Článek
Odkaz na článek mluvčího Greenpeace - ZDE
Jsem si jist, že málokdo, kdo pracoval v této oblasti (těžba a zpracování hnědého uhlí), někteří lidé celý produktivní věk, se považuje za zločince. Ti lidé, většinou ve směnovém provozu, zajišťovali i pro obyčejné lidi, jako jsem já nebo vy „teplo domova“. Nepropaguji heslo „já jsem horník, kdo je víc“. Jen dávám do debaty názor, že tito zaměstnanci působící v nelehkém, mnohdy nezdravém a nebezpečném prostředí si zaslouží elementární úctu. Také díky nim jsme měli – řečeno obrazně – na Štědrý večer oheň v kamnech či teplo v radiátorech a rozsvícený vánoční stromeček.
Ano, pan mluvčí Hrábek má pravdu v tom, že za minulého režimu se (moje slova) těžilo a těžilo a na ekologii nedbalo, takže (jeho slova) „na konci 80. let bylo české životní prostředí naprosto zdevastované a znečištěné“. Katastrofální stav životního prostředí z té doby tudíž patří k dalším negativům režimu řízeného komunistickou stranou. Přístup k ekologii, zejména pak k odsíření, se ovšem po listopadu 89 zásadně změnil pozitivním směrem, což potvrdí každý, kdo se kdy ve „zpracovatelské“ části těžebního průmyslu (na mysli mám výrobu elektřiny a tepla, produkci paliv apod.) pohyboval, a to jak za minulého, tak současného režimu, aby mohl porovnávat. A změnu mohou potvrdit i občané žijící v oblasti těchto komplexů.
Snad ani není třeba dodávat, že pokud chceme uhlí těžit, v našich podmínkách (severní Čechy, Sokolovsko) povrchovým způsobem, tato činnost si vyžádá určité náklady a určitou daň. Primitivně vyjádřeno: chceme-li si dát k večeři hovězí steak nebo tatarský biftek, musí na počátku někdo tu krávu prostě zabít. (Ptal jsem se na to ženy, vynikající kuchařky, a ta mi potvrdila, že bez toho to nejde – a div že si nepoklepala na čelo.) V oblasti těžby uhlí to znamená, že jsou-li v lokalitě, kde se uhlí vyskytuje, například lidská sídla (obce), je nutné je zlikvidovat a lidem v nich žijícím povinně poskytnout odpovídající náhradu. Lká-li pan Hrábek a jeho skvadra nad tím, že došlo ke zbourání toho či onoho lidského obydlí a zničení té či oné části přírody, pak pardon – ale bez toho to také nejde. Samozřejmě s dovětkem, že po ukončení těžby bude zdevastovaná krajina profesionálně rekultivována, na což se dnes zásadním způsobem dbá (což lidé z Greenpeace bezpochyby dobře vědí – pokud ne, ať se seznámí s rekultivačními projekty na Sokolovsku).
Pan Hrábek považuje za zločin aktivitu, která je zcela legální a má úřední schválení od kompetentních institucí (báňský úřad, což je v oblasti těžby uhlí vysoce odborná a respektovaná instituce, ministerstvo životního prostředí). Ostatně to pan mluvčí zmiňuje: že těžařská firma získala „poslední potřebná dílčí povolení“ pro prolomení limitů v dole Bílina.
V čem je tedy problém? Že se to „zeleným aktivistům“ nelíbí a tudíž se odvolali. Jak Lukáš Hrábek v závěru svého pojednání vysvětlil, celá kauza se vrací na MŽP, přičemž nový ministr Petr Hladík bude muset vše znovu prozkoumat a nějak o něm rozhodnout. Možnosti má v zásadě tří: pokračování projektu (prolomení limitů), nebo ho může „úplně zaříznout“, případně výrazně omezit.
Tady se zastavme. V této fázi sporu nezbývá než čekat na ministerské rozhodnutí. Ovšem ne tak „aktivisté“. Po otevření serverů ve čtvrtek 22. června ráno jsme se dočetli o akci, o níž nás pan Hrábek ve svém článku na Seznamu Médium samozřejmě neinformoval. Opět jsme svědky nátlaku, porušování pravidel, pohrdání soukromým vlastnictvím a flagrantního nerespektování zásad bezpečnosti práce v uhelném průmyslu. Dle serveru Novinky.cz (ZDE) „aktivisté“ Greenpeace v závěru noční směny pronikli na velkorypadlo v dole Bílina, vytáhli propagandistické plakáty, donutili firmu dočasně zastavit provoz a nesmyslně se dožadovali ukončení těžby.
Čili: ve středu 21. června 2023 vznešená slova mluvčího Greenpeace na platformě Seznam Médium, o den později standardní ekoteror. Server iDNES.cz zveřejnil anketu, kolik jeho čtenářů tuto násilnou akci podporuje. V 9:30 hodin (22. 6.) bylo skóre následující: SYMPATIZUJE 6 %, NESYMPATIZUJE 94 %. Dalšího komentáře netřeba.
