Článek
Český ministr vystoupil 24. února 2026 na mimořádném zasedání VS OSN, které bylo svoláno „u příležitosti čtvrtého výročí ruské agrese proti Ukrajině“. To není moje formulace, ale citát převzatý z webu Černínského paláce (18. 2. 2026). A proti ruské agresi se ministr jménem české diplomacie také jednoznačně a otevřeně vymezil. Za to zaslouží pochvalu.
Dvě zajímavosti pro odlehčení. Když jsem se po základní informaci o projevu pokoušel na webu ministerstva zahraničí seznámit s plným textem Macinkovy řeči, narazil jsem na překážku: Error 500. Usoudil jsem, že projev byl natolik senzační, vzhledem k tomu, co od ministra nynější koalice bylo očekáváno, že server ministerstva podlehl dočasnému přetížení. Bylo zapotřebí vyčkat, chyba naštěstí netrvalo tak dlouho.
Pak přišlo první překvapení. Ministr podle oficiálního překladu řekl: „Paní předsedající, Excelence, dámy a pánové, už čtyři roky zde slýcháme různé obměny téhož.“ Co to jen připomíná? No jistě, dnes už legendární první novoroční prezidentský projev Václava Havla. Vzpomínáte? „Milí spoluobčané, čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž.“ Pozoruhodné.
To podstatné ale přišlo v Macinkově vystoupení vzápětí. Nebudu zde citovat každou větu, odkaz na text projevu je níže, zastavím se u dvou bodů. Ministr jako by četl moje myšlenky těchto dnů. Ptám se sám sebe stále častěji, jaký má tato válka vlastně smysl. On jinými slovy předložil totéž „na dálku“ Petr Macinka ruskému ministru zahraničí Lavrovovi (přítomen nebyl).
(I) Macinka: „Dočasně můžete kontrolovat území. Dočasně můžete ovládat narativ. Můžete si vytvořit a řídit propagandu. Ale nemůžete ovládnout čas. A čas vždy odhalí, kdo mluvil o bezpečnosti - a kdo ji rozkládal.“ Takto že mluví ministr koalice vedené Andrejem Babišem a člověk, který vyšel z intelektuálního prostředí, v němž dominují myšlenky Václava Klause? Ano, právě tak. A nejen tak. Ministr na světovém fóru řekl, že otázkou dnes není, zda má Rusko bezpečnostní obavy, které už čtyři roky používá k ospravedlnění bezprecedentní agrese proti Ukrajině, ale něco jiného: „Proč mají být odpovědí na tyto údajné obavy drony a dělostřelectvo?“ ptá se Macinka a pokračuje: „Obavy mohou být legitimní. Invaze však nikdy. Rakety nejsou argument. Vaše rakety považuji za fyzické přiznání vlastního selhání.“
Přesně o to jde. Má-li civilizovaná země v mezinárodním kontextu obavy, řeší je civilizovaným, nikoli barbarským způsobem. Malý příklad z Afriky. Egypt má obavy z obří etiopské přehrady GERD vybudované na Modrém Nilu, a to od počátku její výstavby. Vždy se je snažil řešit civilizovaně a diplomaticky. Rozhodně ne tak, že by na počátku projektu oblast výstavby brutálně rozbombardoval a znemožnil tak GERD postavit. O co víc by své obavy měla řešit civilizovaně jedna z členských zemí Rady bezpečnosti OSN s právem veta?
(II) Macinka: „Bezpečnost se neměří velikostí okupovaného území. A tak se nyní zcela vážně ptám: Je dnes Rusko bezpečnější než před čtyřmi lety? Má více partnerů? Více stability? Více důvěry?
Pokud je pravdivá odpověď záporná, a ona skutečně záporná je, pak je legitimní se ptát, zda zvolená cesta skutečně vede k větší bezpečnosti vaší země.“ Ministr dává jasně najevo, že zvolená cesta k větší bezpečnosti Ruska nevede. Neboť, podle něj, války nekončí pouhým tahem pera. Končí otázkou: Proč? „A jednoho dne na tuto otázku nebude odpovídat Ukrajina. Bude odpovídat Rusko.“
Otázka proč je zcela na místě. Bezpochyby se tak ptají miliony normálně uvažujících lidí nejen v Evropě. Kladu si ji i já – a odpovídám na ni jednoduše. Proč Hitler napadl evropské země včetně Sovětského svazu, proč se snažil expandovat do Afriky? Usiloval o nadvládu, o rozšíření Německé říše. Proč Putin napadl Ukrajinu? Usiluje o nadvládu, o rozšíření Ruské říše. Proto padnou Macinkova slova na neúrodnou půdu. Přesto je víc než důležité, že zazněla.
Ministr Macinka v závěru své řeči oznámil, že ČR bude hlasovat pro návrh rezoluce připravený Ukrajinou, čímž se jednoznačně postavil na její stranu, a požádal všechny země, aby učinily totéž. To se ovšem nestalo. Třebaže většina byla pro (107) a dvanáct proti (včetně RF, Běloruska, Íránu, Kuby, KLDR, Nikaraguy a šesti afrických zemí), zdrželo se 51 států, mezi nimi ze západních zemí Maďarsko a překvapivě Spojené státy. Přitom podle webu OSN rezoluce vyzývá k okamžitému, úplnému a bezpodmínečnému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, potvrzuje závazek VS k suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny a vyzývá k nastolení komplexního, spravedlivého a trvalého míru v souladu s Chartou OSN , k výměně válečných zajatců a k návratu násilně přemístěných civilistů, včetně dětí. Proč právě toto nemohla strana podepsat, zůstává záhadou; Američané tedy Macinkovu žádost nevyslyšeli.
Závěr. Petr Macinka si zaslouží za své vystoupení ocenění a poděkování.
●
