Článek
Živé koráli považuji za jedno z nejúžasnějších výtvorů stvoření a pobyt v jejich blízkosti je pro mě tím nejpříjemnějším relaxem. O to víc mě zasáhl výsledek bádání týmu prof. Marie Byrneové z Univesity of Sydney v jižní části Velkého bariérového útesu. Konkrétně ve výzkumné stanici na ostrově One Tree Island, která se nachází asi 100 km východně od pobřeží Austrálie a je součástí chráněné oblasti. Přesto i zde, na útesu Onr Tree Reef, je realita, pokud jde o bělení a vymírání korálů, víc než neblahá.
Prof. Byrneová publikovala závěry zjištění své vědecké skupiny 16. ledna 2025 v odborném časopise Limnology and Oceanography Letters („Catastrophic bleaching in protected reefs of the Southern Great Barrier Reef“). Studie se zaměřila na to, jaké důsledky na život korálů v roce 2024 měla vedra, která postihla oblast v závěru roku předchozího (kdy je na jižní polokouli léto). Tým monitoroval během 161 dnů 462 korálových kolonií v oblasti zmíněného ostrova One Tree Island a také ostrova Heron. Dopady zvýšené teploty moře jsou následující. Už během ledna 2024 byl zjištěn počátek bělení*/. V únoru bylo vyběleno 66 procent a v dubnu dokonce 80 procent sledovaných kolonií. Kromě toho, z korálů, které se vybělili v únoru, bylo v květnu 47 % mrtvých s povrchem pokrytým řasami. Ze všech korálů, které se vybělili do dubna, bylo v květnu mrtvých 44 procent a v červenci 52 procent. Se snižující se teplotou moře mají vybělení koráli schopnost obnovy. Do května jich bylo obnoveno 12 procent a do července 16 procent (z těch, kteří byli vyběleni).
*/ Bělení. Koráli žijí v symbióze s řasami. Dojde-li ke stresové situaci, v našem případě ke zvýšení teploty mořské vody nad optimální hodnotu, jinak užitečné řasy, které poskytují korálům živiny, produkují nežádoucí toxickou látku, a proto je korál vypudí. Kvůli tomu začne postupně bělat, hladoví a v té nejhorší variantě odumře.
Ovšem každý druh korálů snáší teplotní změny jinak. Studie uvádí, že ke stoprocentnímu vybělení došlo u rodu Acropora, Echinopora, Favites, Isopora, Montipora, Platygyra, Pocillopora a Seriatopora. Méně citlivý je rod Goniastrea (47 procent vybělených kolonií), mnohem odolnější je Pavona (10 procent vyběleno). U rodu Porites bylo vyběleno 69 procent kolonií. Tato rozdílnost znamená změnu v druhové struktuře útesu, navíc méně odolné druhy s vyšší úmrtností jsou zdrojem zvyšujícího se množství korálové sutě (schopnost regenerace mají pouze koráli vybělení, nikoli mrtví). A protože úmrtnost korálů v důsledku veder je stále častější, objevuje se na reefu stále víc korálové sutě. Autoři studie také polemizují s názorem, že s ohledem na to, že koráli se mohou po ochlazení vody z mírného bělení zotavit, tak jakkoli je bělení špatné, nejde o katastrofu. Mají jiný poznatek. To, co vypozorovali na útesu One Tree Reef, katastrofální bylo. Rychlá vysoká úmrtnost nedává korálům žádnou šanci na obnovu. Kvůli vlně vysokých teplot v době před výzkumem bylo mnoho korálů bez života během 40 až 70 dnů. Některé kolonie se pak začaly rychle rozpadat a na místě vznikaly korálové trosky, což je přirozeně jev zcela nežádoucí.
Závěr. Studio prokázala, že tragédie korálových ostrovů není otázkou vzdálené budoucnosti, jejíž řešení je možné odložit. Je to téma pro současnost: naléhavá globální opatření je zapotřebí dělat už nyní. Ovšem jaká ta opatření mají být, to už je jiné téma.
Odkaz:
Příloha
Studie si také všímá toho, že k vyšší úmrtnosti korálů přispívá nemoc černých pásů. Pro ilustraci nabízím dva snímky, které jsem pořídil v Rudém moři v oblasti egyptské Safagy. Na obrázku 1 je zdravý mozkový korál, na obrázku 2 je stejný korál, ale s přikresleným černým pásem.
Obr. 1. Zdravý mozkový korál.
Obr. 2. Mozkový korál se symbolicky vyznačeným černým pásem.
