Článek
Pravidelně každou sobotu mám natavený budík na 5:00, v 5:30 už sedím v autě a vyrážím na dnešní bleší trh. Na místě ale menší zklamání – prodejců málo, zataženo a hrozí déšť.
Uběhlo asi 30 minut a začalo krápat. Prodejci začali ve spěchu halit stoly pod plachty. No a to je přesně moje chvíle. Když ostatní běží před deštěm, já jdu pod plachtu. Tam, kde se jiní bojí zmoknout, já občas nacházím poklady.
Šmátrám naslepo – krabice, pytlíky, hromada bižuterie. To mě většinou nechává klidným, protože bižu je na mě moc „třpytky bez duše“. Ale já chci punc, já chci stříbro, nebo zlato… Hrabu, hrabu, kapky mi tečou za krk, a najednou koukám – korále. Mrknu na zapínání a tam jasně vyraženo 925. Paráda. „Kolik za ty perly?“ ptám se. „Dvacet,“ říká pán. Tak to je cena jak z pohádky. A abych toho neměl málo, spolu s korálky jsem vzal i jednu náušnici s puncem 333 – tedy 8karátové zlato. Strkám to do kapsy a říkám si: Tak aspoň něco jsem dneska ulovil, a přitom den teprve začíná.
Jdu dál a narazím na pána s hromadou starožitností. A jak to mám vždycky, první moje kroky směřují ke šperkovnicím plné šperků a bižuterie a také k hodinkám. Hodinek měl pán hromadu, ale žádné, co by mě učarovaly. Primky nikde, Glashütte taky ne – jen samé „časomíry“ typu: na ruku bych to nedal, ale do šuplíku dobrý.
Tak prohlížím celý stůl a tam dvě krásné porcelánové šperkovnice. Beru je do ruky, otáčím a… modré zkřížené meče! V tu chvíli cítím, jak mi srdce poskočilo. To není nález, to je jackpot. Nešlo o ledajakou porcelánovou šperkovnici – byla to porcelánka Meissen, jedna z nejstarších a nejslavnějších porcelánek Evropy, která funguje už od roku 1710. Tyhle šperkovnice se běžně prodávají na aukcích nebo v antikshopech klidně za 2 tisíce korun kus, někdy i víc podle vzoru a stavu.
A já je měl obě dohromady za sedm stovek. Přesně to je ten okamžik, kvůli kterému člověk vstává za tmy a hrabe se v krabicích harampádí. Vedle mě už stáli další zájemci, čekali, jestli zaváhám. Ale na blešáku platí jednoduché pravidlo: kdo zaváhá, nežere.
Mám šperkovnice, ale prázdné. To se musí napravit. Déšť ustává, plachty se zvedají a já mířím k prodejci, od kterého občas beru šperky. Na stole přívěsky, řetízky, náramky… prostě šperkový bufet. Řetízek s přívěskem chtěl mezi 200–400 Kč, silnější set řetězu s náramkem nabízel za 1500 Kč. Ptám se ho: „A když vezmu všechno, co to udělá?“ On na to, ať něco nabídnu. Rychlá matematika v hlavě a říkám: „Tři tisíce za komplet.“ Chvíli váhá, ale nakonec kývne. Já mám plné šperkovnice, on volný stůl – win-win.
Na úplný závěr, z nostalgie, jsem si koupil rybičku. Jo, tu kapesní. Novovýroba, ale za stovku? No neber to. Minimálně na houby dobrá, a když nic jiného, pořád je to kousek dětství v kapse.
👉 A to je přesně kouzlo blešáku. Vstaneš za tmy, zmokneš, párkrát si řekneš, že to dneska nestojí za nic. A pak najednou – šperkovnice se zkříženými meči za hubičku. Pro mě to byl dnes podařený Poklad.
Krásné na tom všem je, nikdy nevíš, co tě čeká. Proto se už teď těším na další blešák, na další hledání pod plachtami, další adrenalin… a hlavně na to, že svůj lov můžu sdílet i s vámi, a věřte mi – příště bude zas co vyprávět. (A budík? Ten by klidně mohl začínat aspoň sedmou 😅)
#blesak #lovnapoklady #sberatel #antik #starožitnosti #meissen #stribro #zlato #fleamarket #poklad #hledac #hrabani #porcelan #perly #rybicka #sberatelstvi #radostznalezu
