Článek
Ti teroristé, proti nimž vede Izrael v odpovědi na loňskou agresi válku; ti teroristé, kterým se v minulých dnech v souvislosti s izraelskou účastí na Eurovizi dostalo mohutné podpory propalestinských aktivistů.
Věnuji eurovizní soutěži pozornost už 48 let a nevybavuji si, že by kdy interpret jiné země čelil tak masivní vlně nenávisti. Tak intenzivnímu tlaku, aby byl ze klání vyloučen. Z politických důvodů. Paradox: aby byl vyloučen z politických důvodů na údajně politicky neutrálním kulturním podniku.
Zpěvačka Eden Golanová si tímto peklem plným zášti, urážek a ponižování musela projít. Jenom proto, že je Židovka a Izraelka a chtěla se jako všichni ostatní zúčastnit akce, na což měla dle všech pravidel plné právo.
Kam se poděly všechny ty líbivé řeči o míru a lásce, o spojení hudbou? Týkají se kohokoli, jen ne Izraelců. A to jenom proto, že jejich země vede spravedlivou válku proti největšímu zlu naší doby, barbarskému islamistickému teroristu. Však se k němu demonstranti v Malmö také přihlásili. Hlasitým voláním: „Intifáda!“
Eden Golanová všechnu tu nechutnou nepřízeň, jak velkou kampaň, tak malé malé ústrky, ustála se ctí, perfektně přednesla jednu z nejkrásnějších písní letošního ročníku, a přestože jí většina národních porot hlasy neudělila (52 bodů/12 místo z pětadvaceti), díky hlasování diváků z Evropy i mimo kontinent (323 bodů, druhý nejvyšší počet!) byla katapultována na konečné páté místo [1].
Eden Golanová sice nezvítězila na body, ale triumfovala morálně. Svůj úspěch věnovala rukojmím drženým gangstery a vyděrači Hamasu už sedm měsíců v nelidských podmínkách v Pásmu Gazy. Výzvy k jejich okamžitému propuštění jsme na plakátech protiizraelských štváčů, k jejichž dress code patřila v mnoha případech kefíja (včetně Grety Thunbergové) na plakátech neviděli. Idiotské nápisy typu, že Eurovize je spojena genocidou, ovšem ano.
Hanebných momentů mají protiizraelští aktivisté na svém kontě víc. Jeden z nejubožejších: podle webu britského listu The Sun [2] měla loňská vítězka, švédská zpěvačka Loreen (ovšem marocko-berberského původu, zřejmě i to má vliv na postoje člověka), připravený plán, že v případě vítězství Izraelky E. Golanové jí osobně trofej nepředá. Chtěla ji nechat na podstavci a před příchodem vítězky z „green roomu“ na pódium odejít, což je nejen vrchol nezdvořilosti, ale také jasné vyjádření politického postoje na samozřejmě jinak zcela apolitické soutěži. O co působivější je její loňská vítězná píseň „Tattoo“, o to větším zklamáním je pro mě tento ostudný záměr. K tomu poněkud provokativní otázka. To není projev antisemitismu?
Jako ukázka toho, v jak pošetilém světě žijeme, může posloužit následující, byť naprosto nerealistické podobenství. Za druhé světové války se v neutrálním Švédsku koná „Hudební festival spojeneckých zemí protihitlerovské koalice“, které se samozřejmě zúčastní i soutěžící ze Spojeného království. A v ulicích pořadatelského města tisíce demonstrantů požadují vyloučení britského soutěžícího s odůvodněním, že RAF páchá svými nálety genocidu německého civilního obyvatelstva.
Eurovize 2024 je obrazem této doby. Věru, není to v mnoha ohledech příjemný pohled.
[1]
[2]
