Článek
Muzeum a vysocí představitelé státu je za jejich odvahu ocenili. Na akci byli přítomni, kromě jiných, bývalý prezident Izraele Reuven Rivlin, ministr zemědělství Avi Dichter, bývalý šéf Severního velitelství armády generálmajor v. v. Jossi Peled, který je také předsedou organizace Přátelé Sionu (FOZ), kanadský předseda organizace Abraham Global Peace Iniciative a hlavní organizátor akce Avi Ben Lulu a generální manažer FOZ Daniel Voicek.
Připomeňme, že na beduínské kmeny žijící v Izraeli se nevztahuje povinná vojenská služba, přesto jich v izraelské armádě (IDF) slouží dobrovolně přes patnáct set. Někteří padli v bojích s Hamásem v Pásmu Gazy, jiní byli teroristy do Pásma uneseni a strádají tam v nelidských podmínkách. Jak řekl exprezident Rivlin, jeden z největších zastánců plné integrace nežidovských komunit do izraelské společnosti, teroristé mezi muslimskými a židovskými Izraelci nikterak nerozlišují.
Oceněno bylo třináct beduínů – civilistů, z toho jeden in memoriam, kteří se 7. října 2023, aniž by přemýšleli o tom, že jsou sami ohroženi, statečně a odvážně postavili útočníkům Hamásu, aby pomohli ochránit své spoluobčany – muže, ženy, mladé lidi, děti. Exprezident Rivlin, který během své služby v IDF (bojoval i v šestidenní váce 1967) spolupracoval s beduíny, vyzdvihl jejich hrdinství, pohostinnost a nezištnost. Část svého vystoupení věnoval i problematice antisemitismu. „Svoboda projevu neznamená svobodu podněcovat k nenávisti,“ konstatoval a dodal, že antisemitské řeči nebo popírání holocaustu do svobody slova nepatři. Na adresu beduínů uvedl, že jsou to ti nejlepší vojáci, a přestože se nejedná o národ, ale o kmen, zaslouží si, aby bylo uděláno víc pro jejich začlenění do společnosti. Dokonce řekl, že dnes jsou beduíni „pýchou Izraele“.
PRINCIP „HINENI“
Na slavnosti byla také řeč o jednom biblickém výrazu, který bude části české internetové obce zapotřebí blíže vysvětlit. Jde o slovo „hineni“, které můžeme přeložit jako „jsem zde“ a v širší interpretaci znamená ochotu a připravenost sloužit bez ohledu na osobní riziko. K tomu krátká exkurze do Bible.
(1) V knize Genesis čteme (22. kapitola), že když chtěl Bůh vyzkoušet Abrahamovu víru (formou obětování syna Izáka), nejprve ho oslovil: „Abrahame!“ A on odvětil : „Zde jsem“. (Některé překlady uvádějí „tu jsem“ nebo „aj, teď jsem“, ale smysl je stále týž.) A v další části 22. kapitoly čteme: »Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: „Abrahame, Abrahame!“ Ten odvětil: „Zde jsem“.«
(2) Podobný text se týká i okamžiku, kdy se Mojžíš setkal na Sinaji s Bohem ukrytém v hořícím keři (kniha Exodus, 3. kapitola): »I zavolal na něho Bůh z prostředku keře: „Mojžíši, Mojžíši!“ Odpověděl: „Zde jsem.“«
(3) Do třetice biblický text zapsaný v knize proroka Izaiáše (6. kapitola): »Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“« Tento třetí úryvek je v rámci „principu hineni“ nejpodstatnější a pojatý ještě šířeji: Jsem tady a připraven vykonat to, co je potřeba.
Na jeruzalémské slavnosti pro beduínské hrdiny Daniel Voicek hovořil právě o této věci, uvedl, že 7. října 2023 se mnoho beduínů zachovalo v souladu s „principem hineni“.
Avi Ben Lulu ve svém vystoupení uvedl, že přicestoval do Izraele brzy po 7. říjnu 2023 s cílem zjistit a zdokumentovat nezkreslenou pravdu o masakru z první ruky. Mluvil s mnoha lidmi ze všech společenských vrstev, s vojáky, rodinami rukojmí, lidmi evakuovanými ze svých domovů nacházejících se v sousedství Pásma Gazy a setkal se také s beduíny a uvědomil si, že v jejich případě jde o příběhy plné statečnosti a hrdinství, které svět nezná a mnohdy ani znát nechce, protože jde o lidi pocházející z různých prostředí a odlišného vyznání, kteří chtějí žít a pracovat společně s židovskou majoritou. Jsou to příběhy, které si zaslouží, aby byly zakomponovány do kampaně zaměřené na boj proti antisemitismu a na obranu Izraele.
Juval Turgeman, civilní administrátor pro oblast Negevu na ministerstvu pro záležitosti diaspory, prozradil, že vznikne Beduínské pamětní centrum, jehož posláním bude uctít hrdiny této komunity, a to jak vojenské, tak civilní.
Za zmínku stojí, že mezi oceněnými je také Oz Davidian, farmář žijící v napadené oblasti, který v den masakru dobrovolně pendloval se svým džípem mezi okolím kibucu Reim, kde se konal hudební festival Supernova Sukkot (a kde bylo povražděno přes 350 jeho účastníků) a mošavem (vesnicí) Patiš, případně městem Ofakim (po silnici cca 15, resp. 20 km) a odvážel tak do bezpečí, tedy dál do nitra státu ty, kdo řádění teroristických monster přežili; celkem tak zachránil asi 120 lidí. O jak nebezpečnou misi šlo v lokalitě prosycenou zabijáky z Gazy, netřeba dodávat.
Generál v. v. Jossi Peled se vyjádřil v lehčím tónu. Když si jako šéf Severního velitelství sedl s beduínskými vojáky ke společné kávě, uvědomil si, že mezi ním a beduíny není žádný rozdíl. Servírovaná káva byla – Nescafé.
ODVRÁCENÁ STRANA
Bohužel téhož dne, kdy byli v Jeruzalémě oceňováni stateční beduíni, jiná skupina tohoto etnika se o dvacet kilometrů jižněji, poblíž judské židovské komunity Maale Amos, dopustila zločinné hanebnosti, která pověsti kmene příliš neprospěla. Obyvatel lokality Noda Biyehuda, který je identifikován pouze jako Jonathan, si po ránu všiml podezřelé aktivity na silnici v jeho sousedství. Poté, co se přiblížil, aby tuto aktivitu prozkoumal, si uvědomil, že se stal obětí plánovaného přepadení. Bylo ale už pozdě. Pět maskovaných beduínů z kmene Rašaida na Jonathana zaútočilo a začali ho mlátit holemi. Pak mu sebrali mobilní telefon a rozbili brýle. Židovského třicátníka srazili k zemi a mlátili po zádech, na hrudi a na nohou. Jako zázrakem se jim vysmekl; jakmile to zjistili, dali se na útěk směrem do nedalekých stanových táborů. Jonathan byl odvezen do jeruzalémské nemocnice Šaarej Cedek, kde bylo zjištěno, že utrpěl zlomeninu paže a zranění zad a nohou. Přivolaní vojáci IDF začali po útočnících okamžitě pátrat, ale do uzávěrky tohoto článku nebyly k dispozici zprávy o jejich dopadení.
Tento zločinný příběh, navzdory oceněníhodné a nezpochybnitelné statečnosti beduínů z pohraniční oblasti přilehlé k Pásmu Gazy, nás po okamžicích naplněných pozitivními pocity vrátil do kruté reality arabsko-izraelského konfliktu.
●
Volně zpracováno podle následujících zdrojů:
Web novin The Jerusalem Post
Server Jewish News Syndicate
Server Arutz Ševa
