Článek
Že nejste metodisté? Ani já. Přesto si myslím, že aktivita Metodistické církve týkající se správné mluvy stojí za pozornost.
V polovině prosince 2023 se objevily první zprávy o tom, že tato církev vydala příručku nazvanou „The Methodist Church Inclusive Language Guide“[1] – Průvodce inkluzivním jazykem. Větší mediální zájem vyvolala až po Novém roce, kdy o ní referovala řada nábožensky orientovaných zpravodajských serverů.
Smyslem dokumentu je přimět věřící, aby kromě jiného používali správné oslovení lidí – v církvi i mimo ni -, kteří nepatří do většinové množiny tvořené pouze dvěma pohlavími, muži a ženami. Do této množiny náleží osoby z komunity LGBTQ+. Průvodce tedy vychází vstříc progresivistické ideologii: i v oslovování je nutné a správné se jí podřídit. To, co v křesťanství a judaismu platilo po tisíciletí, bylo v zájmu přizpůsobení se moderním trendům odsunuto a do popředí se dostávají zájmy progresivistů, které mají přednost před tím, jak na základě zkušenosti prověřené historií a zdravého rozumu smýšlí drtivá většina společnosti.
Řečeno bez servítků, lidé se mají naučit správně mluvit, aby vyhověli požadavkům hlasatelů „novodobého evangelia“. Jak konkrétně?
ZAPOMEŇTE NA MANŽELA, MANŽELKU
Asi největší rozruch v křesťanských kruzích způsobila pasáž týkající se termínů „manžel“ (husband – osoba mužského rodu) a „manželka“ (wife – osoba ženského rodu). V dokumentu je uvedeno, že „existuje nekonečná rozmanitost ve způsobu, jakým je Boží stvoření vyjádřeno v lidském životě“. To by měli mít věřící na mysli, když se vyjadřují, ať už písemně nebo verbálně. Přitom termíny „manžel“ a „manželka“ nemusí znít urážlivě, ale předpokládají existenci takového rodinného nebo osobního života, který není u některých lidí v souladu s realitou. Církevní průvodce tedy doporučuje tyto termíny nepoužívat, ale místo nich volit výrazy jako „rodič“ (parent), „partner“ a „dítě“ (child). Jde tedy o výrazy genderově neutrální; k nim patří také doporučené označení „pečovatel“ (carer), což je dle průvodce rovněž „neutrální, ale srozumitelný způsob, jak označit primárního pečovatele o dítě, který může, ale nemusí být jeho rodičem“.
Zde musím uvést, že Metodistická církev založila svůj výklad na naprostém omylu. Zjevně vědomě přehlédla elementární poselství, které nacházíme na samotném začátku Bible: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ (Kniha Genesis 1:27) „Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.“ (Kniha Genesis 2:24)
Tedy: Boží stvořitelský řád pro člověka: muž a žena; Boží ustanovení: manželství jako vztah muže a ženy. Žádná „nekonečná rozmanitost“.
Mezi těmi, kdo na „zrušení“ pojmů „manžel – manželka“ zareagovali jednoznačně negativně nacházíme také Franklina Grahama, světoznámého amerického evangelistu, syna neméně proslulého evangelisty Billyho Grahama. Na svém účtu na síti X napsal 2. ledna 2024 [2]: „Metodistická církev ve Spojeném království se snaží upravit to, co říká Slovo Boží, aby bylo přitažlivější pro měnící se rozmary kultury. Jako křesťané nejsme povoláni, abychom se vyhýbali tomu, co by se mohlo lidí dotknout – jsme povoláni, abychom sdíleli pravdu Božího Slova.“
Stručné, jasné, srozumitelné a pravdivé vyjádření.
POZOR NA GENDEROVĚ NEUTRÁLNÍ JAZYK
Právě k němu jsou metodisté prostřednictvím Průvodce vedeni. Čteme: „Můžeme podvědomě používat výrazy, které mohou být mylně interpretovány jako upřednostňování jednoho pohlaví před druhým.“ Jako příklad jsou uvedeni „chlapi“ (guys) nebo „mužští spolupracovníci“ (fellows). Místo toho jsou věřícím doporučeny termíny „lidi“ (folks), „spolupracovníci“ (genderově neutrální team-mate), „přátelé“ (friends), „kolegové“ (colleagues) nebo „lidé“ (ve významu osoby – people).
Proč to všechno? Použijeme-li v hovoru o spolupracovnících termín „guys“, může mezi nimi být osoba, která sice vypadá jako muž, ale cítí se být ženou – a mohla by mít pocit vyloučení (exkluze). A Metodistická církev v Británii je přece denominací založenou na inkluzi [3].
ZAPOMEŇTE TAKÉ NA BRATRY A SESTRY
Dalším nemilým překvapením je výzva, aby duchovní nepoužívali při oslovení shromáždění slovní obrat „bratři a sestry“ (brothers and sisters), který je alespoň v protestantských denominacích používán dlouhodobě a naprosto běžně. Jsou vyzváni, aby měli na paměti, že někteří věřící se mohou identifikovat jako nebinární jednotlivci a tudíž oslovení „bratři a sestry“, přestože má být inkluzivní, na ně působí přesně opačně. Jako náhrada jsou doporučeny výrazy „sourozenci“ (siblings), „přátelé“ (friends) nebo „děti Boží“ (children of God).
Podobně není v rámci dodržování pravidel inkluze vhodné použití zájmen „on“ (he) nebo „ona“ (she), pokud je řeč o nebinárním jednotlivci. Naopak přijatelné je zájmeno „oni“ (they), ovšem zde v jednotném čísle. Ano, čtete správně. Jestliže jsme se v hodinách angličtiny učili, že „they“ je zájmeno v 3. osobě množného čísla, (oni, ony, ona), pak to už, zdá se, neplatí, neboť jsme poučeni na příkladu věřícího jménem Tyler, který se identifikuje jako nebinární a preferuje ve vztahu ke své osobě použití zájmen „they/them“ (oni, ony, ona/pádové zájmeno je, jim, nimi), že je správné říkat (například): Tyler a jejich bratr (Tyler and their brother). Je to zřejmé z věty sdělující, že Tyler s bratrem od mala hráli a zpívali v církevní kapele: „Since they were tiny, Tyler and their brother played instruments and sang in their church band.“ (V „normálním“ jazyce bychom použili přivlastňovací zájmeno his (jeho): Tyler and his brother, tedy Tyler a jeho bratr.)
Jak patrno, nemají to britští věřící metodistické víry v dnešním progresivisticky orientovaném světě snadné. Starý svět mizí v nenávratnu a v tom novém se musí naučit nově myslet a nově mluvit. Tak, aby to bylo v souladu s genderovou ideologií. Že je to zhusta v rozporu s učením Bible, na tom zjevně pramálo záleží.
Je s podivem, že uvnitř tohoto křesťanského společenství se setkáváme s přijetím lidské konstrukce, že existují víc než dvě pohlaví – mužské a ženské, ačkoli Boží stvoření je popsáno v Bibli naprosto jasně a jednoznačně. Tím nepopírám, že někdo se může cítit být čímkoli, je to subjektivní problém toho člověka, v podstatě jde o deviaci (ve smyslu odchylky od normálu), ale to nikterak nepopírá trvalou platnost základního faktu, totiž že dle toho, co učí Bible, která je základem existence také Metodistické církve, byla stvořena pohlaví pouze dvě.
Britská Metodistická církev uvozuje svoji inkluzivní jazykovou příručku jedním veršem z dopisu apoštola Pavla Galatským, kde se píše: „Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.“ (Gal 3:26). Takto viděno může se jevit, že skutečně existují více než dvě pohlaví, teoreticky a v nadsázce vzato nekonečný počet. Jenomže apoštol ve svém dopise pokračuje: „Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.“ Takový je skutečný duchovní smysl této pasáže dopisu, která sotva může sloužit jako odůvodnění příklonu Metodistické církve k progresivistické genderové ideologii.
