Článek
Setkání se uskutečnilo u příležitosti 50. výročí katolicko-koptské deklarace, kterou ve Vatikánu podepsali v květnu 1973 jejich tehdejší předchůdci, Pavel VI. a jeho host, Šenúda III. Dokument sice nezastírá, že mezi oběma církvemi panují teologické rozpory, ale klade důraz na to, co je spojuje.
Po návratu koptského papeže do vlasti nebyl důvod k pesimismu, právě naopak. Oba duchovní představitelé se rozloučili v duchu přátelství a vzájemného respektu.
Pak ale přišel blesk z čistého nebe: kontroverzní vatikánský dokument Fiducia supplicans, který byl mnohými, včetně představitelů koptské církve, logicky pochopen jako povolení žehnat homosexuálním dvojicím (aniž by se jakkoli měnila katolická nauka o tom, že homosexuální intimní vztahy jsou hříšné a z církevního hlediska nepřijatelné). Takovýto druh požehnání je ovšem pro Koptskou ortodoxní církev absolutně nepřijatelný.
Zmíněný vatikánský dokument byl publikován 18. prosince 2023. Reakce Koptské ortodoxní církve byla kategoricky odmítavá. Letos v březnu se pod vedením papeže Tawadrose II. konal její každoroční Svatý synod, který po konzultaci s ostatnímu starobylými východními církvemi* rozhodl přerušit teologický dialog s katolickou církví a přehodnotit jeho výsledky.
* Starobylé východní církve patří do volného společenství ortodoxních denominací, které se vymezují jak proti katolicismu, tak „klasickému“ pravoslaví. Kromě Koptské ortodoxní církve k němu patří Etiopská ortodoxní církev, Eritrejská ortodoxní církev, Syrská antiochejská ortodoxní církev, Indická ortodoxní církev a Arménská apoštolská církev.
Vedle přerušení dialogu s Vatikánem přijal Svatý synod také obsáhlé prohlášení týkající se homosexuality. Homosexualitu praktikovanou v intimní oblasti odmítá a odsuzuje jako hřích a kdo z věřících si takto počíná, musí být vyloučen ze svatého přijímání. Církev ale nezavrhuje homosexuály jako takové: kdo z nich tomuto sklonu v intimní oblasti nepodlehne, ten může počítat s pomocí a podporou církve.
Vzniklé napětí mezi oběma církvemi přijel do Egypta urovnat vysoký představitel Vatikánu, prefekt Dikastéria pro nauku víry kardinál Victor Fernández. 22. května ho přijal papež Tawadros II., kterému kardinál Fernándes objasnil, že požehnání, o němž je v deklaraci Fiducia supplicans řeč, se nevztahuje na svazek, nýbrž na jednotlivce. Mimoto kardinál Fernández prohlásil, že katolická církev souhlasí s učením o homosexualitě, jak bylo formulováno letošním Svatým synodem koptské církve.
Co to bude v konečném důsledku znamenat ani vatikánské, ani koptské zdroje neuvedly. Lze nicméně předpokládat, že hlavní důvod nesouladu vedoucího k březnovému přerušení dialogu pominul, pakliže se Vatikán ztotožnil s koptským učením o homosexualitě. Pak ale zůstává nejasné, jaký má dokument Fiducia supplicans vlastně smysl, když není tím, čím si koptové mysleli, že je. A nejen koptové.
ZDROJE
