se jí posmívali, ukazovali si na její členy a vyčítali jim, že narušují klid vesnice. Když později shořela střecha jejich domu, někteří obyvatelé dokonce tvrdili, že jde o boží trest za snahu dostat místní hospodáře před soud. Zdzislawa Kalitová se přesto nevzdávala. Opakovaně jezdila do Tarnobrzegu, kde hledala pomoc u příslušných úřadů. Nakonec získala podporu advokáta Rajmunda Aschenbrennera, který se ujal zastupování rodiny.

Jedna z prvních trhlin ve společném mlčení se objevila už krátce po Vánocích. Kamarád zavražděného Miecia tehdy přišel pod okno Sojdova domu a veřejně obvinil jeho obyvatele z vraždy svého kamaráda. Poté rozbil okenní tabulku a utekl. Příslušníci milice se o této události dozvěděli až o několik měsíců později.

Důležitý průlom přinesly také výpovědi dalších svědků, kteří se odhodlali porušit společnou přísahu. Následovala exhumace těl a nové odborné posudky. Tentokrát se podařilo prokázat, že oběti neutrpěly pouze zranění odpovídající dopravní nehodě. Na jejich tělech byly nalezeny také stopy po úderech tupými předměty. Postupně se tak začala rozpadat verze, na které se pachatelé a svědci hromadně dohodli. Ukázalo se, že smrt tří mladých lidí nebyla nešťastnou náhodou, ale předem připravenou vraždou, kterou se pachatelé za pomoci desítek sousedů pokusili utajit.

Čtyři rozsudky smrti, dvě popravy

Soudní proces s obviněnými začal v listopadu 1978. Vyšetřování i samotné soudní jednání přitahovaly mimořádnou pozornost veřejnosti. Během procesu byly vyslechnuty stovky svědků. Čtyři hlavní obžalovaní, Jan Sojda, Józef Adaś, Stanislaw Kulpiński a Jerzy Socha, byli původně odsouzeni k trestu smrti. V případě Kulpińského a Sochy byly později tresty změněny na 15 a 25 let vězení.

Jan Sojda a Józef Adaś byli v roce 1982 popraveni oběšením v krakovské věznici Montelupich. Trestům se nevyhnuli ani někteří svědci. Osmnáct lidí skončilo ve vězení kvůli křivým výpovědím, kterými se snažili pachatele chránit. „Nikdo z nich se k vraždění nikdy nepřiznal. Po vykonání trestu smrti na hlavním pachateli vězeňský kaplan, který byl popravě přítomen, řekl, že Sojda se nepřiznal ani ve svých posledních slovech, přímo pod šibenicí,“ popsal polský reportér Wieslaw Luka.

Zdzislawa Kalitová se po skončení procesu rozhodla zůstat ve Zrębinu. Neodstěhovala se ani poté, co se odsouzení sousedé postupně vraceli zpátky z vězení. Podle polské reportérky Karoliny Grabińské se od obyvatel vesnice nikdy nedočkala upřímné omluvy. Místní chtěli na celou událost co nejrychleji zapomenout, zatímco ona se s následky tragédie musela vyrovnávat do konce svého života.

„Od té doby pro mě žádné Vánoce neexistují. Jen slzy a zoufalství. Na něco takového se nedá zapomenout, takové rány se nikdy nezahojí. Někteří vrazi žijí, mají děti a vnoučata. Mě o to všechno připravili,“ řekla v roce 2006 v rozhovoru, který poskytla polskému deníku Echo Dnia. Zdzislawa Kalitová zemřela v roce 2020. Pohřbena je na hřbitově v Polanieci, a to ve stejném hrobě, kam téměř o půl století dříve uložila své děti a zetě.

Padesát let po událostech, které otřásly polskou společností, se tento příběh znovu dostává do hledáčku veřejnosti. Polský režisér Jan Holoubek jej zpracoval v šestidílném seriálu Tichá noc, jehož první epizoda měla premiéru 13. listopadu 2026 na platformě HBO Max. Pro zajímavost, dědečkem režiséra Jana Holoubka byl Čech, který se po první světové válce usadil v Krakově a založil zde rodinu.

Zdroj:

https://polskieradio24.pl/historia/swiadkowie-zbrodni-podpisali-cyrograf-wlasna-krwia-czym-byla-zbrodnia-polaniecka

https://www.wbc.poznan.pl/Content/576225/PDF/GW_1979_Wyd.AB_0258.pdf

https://wiadomosci.gazeta.pl/wiadomosci/7,114883,29220701,zrebinska-omerta-30-osob-patrzylo-na-zabojstwo-ciezarnej-i.html

https://i.pl/zbrodnia-polaniecka-wraca-na-ekrany-13-listopada-premiera-serialu-na-hbo-max-w-zrebinie-przed-laty-rozmawialismy-ze-swiadkami-i-sprawca/ar/c13p2-29521217

https://kobieta.wp.pl/cala-wies-kazala-jej-milczec-zdzislawa-kalita-do-konca-zycia-mieszkala-wsrod-tych-ktorzy-patrzyli-na-smierc-jej-dzieci-7350168625760736a

https://www.csfd.cz/tvurce/365896-jan-holoubek/prehled/

https://www.csfd.cz/tvurce/22488-gustaw-holoubek/biografie/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz