Článek
Devátého ledna 2025 to byla ta druhá příležitost, rozloučení s bývalým prezidentem Jimmym Carterem. Sledoval jsem ceremonii na webu katedrály a byl rád, že jsem mohl být prostřednictvím internetu u toho. Se vzpomínkou na Jimmyho Cartera jsem se vrátil do doby svého mládí a k jednomu z nejúžasnějších okamžiků dějin 20. století – podepsání egyptsko-izraelské mírové smlouvy, na čemž má bývalý prezident nesmazatelný podíl. Vnímal jsem to jako splněný sen, protože máloco mi leží celý život na srdci tolik jako pokojné soužití a normální přátelské vztahy mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Jimmy Carter k tomu zásadním způsobem přispěl a také proto jsem rád věnoval čas jeho pohřebnímu obřadu.
Nešlo ovšem o klasickou bohoslužbu v přísném slova smyslu, byť rozloučení mělo svůj duchovní rozměr. Samozřejmě v souladu s řády Episkopální církve USA, které katedrála patří. Je to vlastně pozoruhodný příklad ekumenického bratrství. Třebaže byl Jimmy Carter celoživotní baptista, a dokonce učitel v nedělní škole, bohoslužebnou část odsloužili nejvyšší hodnostáři Episkopální církve. Jmenovitě její primas, biskup Sean Rowe, diecézní biskupka Mariann E. Buddeová a děkan katedrály Randolph M. Hollerith. Dále byla zapojena v roli kanovníka pro bohoslužby katedrály Rosemarie L. Duncanová, kázáním posloužil reverend a bývalý velvyslanec při OSN Andrew Young a přímluvné modlitby vedl osobní Carterův pastor Anthony Lowden, který kdysi sloužil také jako hostující kazatel v Carterově domovském sboru Maranatha Baptist Church v georgijském městě Plains.
Důstojný obřad v majestátní katedrále, nezapomenutelný zážitek. Duchovní, historický i umělecký. Nemám v úmyslu vyjmenovávat všechny řečníky, ať už vnuky Jimmyho Cartera nebo syny bývalých politiků; s rozloučením vystoupil i prezident Biden. Zmíním ale jeden úsměvný okamžik. Stuart Eizenstat, někdejší vnitropolitický poradce Bílého domu, s odkazem na to, že zemřelý exprezident rád nabízel nevyžádané rady, ukončil svoji promluvu slovy, že „Bůh Stvořitel musí být připraven na to, že se od Jimmyho Cartera dozví, jak udělat svět bezpečnějším místem“…
Autor článku sleduje pohřeb Jimmyho Cartera. Právě hovoří prezident Biden.
Jedinečný byl hudební doprovod obřadu. Fascinující provedení hymnu „Amazing Grace“ v podání sopranistky Phillis Adamsové patřilo k vrcholným zážitkům, stejně jako komorní interpretace slavné písně „Imagine“ z dílny Johna Lennona a Yoko Ono; zde ji skvěle přednesli Garth Brooks a Trisha Yearwoodová. Třebaže samotný text je příliš idealistický na to, aby se mohl stát skutečností. Ostatně: žádné nebe, žádné peklo, žádné státy a také – žádné náboženství. Zpívat o tomto v křesťanském svatostánku je poněkud zvláštní, ale mírová myšlenka ve skladbě obsažená mnohým konvenuje a úchvatně přednesená melodie je pro nejedno lidské ucho obzvláště libá. A nad tím vším dominovaly katedrální varhany. Jejich doslova andělsky úchvatný zvuk, také díky virtuozitě katedrálního varhaníka Thomase M. Sheehana, se musel dotknout srdcí každého, kdo se rozhodl věnovat přenosu svůj čas. Přiznám se, že jsem seděl jako přikovaný a poslouchal tu nádheru; byla to ta nejhodnotnější odměna.
A protože se vše odehrávalo v katedrále, nemohlo chybět čtení z Bible a kázání na biblické téma. Reverend Young, mimochodem v březnu mu bude třiadevadesát, si vybral verš ze 4. kapitoly epištoly apoštola Pavla starokřesťanskému sboru v Efezu, v němž čteme: „Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“ Myslím, že tato slova můžeme přijmout jako duchovní odkaz Jimmyho Cartera. Prezident, mírotvůrce, a především hluboce věřícího křesťana.
Jeho památka nechť je požehnána.
Videoodkaz:
