Historický okamžik: Skutečná pravda o fenoménech slyšení hlasů, gangstalking, EVP

Článek

„Hraji na klavír, bicí a další věci, které byly po ruce a vydávaly zvuk… Už tehdy jsem se chtěl dostat na samý kořen melodie, až k samotnému jádru zvuku. Samotná vibrace zvuku obsahuje melodii, harmonii a rytmus“. Vangelis (1943 - 2022)

1. Elektronické hlasy lze chápat jako

Unikátní identifikátor: Lze si představit jako čarový kód.
Informace: Data, která mají smysl nebo význam pro toho, kdo je přijímá. Jsou základem pro rozhodování a komunikaci. Pozor => nutno také zohlednit, že data nemusí mít smysl pro "nás" (vědomí), ale mají smysl pro mozek (jsou do data) => že mají "smysl" pro mozek neznamená, že dávají smysl (podvědomí nehodnotí logiku, smysl) => vznik nevědomých asociací a vzorců chování.
Interferenční vzory

2. Elektronické hlasy jsou součástí několika fenoménů

Gangstalking
Fenomén elektronického hlasu (EVP): Zvukové projevy, údajně vznikající jako komunikace mezi duchy a lidmi prostřednictvím zvukových zařízení. Přestože vědecká komunita obecně nepovažuje EVP za důkaz existence duchů nebo paranormálních jevů, zůstává tento fenomén populární mezi nadšenci do paranormálních jevů a v populární kultuře. Často zmiňován "šum" jako nástroj ke zvýraznění hlasů.
Syntetická telepatie
Targeted individual
Voice to skull (V2K)

3. Mnoho názvů pro totéž

3.1. Klasické, standardní, obecné interpretace

Únava či příliš mnoho stresu
Halucinace nebo sluchové halucinace
Deprese
Tinnitus
Duševní porucha
Záhadný zvuk nebo šum: Nejčastěji použiván termín HUM NOISE
„Kdo ví, co všechno ten mozek dokáže“

3.2. Odborný pohled na jevy spojené se slyšením hlasů

Halucinace
Schizofrenie
Duševní porucha
Ztráta kontaktu s realitou
Bludy
Senzorická dezintegrace
Percepční porucha
Psychóza
Bipolární porucha
Trauma
Stres
Porucha osobnosti
Neexistující podněty
Deprese
Apofenie

3.3. Psychické poruchy

Schizofrenie
Bipolární porucha
Posttraumatická stresová porucha
Paranoia
Stihomam
Halucinace

3.4. Fenomény

Fenomén elektronického hlasu (EVP)
Slyšení hlasů

3.5. V kontextu obtěžování

Syntetická telepatie
Targeted individual
Gangstalking
Electronic harassment
Voice to skull (V2K)

3.6. Duchovno a náboženství

Astrální bytosti
Boží hlas
Božské zjevení
Bůh
Bytosti na vyšších frekvencích
Energie
Transcendentální zážitek
Unikátní dar nebo výjimečná schopnost

3.7. Paranormální jevy

Komunikace s duchy
Komunikace s dušemi zemřelých
Duše, které nemohou najít klid
Duše zemřelých, které z nějakého důvodu nemohou odejít na onen svět
Strašidla
Hlasy ze záhrobí

3.8. Historické interpretace

Lesní víly
Sirény: Mytické bytosti, které podle legend lákaly námořníky na smrt nádherným zpěvem nebo zvuky
Čarodějnice
Projev různých bohů
Peklo, satan, čerti
Posedlost ďáblem
Boží trest

3.9. Konspirační teorie

Vládní spiknutí
Tajná magnetická zbraň
Aktivita tajných služeb
Satanisti
UFO
Podkožní čipy
Nový světový řád
Aktivita tajných organizací nebo spolků: Nejčastěji ilumináti, svobodní zednáři apod.
a řada dalších

3.10. Pravda

Podstatou všeho nejsou žádné záhady či paranormální jevy a ve velké většině případů rovněž ani duševní poruchy nebo halucinace, ale něco zcela „obyčejného“ - člověk.

4. K čemu jsou elektronické hlasy zneužívány?

Manipulace, ovlivňování
Cílené obtěžování na dálku
Primitivní, zvrácená zábava

5. Elektronické hlasy: K čemu jsou zneužívány v kontextu obtěžování

Entity
Falešný vnitřní hlas nebo dialog
Manipulace s jednotlivci nebo skupinami
Vytváření zvuků, které slyší jen oběť
Mluvení na oběť pomocí hlasů, které slyší jen oběť
Ovlivňování zvuků prostředí, vytváření specifických zvuků (nejčastěji hlasů)
Rytmické podněty

6. Elektronické hlasy: Poznatky v kontextu gangstalkingu a slyšení hlasů

Jde o jedno z témat, jehož řešení (zveřejňování poznatků) se pachatelé snaží až hystericky bránit: Druhým takovým je například poslouchání cizích mobilních telefonů (hacking, radiohacking).

7. Jak elektronické hlasy zní?

Obecně: Mohou znít jakkoliv (mít jakoukoliv barvu). Často je zneužíváno přirozené vlastnosti mozku neustále hledat známé vzory => některé interferenční vzory tak jen "nápadně" nebo také "trochu" připomínají například "šum stromů" tak typický pro pobyt na chatě, nebo hlas někoho z přátel.
Chorus
COMB Filter
Flanger
Bzučení
Zvuky pravidelného cvakání: V kontextu cvakání lze zmínit zajímavý jev. Při snaze představit si neustále zrychlující cvakání, které plynule přejde až do bzučení (například) zjistíte, že to nelze. V určitém momentě se mysl jakoby "zasekne". Je to proto, že v podstatě jde o různé zvuky (interferenční vzory) => jiný typ informací (držet se tématu). Pokud nemáte "naposlouchaný" (naučený, nastudovaný) konkrétní průběh jednotlivých fází (a jednotlivé přechody - interakce - mezi jednotlivými stavy), je těžké si je představit (je to jako představit si hlas člověka, kterého neznáte a následně to, jak zpívá nebo jak se směje). V kontextu elektronických hlasů (a obtěžování tímto způsobem) také dochází k neustálému podsouvání (učení) konkrétního vzoru (zkreslování informací) => nevědomý podmíněný reflex => lze popsat jako "odraz od mantinelu" => máte si představit zrychlující cvakání a v určitý moment se začít vracet do pomalejšího. V tomto případě je jako podkres použit konstantní tón ("pozornost" je upřena na cvakání), který stoupá plynule nahoru a pak zase dolů.
Zvuky připomínající lidský hlas
Roj včel, much nebo jiného hmyzu
Zvuk dronu
Vuvuzela
Trumpeta
Housle
Vítr, vánek, průvan
Vysokofrekvenční pískání
Chorály
Nekonečný průjezd tunelem
Vzdálený, nekonečný průjezd vlakové soupravy
Neurčitá hudba: Zde zmíním poměrné velký problém v podobě "apofenie" (hledání vzorů), skutečné interference s různými elektronickými hlasy (např parazitním rádiovým signálem) a dokonce také přirozená (a zároveň nepřirozená v důsledku lidské aktivity =. technologie, rádiové sítě, elektrifikační síť) melodie prostředí.
Rytmicky se opakující šum: Může připomínat například zvuk rolniček
Hlas, který se neustále mění
Nízkofrekvenční dunění
Impulsovité zvuky
Šum

8. Elektronické hlasy: Časté projevy

Citelné vibrace v chodidlech: Tento jev zmiňuje příliš velký počet obětí cíleného obtěžování (gangstalking) než aby šlo o náhodu.
Pískání v uších: Zpravidla interpretováno jako Tinnitus, nebo například únava, stres apod.
Slyšení zvuků (nejčastěji hlasů), které nikdo jiný neslyší
Vibrace a mikrovibrace: Což znamená mechanické vlnění => může a nemusí vznikat slyšitelný zvuk => zde navíc faktor: práh vědomí => zvuk může být slyšitelný, ale jen pro mozek => z pohledu vědomí jakoby neexistuje a zároveň zvuk, který skutečně neexistuje a vzniká například až díky nelineárním vlastnostem lidského sluchového systému => nelze jej zachytit žádnou technologií a tedy ani nahrát => přesto jej jednotlivec (nebo skupina vykazující ovlivnění stejným prostředím) slyší => zvuk existuje a neexistuje zároveň! (obě strany budou mít pravdu). Poté co se vzdělají i autoři (mnou oblíbených) mezinárodních diagnostických manuálů (tzn. odborná veřejnost => autorita), dojde ke změně na jev podobný: "někdo je výborný hudebník" a "někdo ne" => obecně uznávaný, a také pravdivý, jev.

9. Pojem elektronický hlas je spojen zejména s komunikací

Entity
Role, postavy: Za ty se pachatelé vydávají během obtěžování (dítě, policista, psychopat)
Unikátní identifikátor v kontextu hlasu: Ne každá oběť, která slyší hlasy, dokáže vědomě rozlišovat (slyšet) také konkrétní elektronický hlas (barvu hlasu). Toho pachatelé často zneužívají zejména u tichých hlasů (šeptání), kdy není zřejmé, co řekl jeden pachatel a co druhý => vše se zdá jako jeden typ hlasu => informace splývají.
Emoce: Psychofyziologické reakce organismu na podněty z vnitřního či vnějšího prostředí, které ovlivňují chování, myšlení a rozhodování.
Emoční zabarvení hlasu
Kontextuální informace
Informace: Data, která mají smysl nebo význam pro toho, kdo je přijímá. Jsou základem pro rozhodování a komunikaci. Pozor => nutno také zohlednit, že data nemusí mít smysl pro vás (vědomí), ale mají smysl pro mozek (jsou do data) => že mají "smysl" pro mozek neznamená, že dávají smysl (podvědomí nehodnotí logiku, smysl) => vznik nevědomých asociací a vzorců chování.

10. Elektronické hlasy: Obecné způsoby vnímání

10.1. Vnímání podnětů z pohledu jednotlivce

Vědomé: Zpravidla slyšení hlasů nebo různých zvuků
Vědomé => mimo pozornost: Mohou se projevovat podobně jako podprahové => vliv na myšlení, emoce aniž by si to oběť uvědomovala.
Vědomé => mylně interpretované: Například falešný vnitřní hlas, vnitřní dialog, slyšení myšlenek, komunikace s duchy apod. Interpretaci (uvědomění si) takový podnětů ovlivňují zejména znalosti (schopnost zpracovat podnět pomocí jiných - pravděpodobnějších a v kontextů souvisejících situací mnohem logičtějších a funkčnějších - vzorů => podnět je vnímán jako externí a nikoliv jako např. "vnitřní hlas"). Znalostí taky umožňují obhájit CELEK (vzájemné souvislosti, interakce, vazby apod.)
Nevědomé => podprahové: Slyšení (vnímání) takových podnětů si oběť neuvědomuje. I tak mohou ovlivňovat (a často ovlivňují) chování, rozhodování, emoce, psychiku.
Zdánlivě neexistující: Jde o vnímání podnětů, které vznikají až díky subjektivním vlastnostem (například nelineární vlastnosti sluchu apod.)

10.2. Obecné aspekty v kontextu vnímání interferenčních vzorů

Hlasy a zvuky s neurčitým zaměřením: Takové zvuky mohou být vnímány (slyšeny) různě. Vůbec, podprahově, vědomě u jednotlivců (například díky subjektivním vlastnostem sluchu nebo díky vlastnostem prostředí), vědomě u větší skupiny lidí, pouze v určitém prostředí apod.
Hlasy a zvuky, které lze slyšet pouze při interferenci s konkrétním interferenčním vzorem: Konkrétním interferenčním vzorem může být zvuk (tón) prostředí, zvuk konkrétního ventilátoru, zvuk klimatizace, zvuk jedoucí tramvaje, hlas konkrétního člověka, zvuk dýchání, šum krve proudící v uších apod.
Hlasy a zvuky určené k cílenému obtěžování: Takové vnímá pouze jednotlivec nebo jednotlivci a nikdo jiný v okolí. Jde zpravidla o případy, kdy "někdo" (zpravidla oběť) slyší hlasy, které nikdo jiný neslyší => označováno jako projev duševní poruchy nebo halucinace.
Hlasy a zvuky, které mají být vnímány podprahově: Jejich slyšení (zpracování) si člověk nemá vůbec uvědomovat. Díky omezeným až nízkým kognitivním schopnostem samozřejmě mnohé z těchto "výhradně podprahových" zvuků lze slyšet, případně se je někteří lidé naučí postupně slyšet (a stanou se tak obětí; již jsou obětí například jiného pachatele; jedinci, kteří nejsou přímo cílem obtěžování => "jen" slyší hlasy)
Hlasy a zvuky slyšené v kontextu (na základě) očekávání : Cíle, záměry, vzorce chování, znalosti. Například přecházení přechodu pro chodce => člověk reaguje na zavolání svého jména, ale především na skřípění brzd (hrozící nebezpečí). Mnohem méně na zpěv ptáčků v okolí (není v kontextu situace důležitý).
Hlasy a zvuky vnímané v kontextu znalostí: Někdo ví, že ten či onen zvuk je součástí "dieslového agregátu", někomu připomíná ventilátor a někdo jej vnímá jako součást prostředí. A jsou tací, kteří ví, že ten či onen zvuk (interferenční vzor, respektive například jeho zvukový projev) je přítomen (ať už ve stejné, či zvukově podobné podobě) u několika (a nebo mnoha) různých situací (příklad: standardizované bytové jednotky => tón prostředí).
Hlasy a zvuky a jejích vnímání v kontextu pozornosti: Provádění určité činnosti a nevěnování pozornosti okolním zvukům (reagování například pouze na zavolání svého jména). Liší se dle znalostí, jejich kontextů a souvislosti s aktuální situací (například cílené obtěžování zvuky)

10.3. Různé aspekty vnímání podnětů v kontextu vědomého ovlivňování

Vědomé vnímání: Externí podněty, které nelze ovlivňovat: Člověk elektronické hlasy vnímá stejně jako běžné zvuky (slyšení hlasů). Jsou-li takové hlasy obtěžující (což je základní podstata obtěžování) => člověk logicky chce takový stav změnit => odborná veřejnost ovšem tento stav, dle mezinárodních diagnostických manuálů, označí za "projev vážné duševní poruchy" nebo "halucinaci" (problém tak naprosto bizarním způsobem umocňuje).
Externí podněty, které lze více či méně ovlivňovat: Jde o oblast zdánlivě plnou různých neurčitostí, nejasností, paradoxů, důkazů a protidůkazů, argumentů, konspiračních teorií, stereotypních předsudků atd. atd. To samozřejmě není náhoda ani "náhoda" (manipulace s obětí na dálku jako součást cíleného obtěžování je například jedním z faktorů). I zde však platí => konkrétní informace vedou ke konkrétním závěrům. Téma podrobné rozebráno v samostatném vlákně (nebo v kontextu tohoto pohledu => v samostatném článku).

11. Typy hlasů v kontextu jevu slyšení hlasů

11.1. V kontextu osob

Různé barvy hlasů a pohlaví: Mužské, ženské, dívčí, chlapecké, dětské atd.
Hlasy s výraznou intonací nebo emočním zabarvením: Různé sekvence zvuků připomínající slova či slova samotná. Protože jde o "nosnou vrstvu" (nosné zvuky) => oběť si ji zpravidla neuvědomuje (všimne si ji až v momentě, kdy chybí "obsahová vrstva" => zároveň je také nutno znát celkový kontext situace a jednotlivé souvislosti)
Zní stejně nebo velmi podobně jako hlasy konkrétních lidí: Někdo z okolí, přátelé, rodina, herci, veřejně známé osobnosti apod.
Hlas konkrétní osoby: Například dlouhodobě spojený s konkrétní entitou.

11.2. V kontextu vnímání

Tiché, podprahové: Hlasy de facto kopírují práh slyšitelnosti. Zpravidla nelze určit jakékoliv prvky související v barvou hlasu, intonací, pohlavím apod.
Rytmické: Hlasy de facto kopírují práh slyšitelnosti. Zpravidla nelze určit jakékoliv prvky související v barvou hlasu, intonací, pohlavím apod.
Nesrozumitelné: Zní jako mumlání, neurčité slova, fragmenty slov, fónémy (viz nosná a obsahová vrstva výše)

11.3. V kontextu lokalizace, prostředí

Hlasy, které zdánlivě vznikají v blízkosti ucha nebo přímo v uchu samotném: Lze pozorovat jen za určitých situací (ležení na boku => prostor mezi uchem a polštářem), přiložení dlaně k uchu, těsné přiložení ucha k nějaké ploše, ne však zcela (např. stěna).
Hlasy, které vznikají ve zvuku dýchání (nebo jiných zvukových projevech těla): Zdá se, že právě tyto prvky jsou pro pachatele největší zábava.
Hlasy, které přichází z okolí nebo z větší vzdálenosti: Sousedé, okolí domu, odraz o stěnu protější budovy. Na rozdíl od většiny ostatních projevů - v těchto kontextech mohou "dávat smysl" => být přirozenou součástí prostředí => ne každý si proto všimne, že jde o zvuky parazitní (běžný městský ruch, zvuky v panelových bytech). Tyto mechanismy jsou často základem pro scénáře v kontexte vyvolávání paranoidních pocitů a představ "Mám pocit, že se o mě ti lidé baví", "Slyšel jsem, jak sousedi vyslovují mé jméno" apod.
Hlasy, jejichž zdroj (směr odkud přichází) není snadné určit: Zdá se, jako by se zdroj zvuku měnil podle toho, na co se oběť soustředí (nebo o čem si myslí, že je zdrojem zvuků). Souběh dvou jevů (název) a subjektivních vlastností sluchu (tvar uší, rezonanční frekvence zvukovodu apod.)
Hlasy, které lze slyšet v různých zvucích prostředí: Šum topení, ventilátor, klimatizace, tekoucí voda, vítr apod. Jde o stejný princip jako u uší => Použití konkrétních interferenčních vzorů (zvuků).
Hlasy, které jsou slyšitelné jen v impulsovitých (nárazovitých) zvucích: Poklepávání nehtem o desku stolu, psaní na klávesnici apod.

11.4. V kontextu psychiky

Negativní, kritické: (zde - a pouze zde - se mezinárodní diagnostické manuály "vyřádily"). Mohou nabádat k nebezpečným činům či vyvolávat úzkost a paranoiu. Tyto hlasy mohou být zdrojem značného stresu a mohou zhoršovat psychický stav člověka. Často spojováno s duševní poruchou.

12. Elektronické hlasy: Základní způsoby rozlišení

Barva zvuku: To, podle čeho většina lidí rozezná kytaru od klavíru a nebo kterému z přátel patří ten či onen hlas (identifikátor). Jednotlivé barvy vznikají díky různým interferenčním vzorům (spektrální složení).
Barva hlasu: Na barvu hlasu lze nahlížet z několika úhlů => barva zvuku a také emoční zabarvení. U lidského hlasu "očekáváme" také emoční složku víc, než například u bzukotu komára nebo hučící klimatizace (přitom i v takových zvucích lze nalézt "emoční" - interferenční - složky charakteristické pro emoce). Nutno zohlednit také fakt, že lidé s hudebním sluchem jsou mnohem citlivější na emoce obsažené v lidském hlase.
Zvukový projev konkrétního interferenčního vzoru (nyní bez ohledu na další faktory jako prostředí, sluch apod.): Zjednodušeně řečeno mechanismus, díky kterému jeden zvuk vnímáme jako O a jiný jako například U nebo A. Na tento jev lze však nahlížet z vícero úhlů => v konečném důsledku zvuky jako A, E, I, O apod. jsou jen různé barvy zvuku (interferenční vzory).
Melodie: Melodie může vznikat (respektive vzniká) nejen "přehráváním" různých tónů (například jednotlivé klapky klavíru), ale také u zdánlivě statických tónů. Vzniká díky interferenci jednotlivých frekvencí (určité frekvence se pomalu sčítají a v určitém momentě vyruší jiné a následně jsou samy vyrušeny => to se opakuje stále dokola => pokud nedojde k vyrušení frekvencí a ty se stále sčítají, dojde třeba ke známému jevu - "vazbící mikrofon"). Nakolik je tato melodie "zřetelná" záleží také na rychlosti jednotlivých cyklů. Může se projevit jako AEOAEO, AAOAAO atd. (pokud zde něco tušíte v kontextu slyšení hlasů - tak jde "jen" o logickou dedukci => bude blíže specifikováno)
Hlasitost (slyšitelnost): Pro zjednodušení si lze představit jako šeptání a běžné mluvení. Zajímavost => šeptem se nedá zpívat. Šeptající hlas má svůj specifický interferenční vzor, který je vždy stejný (i když mluvíme nahlas) => přesněji stejný v rámci kontextu (některé frekvence mohou být dočasně utlumeny v rámci interakčních cyklů - interference, melodie, barva) avšak celek zůstává neměnný (něco jako když přes fialový list papíru uděláte černou linku a pak ji vygumujete => pořád víte, že jde o fialový list). Tento vzor vzniká (mimo jiné) díky tvaru hrdla, ústům atd. Tento interferenční vzor lze samozřejmě výrazně ovlivnit (změnit) způsobem snímání.

13. Elektronické hlasy: Základní mechanismy

13.1. Elektronické hlasy: Učení v kontextu obtěžování

Učení probíhá nejčastěji ve spánku: Noční klid, méně dopravy => méně rušivých signálů (podnětů). Dále dlouhodobě statická poloha a dlouhodobě stejná pozice (postel). I proto jsou pachatelé nejaktivnější v noci.
Člověk se interferenční zvuky (interferenční vzory, elektronické hlasy) učí poslouchat i několik let
Oběť je zahlcována skupinou stále stejných zvuků a sekvencím které zní jako mumlání nebo nesrozumitelná řeč (podobně jako hlasitá televize od sousedů): Jde o různé interferenční sekvence. Princip je podobný jako když se člověk učí mluvit. Svůj rodný jazyk slyší používat desítky nebo stovky lidí => člověk (respektive mozek) je proto citlivý na ty nejjemnější nuance (často ihned poznáme kdo je a není rodilý mluvčí). Řeč sama o sobě je přitom jen sekvence určitých interferenčních vzoru (zvuků => fonetické sekvence). Je-li oběť učena jen stále stejným vzorům - může být výsledkem situace, kdy daný zvuk (hlas, řeč) slyší jen ona a nikdo jiný. Nutno také zohlednit, že tyto neurčité zvuky mohou zůstat stejné (nosný zvuk) a obsah informace být pokaždé jiný (šeptání).
Ve snaze vnutit oběti konkrétní typ "vnitřního hlasu" pachatelé například často opakují činnost oběti na počítači: Zejména text, který čte nebo píše, čísla nebo slova, která si ukládá do krátkodobé paměti (fonologická smyčka). Pro ty, které napadají otázky v kontextu "trefování se do konkrétních slov" nyní jen krátce (vzory, iluze, různé interferenční vzory, způsob zpracování informací mozkem a jiné techniky => bude sepsáno v samostatném vlákně).

13.2. Elektronické hlasy: Slyšení

Interferenční zvuky (elektronické hlasy => interferenční vzory) může každý slyšet jinak: Například díky subjektivním vlastnostem sluchu. Jde o podobný jev jako u efektů FLANGER, CHORUS, COMB FILTER v kontextu interference - vzájemné interakce - jednotlivých frekvencí). Pokud je jednotlivec méně citlivý na určité frekvenční pásmo (stáří, sluchová vada, nasazené sluchátka, tinnitus) => může dojít ke zvýraznění (nasměrování pozornosti) jiných frekvencí. Mozek navíc tyto "hluchá místa" (chybějící frekvence) sám dopočítává (ale "jen" na základě předpokladů => naučených vzorů) => A to navíc jen v případě, že si je vědom faktu, že nějaké frekvence chybí - tedy rozdíl oproti normálu => vstupní data (podnět) takto zpracuje (vyhodnotí) na základě předchozích iterací (zkušeností, znalostí).
Mohou znít různě v závislosti na prostředí: Podobný princip jako v předchozím bodu. Každé místo má svůj tón (interferenční vzor => stojaté vlnění, rezonanční frekvence místnosti, vzduchový sloupec apod.) => "tón místa" platí i pro zvukovod (uši).
Mohou znít jinak ve dne a jinak v noci: Základním faktorem je pochopitelně "ruch města". S tímto souvisí také důvod, proč se některým lidem tak dobře pracuje v noci a některým tak dobře přemýšlí brzo ráno.
Pro slyšení elektronických hlasů je třeba nosný zvuk: Takovým zvukem může být v podstatě cokoliv. Zásadnější je v tomto kontextu rozdělení na "uměle vytvořené interferenční vzory" (např pískání z mobilního telefonu, elektromagnetická indukce apod.) a přirozené interferenční vzory (prostředí, odraz ruchu města od domů v okolí, lednička u sousedů, průvan)
Určité interferenční vzory (tóny), se neustále opakují v kontextu určitých prostředí