Článek
Odkaz na web izraelské armády IDF.
Podstatný výtah připravila také v angličtině anglická redakce serveru Times of Israel. Armádní web připomíná, že síly IDF vedou víc než tisíc dní intenzivní boje na několika frontách, kde plní úkoly za extrémně složitých operačních situací. Při nich může dojít k mimořádným incidentům, které prověřuje tzv. Mechanismus generálního štábu pro zjišťování skutkového stavu (FFAM). Nejde o klasické trestní vyšetřování. Mechanismus má především zjistit skutkový stav a poskytnout dostatek faktických podkladů vojenskému generálnímu prokurátorovi, aby mohl rozhodnout, zda existuje důvod zahájit trestní stíhání. Kromě toho slouží výsledky šetření vyšším důstojníkům IDF jako podklad pro přijímání velitelských rozhodnutí. Od vypuknutí protiteroristické války v Pásmu Gazy dokončil FFAM prověřování přibližně 150 incidentů a předal je k posouzení vojenské prokuratuře. V poslední době byla přijata právní rozhodnutí týkající se pěti incidentů, které vzbudily značnou pozornost světové veřejnosti. S výsledky se nyní seznámíme.
(1) Smrt sedmi pracovníků organizace World Central Kitchen (WCK) a zasažení vozidel této organizace v Dajr al-Balahu. Prvního dubna 2024, během činnosti WCK spočívající v přepravě humanitární pomoci v Pásmu Gazy, byla vedena palba na vozidla této organizace, při níž zahynulo sedm jejích pracovníků. Z šetření vyplynulo, že v uvedený den síly IDF identifikovaly ozbrojeného muže na nákladním vozidle humanitární kolony, která mířila ke skladu za účelem vyložení pomoci. Zároveň vojáci identifikovali vozidla, která obklopovala nákladní automobily způsobem, jenž podle jejich vyhodnocení a na základě dosavadních operačních zkušeností odpovídal tomu, jak teroristická organizace Hamás přebírá kontrolu nad civilními vozidly. Dále vyšlo najevo, že pracovníci organizace WCK najali ozbrojenou bezpečnostní jednotku, která měla kolonu doprovázet až do ukončení operace a chránit ji před převzetím militantními skupinami. Důvodem bylo, že odjezd kolony z přístaviště, kde byla humanitární pomoc shromážděna, směrem ke skladu, v němž měla být vyložena, se protáhl do nočních hodin. Přítomnost této ozbrojené bezpečnostní jednotky ve vozidlech organizace nebyla s představiteli IDF koordinována. Po příjezdu kolony k určenému skladu byly některé osoby identifikovány jako ozbrojenci, což se následně nepotvrdilo. Tyto osoby nastoupily do vozidel, která poté vyrazila ze skladu směrem na jih a odchýlila se od trasy, kterou organizace předem koordinovala s IDF. V důsledku toho a vzhledem k vyhodnocení, že kolonu převzali příslušníci teroristické organizace Hamás již před jejím příjezdem ke skladu, se operační složky mylně domnívaly, že se ve vozidlech nacházejí ozbrojení teroristé, a proto na vozidla zaútočily. V průběhu popsaných událostí se představitelé IDF pokusili kontaktovat zástupce WCK, aby ověřili své podezření, že se ve vozidlech nenacházejí pracovníci této organizace, ale teroristé. Tyto pokusy však během půlhodiny, kdy síly IDF vozidla kolony sledovaly v přesvědčení, že se v nich nacházejí příslušníci Hamásu, nebyly úspěšné.
Poté, co byly tehdejšímu náčelníkovi generálního štábu krátce po incidentu předloženy výsledky předběžného šetření a s ohledem na závažné následky incidentu, rozhodl o odvolání z funkcí velitele brigádní podpory v hodnosti majora a náčelníka štábu brigády v hodnosti plukovníka. Kromě toho velitel brigády v hodnosti plukovníka, velitel 162. divize v hodnosti brigádního generála a velitel Jižního velitelství v hodnosti generálmajora obdrželi velitelské disciplinární napomenutí. Vzhledem k předchozí profesní známosti s jedním z účastníků incidentu se vojenský generální prokurátor zdržel osobního rozhodnutí v této věci a rozhodnutí přijal hlavní vojenský prokurátor (podřízená, ale samostatná funkce). Po přezkoumání všech zjištění bylo rozhodnuto, že navzdory pochybením v procesu vytváření hodnocení, podle něhož se ve vozidlech měli nacházet příslušníci Hamásu, nebylo zjištěno, že by rozhodnutí velitelů překročila hranici trestní odpovědnosti, a to s ohledem na sled podezřelých signálů a souhrn operačních okolností. Bylo proto rozhodnuto, že neexistuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu, které by odůvodňovalo zahájení vyšetřování nebo přijetí dalších opatření vůči kterémukoli z účastníků incidentu nad rámec opatření uvedených výše.
(2) Palba na vozidlo rodiny Hamadových a na sanitku a smrt devíti osob včetně dívky Hind Radžab v Gaza City. Dvacátého devátého ledna 2024 byly v médiích zveřejněny zprávy o palbě izraelských sil, která měla zasáhnout vozidlo členů rodiny Hamadových v Gaza City. Z šetření vyplynulo, že síly IDF zahájily palbu na vozidlo, které se k nim přibližovalo, přičemž jelo v opačném směru, než kudy vedla evakuační trasa zveřejněná v předchozím oznámení mluvčího IDF určeném obyvatelům oblasti. Podle zveřejněných zpráv šlo o vozidlo rodiny Hamadových. V důsledku palby zahynulo pět pasažérů vozidla, zatímco dvě osoby přežily – Hind Radžab a její sestřenice Lian. V hodinách následujících po střelbě byla na základě telefonátu záchranným složkám, jehož se nejprve účastnily obě dívky a později již pouze Hind, koordinována cesta sanitky Červeného půlměsíce za účelem evakuace raněných. Podle uvedených tvrzení však byla po příjezdu sanitky na místo incidentu směrem k ní vypálena střela, která usmrtila dva zdravotníky, kteří v ní cestovali. Po několika dnech byla z vozidla vyproštěna těla všech sedmi členů rodiny Hamadových, včetně těl Hind a Lian. Ze sanitky byla rovněž vyproštěna těla obou zdravotníků. Po přezkoumání všech zjištění a s ohledem na údajná pochybení týkající se koordinace pohybu sanitky Červeného půlměsíce bylo rozhodnuto, že incident bude dále vyšetřovat izraelská Vojenská policie.
(3) Smrt 15 Palestinců, mezi nimi zdravotníků a pracovníka OSN, v Tel al Sultánu. Dvacátého třetího března 2025 v rámci operace, kterou síly IDF vedly proti příslušníkům Hamásu, došlo ke třem incidentům, při nichž bylo stříleno na záchranná vozidla (hasičské vozidlo, sanitky a vozidlo OSN). Z šetření FFAM vyplynulo, že síly IDF se v časných ranních hodinách připravovaly k provedení razie v oblasti Tel al Sultánu. V rámci této operace byla na hlavní přístupové trase rozmístěna podpůrná jednotka IDF v přepadovém postavení. Její členové zahájili palbu na automobil, které identifikovali jako vozidlo Hamásu. Přibližně o hodinu později byla stejná jednotka informována o pěti vozidlech, která se k ní rychle blížila. Vozidla následně zastavila v bezprostřední blízkosti jednotky a jejich pasažéři z nich rychle vystoupili. Bylo rozhodnuto zahájit na ně palbu. Přibližně o patnáct minut později jednotka zahájila palbu na další vozidlo, které na místo přijelo. Následně se ukázalo, že vozidla zasažená při prvních dvou incidentech střelby byly sanitky a hasičské vozidlo, zatímco vozidlo zasažené při třetím incidentu byl automobil OSN. Při všech třech incidentech zahynulo 15 Arabů, z nichž někteří byli zdravotníci a záchranáři. Z dalšího šetření vyplynulo, že šest ze zabitých bylo identifikováno jako osoby spojené s Hamásem. Po incidentu se jednotka rozhodla vozidla rozdrtit a těla zakrýt kovovou sítí. Na základě výsledků šetření, které byly předloženy krátce po událostech, nařídil náčelník generálního štábul, aby veliteli 14. brigády bylo uděleno velitelské napomenutí, a aby byl odvolán zástupce velitele průzkumné jednotky Golani. Po dalším přezkoumání a poté, co bylo zjištěno, že způsob vedení palby během incidentu vyvolává důvodné podezření ze spáchání trestného činu, bylo rozhodnuto, že i tento případ bude dále vyšetřovat Vojenská policie.
(4) Smrt dvou pracovníků organizace Lékaři bez hranic (MSF) v oblasti Chán Júnisu. Dvacátého února 2024 zaútočily síly IDF na budovu v Chán Júnisu, o níž se následně zjistilo, že patřila organizaci MSF. V důsledku útoku zahynuly dvě ženy a dalších sedm osob bylo zraněno. Z šetření vyplynulo, že ve večerních hodinách, během přesunu operačních sil po trase nacházející se v blízkosti bojových prostor Hamásu, které dosud nebyly operačně ovládnuty a kde bylo možné očekávat přítomnost nepřátelských sil, si jednotka všimla budovy nacházející se na vyvýšeném místě, odkud byl kontrolován úsek trasy, po němž se pohybovala. Vzhledem k vyhodnocení operačních složek, že budova se nachází na místě, které pro ně představuje hrozbu, byl na jedno z oken vypálen granát. Z tohoto okna mohli podle odhadu jednotky ozbrojenci sledovat její pohyb po dané trase a zaútočit na ni. Z šetření dále vyplynulo, že na rozdíl od jiných budov v okolí byla v této zhasnutá světla a před provedením palby nebyl uvnitř ani v jejím okolí zaznamenán žádný pohyb. V době rozhodování o provedení útoku neměly operační složky k dispozici informaci o tom, že budova patří organizaci MSF. Dále vyšlo najevo, že síly nemohly identifikovat označení s názvem a symbolem organizace umístěné na čelní straně budovy, protože vojáci se pohybovali po trase, která vedla za budovou. Po přezkoumání výsledků šetření FFAM bylo zjištěno, že síly vedly palbu za vojenským účelem proti cíli, který vzhledem k jeho umístění vyhodnotily za daných okolností jako vojenský. Ačkoli bylo jako chyba vyhodnoceno, že vojáci neměli informaci o tom, že budova představuje stanoviště organizace MSF, bylo rozhodnuto, že za popsaných operačních okolností není důvod pokračovat v prověřování a postoupit vyšetřování Vojenské policii. Současně vojenská generální prokuratura, vzhledem k některým pochybením zjištěným v průběhu útoku, nařídila, aby byla posouzena nutnost přijetí velitelských opatření vůči vybraným osobám, které se na incidentu podílely.
(5) Smrt dvou pracovníků organizace MSF v Gaza City. Osmnáctého listopadu 2023 byla vedena palba směrem ke koloně vozidel organizace MSF, která podle zpráv vedla ke smrti dvou pasažérů kolony. Z šetření vyplynulo, že den před incidentem byl s představiteli IDF koordinován přesun kolony pracovníků této organizace z Gaza City do její kliniky v Chán Júnisu. Kolona sestávající z pěti vozidel se pohybovala po předem dohodnuté jednosměrné evakuační trase a téhož dne v poledne dorazila ke kontrolnímu stanovišti sil IDF. Koordinace pohybu kolony byla ale definitivně schválena krátce před jejím odjezdem, bohužel ještě předtím, než se o ní dozvěděla jednotka na kontrolním stanovišti. Před check pointem byla vozidla požádána, aby počkala, dokud nebude záležitost vyjasněna. Po určité době členové kolony usoudili, že před setměním nestihnou dorazit do cíle, a proto se z vlastní iniciativy a bez nezbytné koordinace s IDF rozhodli otočit a vrátit se zpět do svého zařízení v Gaza City. Stalo se tak navzdory tomu, že příslušníci IDF členům kolony vysvětlili, že provozní doba kontrolního stanoviště byla prodloužena a že v danou chvíli nebylo možné koordinovat návrat kolony do Gaza City. Požádali je proto, aby na místě počkali do dokončení prověřování a poté pokračovali na jih ke svému cíli (tj. dle původního plánu). Zároveň jim vysvětlili, že návrat kolony do Gaza City v danou chvíli nemůže proběhnout v rámci schválené koordinace a upozornili je, že takový pohyb by je mohl ohrozit. Když se kolona začala vracet do Gaza City, síly IDF rozmístěné podél trasy zaznamenaly pohyb vozidel, která se k nim blížila v opačném směru, než byl předtím pro tento přesun schválený. Vzhledem k tomu, že tento pohyb nebyl s IDF koordinován a vzbudil podezření, že by mohl představovat hrozbu, vojáci vypálili varovné výstřely. Vozidla přesto pokračovala v jízdě směrem k nim a přiblížila se na vzdálenost několika stovek metrů. To bylo vyhodnoceno jako reálná hrozba, mimo jiné s ohledem na metody, které v oblasti používají teroristické organizace. Následovala další varovná palba směrem k vozovce, po níž se vozidla pohybovala, a to v souladu s vojenskými postupy. Vozidlo v čele kolony bylo v té chvíli vzdálené od vojáků asi 100 metrů. Přesto byli dva členové kolony zabiti. Podle šetření je nejpravděpodobnější nešťastná náhoda – k nešťastnému úmrtí dvou cestujících v konvoji došlo v důsledku úlomků z varovné střelby. Protože analýza FFAM nezjistila, že by vojáci v kterémkoli okamžiku stříleli přímo na konvoj, rozhodl vojenský generální prokurátor, že v tomto případě incident nevzbudil důvodné podezření ze spáchání trestného činu a šetření tím bylo uzavřeno.
Závěr. Bezpochyby jich je víc. Od toho všeobecně známého, že v každé válce umírají i nevinní a že je to vždy politováníhodná lidská tragédie až ke konstatování, v jak extrémně těžkých podmínkách vojáci IDF operují, v prostředí, kde se rozdíly mezi teroristy a civilisty rozostřují k nepoznání. Vedle toho platí, že po každém takovém incidentu se vyrojí bezpočet „generálů po bitvě“ jako vos u rozlitého sirupu. Rovněž visí ve vzduchu otázka, jaké vyšetřování vlastních zvěrstev zaměřených záměrně proti civilistům bude iniciovat protistrana. (Odpověď: Žádné.) K tomu přidejme závěr sebekritického redakčního komentáře novin Jerusalem Post: „V zásadě by měl Izrael sám od sebe vyžadovat dodržování standardů, o nichž tvrdí, že právě ty odlišují IDF od nepřátel, proti nimž bojuje. Některá vyšetřování povedou k trestnímu stíhání. Jiná skončí disciplinárním postihem. U některých se dospěje k závěru, že k žádnému pochybení nedošlo. Tak má fungovat právní systém v demokratickém státě. Demokracie dokazuje svou sílu nikoli tvrzením, že její instituce nikdy neselhávají, ale tím, že když k selhání dojde, dokážou se s ním vypořádat. Uvedená zpráva IDF je v tomto směru krokem, který měl přijít už dávno. Vyvozování odpovědnosti by nemělo být výjimečnou reakcí přicházející až po letech, ale včasnou a důvěryhodnou součástí způsobu, jakým Izrael vede válku v souladu s právem.“
