Článek
Nové názvy jsou součástí procesu derusifikace, což je možné v souvislosti s agresí Moskvy proti jejich zemi pochopit. S přimhouřením očí i to, že zmizet musí také jména Rusů, kteří s invazí nemohou mít nic společného – L. N. Tolstoj, Puškin, Lermontov, Prževalskij. Méně je ale akceptovatelné, vlastně vůbec, pokud nové názvy mají vzdát poctu lidem, kteří v minulosti tak či onak kolaborovali s nacistickým Německem, byť jejich motivy byly vlastenecké, vedené úsilím o ustavení na Sovětech nezávislé Ukrajiny. Neboť kolaborovat s takovým zlem, jakým byl hitlerovský nacismus, znamená totálně se zdiskreditovat.
V Kyjevě se konala v dubnu 2023 anketa, v níž prostřednictvím aplikace „Kyiv Digital“ měli obyvatelé rozhodnout o změně názvů v dalších bezmála třiceti případech. O této akci jsem už psal (ZDE). Hlasování skončilo 16. dubna, následně byly výsledky předloženy příslušné komisi na radnici a poté vydá konečný verdikt městská rada.
Vybral jsem jeden příklad, abych na něm ilustroval, že to, co Ukrajinci nazývají zbavením se následků ruské imperiální politiky, nebo jinak řečeno jejich pochopitelné úsilí o vygumování všeho, co má jakoukoli spojitost s Ruskem, nelze řešit metodou vytloukání klínu klínem.
Konkrétně jde o ulici Prževalského. Ruského armádního kartografa a cestovatele žijícího v 19. století, který ve střední Asii objevil a popsal divokého koně, který na jeho počet nese jméno – počeštěle - kůň Převalského.
Prževalskij bude tedy nahrazen. Kyjevané měli na výběr z 12 jmen, přičemž odborná komise doporučila před hlasováním pět z nich. A jak anketa v tomto případě dopadla? Podle serveru Umoloda.kyiv.ua (ZDE) se na prvním místě s 29 % umístil Volodymyr Kubijovyč, na druhém s 24 % Andrij Norov. Kdo je kdo?
Podíváme-li se do životopisu Volodymyra Kubijovyče, zjistíme, že lidské osudy, stejně jako historie sama, nejsou ani černobílé, ani přímočaré. Tento člověk byl především intelektuál a akademik – kartograf, geograf, historik, encyklopedista. Před válkou a za protektorátu působil dokonce v Praze, v roce 1940 byl jmenován profesorem Ukrajinské svobodné univerzity, která tehdy sídlila v našem hlavním městě.
Vedle toho byl ovšem také ukrajinským vlastencem, silným zastáncem melnykovského (to je protibanderovského) křídla Organizace ukrajinských nacionalistů. V dubnu 1941 (tedy ještě před německou agresí proti SSSR) se dožadoval vytvoření autonomního státu na Ukrajině, v němž by ovšem nesměli žít Židé a Poláci. V době, kdy v Německu a okupované Evropě probíhala hanebná rasová diskriminace Židů a připravoval se holocaust (genocida židovského národa), není jeho antisemitismus tím nejlepším vysvědčením pro to, aby po něm bylo cokoli pojmenováno. Byť o tom lidé rozhodnou demokraticky.
Politických hříchů má na svém kontě Kubijovyč ovšem víc. Stál u zrodu formací „Waffen-SS Galizien“, které se podílely na vraždění civilistů. Dále je to jeho ochota chopit se zbraní a bojovat za nacistickou věc, samozřejmě proti Rudé armádě: v březnu 1945 (!) byl pod nacistickým patronátem zformován v Německu Ukrajinský národní výbor, v jehož čele stál ukrajinský gen. Pavlo Šandruk; Kubijovyč byl jeho zástupcem. Mimo to zastával od roku 1939 do konce války funkci šéfa Ukrajinského ústředního výboru, který v okupovaném Polsku spolupracoval s nacistickými orgány (byl jim podřízen a jimi kontrolován; byť šlo o organizaci nepolitickou).
Toto jeho angažmá by mělo být dostatečné diskvalifikující, aby byl jako kandidát z ankety „Kyiv Digital“ vyřazen. To se nejen nestalo, ale ještě dostal od Kyjevanů nejvíce hlasů. Pro podporovatele Ukrajiny v jejich spravedlivém boji proti ruským vetřelcům (k nimž patří i autor tohoto článku) může představovat tato okolnost zásadní problém.
Naproti tomu druhý v pořadí, Andrij Norov, jeví se pro účely přejmenování ulice Prževalského jako bezproblémový. Jeho vizitka je velice stručná. Kapitán ukrajinské armády. Zahynul při obraně vlasti během ruské agrese v březnu 2022.
Ptám se, proč nám Ukrajinci těmito kontroverzními počiny naši podporu tak ztěžují. Odmítají-li Prževalského, pak by právě tak měli odmítnout Kubijovyče. Ideální a morálně ospravedlnitelnou náhradou je přece obránce vlasti kapitán Norov, nikoli kolaborant s nacisty a antisemita prof. Kubijovyč. Nebo se mýlím?
Ačkoli zatím není noc definitivně rozhodnuto, Kubijovyčovo jméno jako vítěze hlasování nevěstí nic dobrého. Pokud mu v Kyjevě opravdu dají přednost, udělá tamní městská rada velkou politickou chybu. Nejen z principu, ale také proto, že dodají moskevské propagandě o nutnosti Ukrajinu denacifikovat další argument.
