Hlavní obsah
Aktuální dění

Hřál si Putin na prsou hada?

Foto: Pixabay

Ilustrační obrázek.Moskva, pohled na Kreml.

Jako člověk, který je je stoupencem principu silné centrální armády ve státě (jakémkoliv), jsem vždy pohlížel na nejrůznější milice a podobné paralelně fungující formace s krajní nedůvěrou.

Článek

Odstrašujícím příkladem je Libanon uplynulých desetiletí. Slabá armáda řízená centrální vládou na jedné straně a na druhé: kdejaká politická strana včetně teroristických má vlastní ozbrojené formace. Výsledek: občanská válka, rozvrat státu.

V kontrastu s tím můžeme připomenout situaci u jižního souseda Libanonu, Izraele. Po vzniku státu (1948) byly postupně do jednotných ozbrojených sil (Izraelské obranné síly – IDF) začleněny (nebo rozpuštěny) stávající židovské milice; IDF je dnes hodnocena jako jedna z nejlepších armád světa, což lze ilustrovat na tom, že se jí daří uhájit izraelskou nezávislost proti mnohonásobně silnějšímu nepříteli už pětasedmdesát let.

V této souvislosti, ačkoli znám historii ruské Wagnerovy skupiny a rozumím tomu, proč jí bylo umožněno existovat, musím prozradit, že jsem měl vždycky z působení takovýchto jednotek nanejvýš neblahý pocit. Ne kvůli tomu, že bych měl primárně obavy z toho, co se dnes stalo, ale z principu.

Dříve nebo později, a platí to o to víc v pseudodemokratických režimech, může dojít, a v „kauze Prigožin“ došlo, ke střetu zájmů. To jsme v Rusku svědky. Situace se vyhrotila a z dosud užitečného spojence se stal nebezpečný zrádce. (Putinův projev z 24. 6. 2023 ZDE)

Jinak to ani dopadnout nemohlo. Je to logické vyústění poměrů, kdy režim dopustí existenci více méně paralelní silové struktury. S jídlem roste chuť – a jednoho dne se stane, že se „ucho utrhne“. Ambiciózní Prigožin překročil Rubikon. Lavina, kterou v poslední době vytvářel a nyní spustil se na něj nemilosrdně valí; nejsem si jist, že ho nesmete.

Upřímně: nedovedu si představit, bez ohledu na to, kdo je na ruské straně větší zločinec, že by Putin Prigožinovu akci neustál. Bylo by to hodně překvapivé a důkaz, že nynější ruské vedení je ještě slabší, než mnozí doufali. Proto říkám: wagnerovskou vzpouru nepřeceňovat, nevytvářet falešné iluze, ale hodnotit maximálně střízlivě.

S ohledem na to, jak nemilosrdně zachází nynější kremelský režim se svými politickými oponenty a kritiky, je zřejmé, jaký asi bude osud někdejšího „nejvyššího Putinova číšníka“, který se odhodlal se zbraní v ruce k vojenské vzpouře.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz