Článek
Hostitelem bude Maroko, které se účastní (jako čtyřiadvacátá země) automaticky. Kvalifikace je rozdělena do dvanácti 4členných skupin, z nichž postupují první dva. (Kromě skupiny, v níž hraje Maroko; z té postoupí Maroko plus jeden tým.) Šampionát začne 21. prosince 2025 a protáhne se do dalšího roku; skončí 18. ledna 2026. Obhájcem titulu z roku 2023 je Pobřeží slonoviny.
V úterý 15. října byl kromě jiných na programu zápas skupiny D mezi hostitelskou Libyí a Nigérií. Hrát se měl v Benghází na severovýchodě země při pobřeží Středozemního moře. Tam také v neděli (13.10.) zamířila nigerijská výprava, která využila služeb domácí letecké společnosti ValueJet. Před přistáním na bengházském letišti Benina ovšem přišel příkaz, že stroj musí pokračovat na letiště Al Abrak ležícím asi 200 km severovýchodněji. Tam čekal na nigerijský tým šok. Nikdo na hosty nečekal, nebyl zajištěn bezpečný odvoz do Benghází, hráči a doprovod byli nuceni trčet v letištní hale víc než 15 hodin, přes noc, bez dostatečné stravy, spát museli na sedačkách nebo na zavazadlech. V pondělí se vedení výpravy rozhodlo, že se svým letounem vrátí domů. Nigerijci pak hovořili o hanebném chování a jsou ochotni prohrát kontumačně. Se slovy „ať si Libyjci tři body nechají“; nemají zapotřebí nechat si takové jednání líbit.
Ovšem zda Nigérie o tři body přijde, není vůbec jisté. O skandálu byla informována Africká fotbalová konfederace (CAF), která k tomu vydala na účtu CAF Media na síti X dvě prohlášení. V pondělí 14. října uvedla, že „pohlíží velmi vážně na znepokojivé a neakceptovatelné zážitky nigerijského národního týmu na letišti v Libyi“, přičemž „záležitost byla postoupena disciplinární komisi CAF k prošetření a proti těm, kdo porušili stanovy a předpisy CAF, budou přijata příslušná opatření“. O den později se na síti X objevilo ještě jedno strohé sdělení: „Kvalifikační utkání Afrického poháru národů Maroko 2025 mezi Libyí a Nigérií, plánované na dnešní večer, se neuskuteční. Záležitost bude postoupena příslušným orgánům CAF.“ Z toho lze dovodit, že Nigérie sotva bude potrestána za to, že k zápasu nenastoupila a vyloučen není ani náhradní termín. Nicméně vyčkejme. S dodatkem, že i kdyby dopadla celá věc v neprospěch Nigérie (kontumace), její průběžné vedení v tabulce skupiny D by ohroženo nebylo:
1. Nigérie … 7 bodů … 3 odehrané zápasy
2. Benin … 6 bodů … 4 zápasy
3. Rwanda … 5 bodů …. 4 zápasy
4. Libye … 1 bod … 3 zápasy
Bezpečnostní kontext
Je všeobecně známo, že situace v Libyi vzhledem k tamní vnitropolitické situaci je, slovy českého ministerstva zahraničí, dlouhodobě špatná. Proto ministerstvo varuje před cestami do Libye, neboť „na mnoha místech země se odehrávají ozbrojené střety mezi znepřátelenými frakcemi a nelze vyloučit ani případné teroristické útoky či únosy“.
Nedobrá je i bezpečnostní situace v Izraeli. Důvody: protiteroristická válka, hrozba raketové a dronové agrese vedené z některých okolních zemí a hrozba teroristických útoků uvnitř státu. Proč o tom ale píšu v souvislosti s africkým fotbalem? Jednoduchá odpověď. Všechny izraelské reprezentační týmy a také kluby, a nejen fotbalové, musí v rámci mezinárodních (evropských) soutěží hrát už déle než rok domácí zápasy mimo Izrael – v některém evropském městě. Víme proč. Pro představitele evropských sportovních organizací (UEFA aj.) je bezpečnost hráčů na prvním místě. Pro Izraelce to není nic příjemného, ale jiná možnost není. Například dnes, kdy píšu tento článek (úterý 15. 10. večer), hrály evropské basketbalové klubové soutěže tři izraelské celky. Maccabi Ramat Gan Ligu mistrů v Opavě, Hapoel Tel Aviv v bulharském Samokovu a Maccabi Tel Aviv Euroligu v srbském Bělehradě. Závěrečná otázka je tedy nasnadě. Proč z bezpečnostních důvodů nehrají libyjští fotbalisté své kvalifikační zápasy o účast na Poháru afrických národů na neutrální půdě? Nezaslouží si snad jejich hosté stejnou preventivní ochranu jako hosté izraelských týmů?
