Článek
Věda je historií objevů, které zvrátily dřívější platné názory a není nic jiného, než měření prostředí podle přijatého modelu světa. Modely se však mění.
Modelová situace
Osoba bez předchozích psychických obtíží začne slyšet hlasy, které nikdo jiný neslyší.
Problém: Hlasy se projevují rušivým a nežádoucím způsobem.
Cíl: Identifikovat a řešit problém.
Klíčové aspekty:
- Průběh a projevy se mohou individuálně lišit
- Jedinec bude popisovat problém, který kopíruje příznaky duševní poruchy
Mezinárodní diagnostické manuály
DSM-5 (Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 5. vydání):
- Vydává Americká psychiatrická asociace
- Používá se hlavně v USA a pro výzkumné účely
- Zaměřuje se výhradně na duševní poruchy
- Poslední verze z roku 2013
MKN-11 (Mezinárodní klasifikace nemocí, 11. revize):
- Vydává Světová zdravotnická organizace (WHO)
- Používá se celosvětově, včetně České republiky
- Zahrnuje všechny nemoci, nejen duševní poruchy
- Nejnovější verze platná od roku 2022
- Dostupný zdarma
Některé ze standardních diagnóz (zjednodušeně)
Slyšení hlasů
Dle DSM-5 i ICD-11 je za duševní poruchu považováno, když tyto zkušenosti (slyšení hlasů) výrazně ovlivňují schopnost člověka fungovat v každodenním životě nebo mu způsobují utrpení.
Různé formy cíleného obtěžování
Pokud se psycholog řídí standardními diagnostickými kritérii (DSM-5, MKN-11), pak jakýkoli popis systematického obtěžování bez důkazů automaticky zapadá do kategorie bludů, paranoidní poruchy nebo schizofrenie.
Příznaky schizofrenie
Zdroj: Národní zdravotnický informační portál
- Nízká výkonnost
- Depresivní nálada
- Nervozita až overexcitabilita (česky: převzrušivost)
- Poruchy spánku
- Poruchy soustředění a paměti
- Apatie
- Sociální stažení
- Sluchové halucinace (vnímání hlasů, které ostatní neslyší)
- Neobvyklé a nepochopitelné myšlenkové pochody
- Pocit, že je člověk sledován či manipulován
- Zmatenost
Příznaky musí přetrvávat alespoň měsíc (podle DSM-5) nebo alespoň jeden až šest měsíců (podle ICD-10/11) s celkovým narušením funkčnosti po dobu alespoň šesti měsíců.
Pro srovnání: Některé z projevů elektronického obtěžování
- Úzkost a deprese: Pocit bezmocnosti a strachu.
- Paranoia: Podezřívavost vůči okolnímu světu a lidem.
- Zmatenost a dezorientace: Problémy s koncentrací a pamětí.
- Pocit, že je člověk cíleně sledován
- Hlasy v hlavě: Vnímány jako reálné, často obsahující urážky nebo hrozby.
V kontextu úvodní modelové situace
- Pokud jedinec vnímá hlasy jako obtěžující a splňuje diagnostická kritéria, může být tento stav klasifikován jako duševní porucha.
- Pokud jedinec vnímá hlasy jako uměle vytvořený jev a toto přesvědčení je pevné avšak nepodložené důkazy, může být posouzeno jako součást paranoidních bludů nebo psychotického stavu.
- Pokud jedinec slyší hlasy a nenachází pro ně logické vysvětlení, může být náchylný k přijetí stanoviska odborné veřejnosti.
Schopnost kritického myšlení a ověřování informací je v přímém rozporu s psychotickým myšlením
Psychóza se projevuje narušeným vnímáním reality, bludy, halucinacemi, dezorganizovaným myšlením a chováním. Pokud však člověk analyzuje problém z více úhlů, zvažuje různá vysvětlení, testuje své závěry proti důkazům a je ochoten přehodnotit svůj názor, svědčí to o zachované schopnosti reality testingu.
Hledání jiného vysvětlení
Obtěžování – Je nežádoucí chování narušující pohodu nebo práva druhé osoby, opakované či systematické. Výsledkem tak může být stav odpovídající například příznakům schizofrenie.
Slyšení hlasů jako projev cíleného obtěžování – Tato varianta je odbornou veřejností zcela ignorována jako nereálná, technicky nemožná, nepravděpodobná, poukazující spíše na bludy, stihomam nebo typický symptom schizofrenie.
Obtěžování na dálku pomocí specifických zvuků je obtížné prokázat, protože může zahrnovat technologie jako ultrazvuk, směrový zvuk, modifikované akustické signály nebo zneužití běžných zařízení (např. chytrých reproduktorů, telefonů). Překryv s příznaky schizofrenie (zejména sluchovými halucinacemi) činí diagnostiku složitou.
Objektivní důkazy potvrzující obtěžování
Většina popisů elektronického obtěžování je subjektivních. Konkrétní důkazy chybí. Oběti často interpretují běžné události jako součást většího schématu, což může být způsobeno kognitivními zkresleními nebo psychologickými poruchami, které vedou k nesprávnému hodnocení situací a vytváří iluze sledování.
Jak moc jsou zmíněné interpretace ve skutečnosti pravda se ukazuje až s pochopením celého problému (elektronické obtěžování).
Obecná definice objektivních důkazů:
Nezávisle ověřitelný materiál nebo informace, které lze empiricky potvrdit a nejsou závislé na subjektivním vnímání jednotlivce. Tento důkaz je reprodukovatelný, měřitelný a podložený konkrétními fakty, čímž umožňuje ověřit pravdivost určitého tvrzení (například existenci boha – pozn. aut.). Mezi objektivní důkazy patří například:
- Fyzické stopy
- Audiovizuální záznamy
- Technická data
- Svědecké výpovědi
- Jakékoli další ověřitelné informace, které lze nezávisle analyzovat a potvrdit.
Mezinárodní diagnostické manuály nezahrnují technologické faktory. Zaměřují se pouze na psychologické a neurologické příčiny.
- Psychiatr nebo psycholog je odborník, který se především, stejně jako orgány činné v trestním řízení nebo oběť, nevěnuje oborům elektrotechnika, kybernetická bezpečnost, telekomunikace nebo akustika – v kontextu elektronického obtěžování stěžejním oblastem.
- Získat přístup do cizího mobilního telefonu nebo počítače je mnohem jednodušší, než si většina lidí představuje. Nejsou třeba žádné odborné znalosti. Stačí se například řídit návodem v některém z mnoha videí na youtube.
- Nechtěné zachytávání rádiového signálu notebookem je běžný jev.
- Elektromagnetické zbraně (EMP, DEW) – Existují vojenské systémy pro řízené energetické útoky, například mikrovlnné zbraně schopné zahřívat kůži nebo rušit elektroniku. Cílem tohoto bodu není podporování desinformací a konspirací, ale jen poukázání na existenci těchto či podobných technologií.
- Rádiofrekvenční odposlechy – Známé technologie jako TEMPEST umožňují zachytit elektromagnetické vyzařování z elektronických zařízení.
- Psychotronické efekty – Studie ukazují možnost ovlivňování nervové činnosti elektromagnetickými poli.
- Slyšení neexistujících zvuků je přirozená vlastnost lidského sluchu. Jinými slovy, člověk může za určitých okolností slyšet zvuky, které fyzicky neexistují (nelze je zachytit ani nahrát). Příčinou jsou interferenční jevy, nelineární vlastnosti sluchového systému apod.
Dokazování elektronického obtěžování není snadné
- Na opakující se vzory v kontextu elektronického obtěžování (průběh obtěžování, projevy, chování pachatelů apod.) je překvapivě nahlíženo jako na „davovou psychózu“ a nikoliv potvrzení reálného problému.
- Obtěžování probíhá vzdáleně: Pachatelé nejsou fyzicky v kontaktu s obětí. To vylučuje běžné důkazy jako video, foto, fyzické zařízení.
- Oběť je zpravidla obtěžována zvuky (hlasy), které nikdo jiný neslyší
- Obtěžování je cílené (mířené na konkrétní jednotlivce): Pachatelé reagují na aktivitu oběti. Pokud si oběť například vyžádá odborné měření, pachatelé se jednoduše dočasně stáhnou / zaměří na jinou oběť. Z pohledu odborné veřejnosti dojde k pořízení mylného důkazu o neexistenci podezřelé aktivity.
- Pachatelé mají velký informační náskok před obětí: mechanismy, postupy, scénáře, manipulace a ovlivňování mysli
- Člověk se obrací na odborníky s předpokladem, že situaci vyhodnocují na základě nejaktuálnějších poznatků. Jak se ukazuje – není to pravda.
Shrnutí
- Pokud se člověk stane obětí cíleného, elektronického obtěžování – není kam se obrátit.
- Oběti cíleného obtěžování může být neprávem diagnostikována duševní porucha
- V momentě, kdy člověk pochopí principy elektronického obtěžování a veškeré souvislosti – situace se výrazně mění. Odhalují se vážné nedostatky v kontextu diagnostik duševních nemocí.
- Absence fyzických důkazů je hlavním argumentem proti existenci elektronického obtěžování, přestože způsoby jejich získání mohou přesahovat (a často přesahují) expertizu psychologů či psychiatrů.
