Článek
V tomto článku navštívíme západokanadskou provincii Britská Kolumbie (BC), jejíž politickou situaci sleduje u nás detailně asi málokdo. Proto připomeňme, že v provincii je u moci Nová demokratická strana BC (BC NDP), která má v parlamentu (Legislative Assembly of British Columbia - LABC)) těsnou nadpoloviční většinu (47 mandátů z 93). V úterý 22. září přišla z provincie zásadní zpráva, třebaže do jisté míry očekávaná. Premiér David Eby oznámil, že 24. října se budou konat předčasné volby do LABC. Pikantní na tom je, že o týden dříve, 17. října, proběhnou v provincii volby komunální. Sejdou se tedy dvě volební kampaně, což je mnohými kritizováno. Premiér Eby tvrdí, že volby jsou reakcí na Trumpovo chování vůči Kanadě. Říká: „Donald Trump útočí na naše pracovníky. Zaměřuje se na naše podniky a ohrožuje naši suverenitu. Ohrožuje naši schopnost rozhodovat sami za sebe.“ Volbami chce získat silnější mandát, aby mohl Trumpovým hrozbám účinněji čelit. Uvádí příklad s ohněm. Když cítíme kouř, nezůstaneme sedět, ale okamžitě podnikneme protipožární opatření. Ten čas podle něj nastal nyní, nelze čekat další dva roky do termínu řádných voleb. Existuje ale i jiné vysvětlení. Eby se snaží využít nedávného chaosu v prostředí konzervativní opozice. I tento premiérův údajný motiv je kritizován, ale je pravda, že konzervativci mu sami nahráli na smeč.
Turbulentní vývoj na konzervativní straně spektra po provinčních volbách z října 2024 přibližuje na webu CBC News reportér Andrew Kurjata. Připomíná, že tehdy skončila Konzervativní strana Britské Kolumbie (CPBC) se 44 mandáty na druhém místě. Měli jich o tři méně než vítězní noví demokraté, zatímco zelení obsadili v Legislativním shromáždění pouze dvě křesla. V posledních měsících ale nastalo období rozkladu – štěpení, přeběhlictví a vytváření nových formací, což má pro jednotu jakéhokoli politického směru obvykle neblahé důsledky. Kurjata připomíná, že od začátku 90. let dominují politice BC dvě strany – liberálové (BC Liberals) a zmíněná BC NDP. Druhá jmenovaná je u moci od roku 2017, předtím vládli více než deset let liberálové. Autor dodává, že i když liberálové v provincii mají stejný název jako liberálové na federální úrovni, obě strany nijak formálně propojeny nejsou. Totéž platí o konzervativcích. Zatímco BC Liberals sloužila jako partaj pro středopravicové voliče, tamní konzervativci se od 90. let do první poloviny této dekády nacházeli na politické periferii a v zákonodárném sboru v hlavním městě Victorii neměli jediného zástupce. To se však změnilo počínaje rokem 2022, kdy byl John Rustad, bývalý ministr provinční liberální vlády, vyloučen ze strany BC Liberals kvůli zpochybňování klimatických změn. Nejprve působil v zákonodárném sboru jako nezávislý, pak v únoru 2023 vstoupil ke konzervativcům a ti tak získali v Legislativním shromáždění jedno křeslo. Zakrátko stanul na postu předsedy provinčních konzervativců. Raketový nástup. Zhruba ve stejné době, v dubnu 2023, změnili liberálové v Britské Kolumbii svůj název na BC United. To ale nezabránilo poklesu voličského zájmu. Souběžně také liberálové vedení federálním premiérem Justinem Trudeauem ztráceli podporu na celostátní úrovni, zatímco federální konzervativci vedení Pierrem Poilievrem významně posilovali.
Před provinčními volbami v BC (2024) došlo k zajímavému vývoji. V září 2023 se k Rustadovi, jako dosud jedinému konzervativnímu poslanci, připojil v parlamentu bývalý liberál Bruce Banman, čímž konzervativci získali ve sněmovně status oficiálně uznané parlamentní strany (podmínkou je, že musí mít minimálně dva zákonodárce). Jejich popularita stoupala a v srpnu 2024 došlo k další překvapivé události. Šéf BC United Kevin Falcon oznámil, že strana nebude kandidovat proti konzervativcům a prakticky jim vyklidila na pravici prostor. BC United přestala být hlavní pravicovou alternativou vůči novým demokratům. Současně liberál Falcon vyjádřil podporu nyní konzervativci Rustadovi. Výsledek? Noví demokraté sice zvítězili, ale konzervativci skončili druzí a zaostali za nimi o pouhé tři hlasy. Vzhledem k tomu, že v předchozích desetiletích se nacházeli na okraji politického spektra, šlo o fenomenální úspěch. Jednotní ale BC Conservatives ke své škodě dlouho nezůstali. V březnu 2025 byla z parlamentního konzervativního klubu vyloučena Dallas Brodieová; důvodem byla její kontroverzní vyjádření, konkrétně zesměšnění svědectví bývalých žáků kanadských internátních škol pro původní obyvatele, zejména jejich výpovědí o sexuálním zneužívání. Na znamení solidarity odešli z konzervativního klubu sněmovny také Jordan Kealy a Tara Armstrongová. Armstrongová s Brodieovou následně založily novou politickou pravicovou stranu OneBC, zatímco Kealy zůstal nezávislý. Partnerství obou dam ovšem nevydrželo dlouho, v prosinci 2025 se rozkmotřily a Armstrongová zůstala nezávislou poslankyní. To ale nebyl jediný personální otřes v konzervativním táboře. V září 2025 byla ze strany vyloučena Eleonore Sturková (názorové rozdíly), o měsíc později odešla Amelia Boultbeeová (nesouhlas se stylem vedení šéfa strany Rustada) a později vstoupila k novým demokratům. Mračna se stáhla i nad samotným předsedou partaje Rustadem. Začátkem prosince 2025 z funkce šéfa odešel, když předtím 20 členů klubu, který v té době čítal 39 poslanců (44 původně zvolených minus 5* odpadlíků), uvedlo, že ztratilo důvěru v jeho vedení.
* Brodieová, Kealy, Armstrongová, Sturková a Boultbeeová.
Rustada vystřídal Trevor Halford jako prozatímní šéf strany a v květnu 2026 stanula v jejím čele Kerry-Lynne Findlayová, bývala federální ministryně v éře premiéra Stephena Harpera. Ovšem odliv poslanců z konzervativního klubu za jejího, dle některých kontroverzního vedení, pokračoval. V polovině srpna 2026 opustil konzervativní klub Peter Milobar, aby se stal nezávislým, později krátce lídrem strany CentreBC; v září 2026 se ale do konzervativního klubu opět vrátil. Pak následovaly další odchody: Ian Paton, Rosalyn Birdová, Teresa Watová, Brennan Day, Bruce Banman, Áʼa꞉líya Warbusová, Donegal Wilsonová, Scott McInnis a Linda Hepnerová. Ti všichni se do konzervativní frakce před několika dny vrátili. Někteří z nich působili krátce v CentreBC (podobně jako Milobar). Naproti tomu Kerry-Linne Findlayová na post šéfky konzervativců 20. září 2026 rezignovala. Jejím nástupcem, jako prozatímní předseda, se stal Lorne Doerksen.
Zdá se, že vyhlášení předčasných voleb bylo pro některé konzervativce pozitivním impulsem. Řada z těch, kdo ze strany odešli nebo byli vyloučeni, se po rezignaci Findlayové z postu předsedkyně vrátili, přičemž hrozba nových voleb tento trend umocnila. Někteří ale stanuli v čele kandidátek jiných formací. Tady je přehled volebních lídrů jednotlivých stran: Noví demokraté – dosavadní premiér David Elby, konzervativci – Lorne Doerkson, strana CentreBC – Eleonore Sturková, zelení – Emily Lowanová, strana OneBC – Dallas Brodieová. Jména Sturková a Brodieová nám nejsou neznámá. Setkali jsme se s nimi výše v článku jako s někdejšími političkami konzervativců v BC. Závěrem: byli jsme u nás někdy svědky tak početné stranické turistiky? Partajní dění na pravici v BC ukazuje, že vždycky může být hůř. Podstatné je, jak na „turbulence na pravoboku“ zareagují 24. října voliči.
●
Volně podle zdrojů:
