Článek
Moje motivace k tomu, abych začala běhat, nebyla nijak originální. Chtěla jsem zhubnout a dát se do kondice. Přece jenom není v pořádku, když se člověk v mém věku zadýchával při chůzi do schodů či kopce. Bylo na čase s tím něco udělat. Když jsem šla běhat poprvé, neuběhla jsem ani 300 metrů. Musela jsem přejít do chůze, chytala dech jak splašená kobyla a lámala se v pase při bolesti v boku. Nyní mám na kontě tisíce naběhaných kilometrů, několik závodů a připravuji se na první maraton. Nejsem nejrychlejší běžec, rychlost ani není to, po čem prahnu, při závodech předvádím průměrné výkony hobby běžců a ničím nevybočuji. Víc než lámat časy na 5 či 10 kilometrů, dávám přednost vytrvalosti, zdolávání delších vzdáleností, kopců a čerpat všechny benefity, které mi běhání dává.
Již po pár letech běhání mohu říct, že jsem se díky běhu stala jiným, novým člověkem. Běh mi dal disciplínu. Pokud si někdo myslí, že se běžci těší na každý výběh a trénink, tak je naprosto vedle. Není to ani tak o motivaci, jako o naší tvrdohlavosti a odhodlání, kdy nazujeme tenisky i přes to, že jsme unavení, venku je tma, déšť nebo vichřice. Překonáváme krátkodobou nechuť pro dlouhodobou vizi. Nejsme pohodlní tvorové, jsme obojživelníci, co si jdou za svým. Díky běhu jsem zjistila, že mohu dosáhnout všeho, co chci, ať se mi to jeví jako jakkoliv nemožné. Kdybyste viděli můj první pokus o běh, hned byste to pochopili.
Běh mi dal trpělivost, která mi tak chyběla. První měsíce, možná roky běhání jsou o rychlých posunech. Jakmile uběhnete dva kilometry, tak uběhnete čtyři, když uběhnete čtyři kilometry, uběhnete i šest, brzo zdoláte i 10 kilometrů. Vzdálenosti, které prokládáte chůzí se tenčí a brzo zvládnete běhat bez přestávky. Když se běhání nějakou dobu věnujete a vybudujete základ, zlepšení můžete vidět i dál, ale už nejsou vůbec tak skoková. Po roce slavíte, když si zlepšíte osobák na 10 kilometrů o minutu či dokonce dvě. Musíte makat, aby byly výsledky. Nutno dodat, že se kondice úměrně nezlepšuje, v nejlepší formě jsme po dokončení tréninkového cyklu. Pokud onemocníme a z běhání na dva týdny vypadneme, šplháme se zase zpátky. Trpělivost a konzistence je pro nás běžce naprosto klíčová.
Běh mi dodává energii. Možná se může zdát paradoxní, že fyzická námaha dodá člověku energii, ale každý běžec vám to potvrdí. Pokud tělo nevyvíjí energii, po práci přijdete domů, sednete na zadek a celý den se téměř nehýbete, je naprosto logické, že se člověk cítí unaveně. Tělo nemá důvod vyvíjet energii. To není žádná teorie, to je fakt. Sama si to pamatuji. Byla jsem stále unavená, jít dělat nějakou fyzickou aktivitu se mi zdálo jako naprosté sci-fi. Zkuste si ve dnu volna hned ráno zajít na svižnou hodinovou procházku a porovnejte průběh svého dne s tím, kdybyste celé dopoledne proleželi u televize. Dobře, trénink na maraton je trochu rasovina a musím přiznat, že jsem poslední týdny celkem rozbitá, i přes to si ale musím trvat na svém.
Běh mi zlepšuje duševní zdraví a zlepšuje psychickou odolnost. Běh mi odbourává úzkost a naprosto minimalizuje panické ataky. Cítím se klidnější a vyrovnanější. Každý lékař vám řekne, že nejlepší lék a prevence proti psychickým problémům je pohyb a neexistuje vědecká studie, která by tento fakt vyvrátila. Vypjaté situace zvládám naprosto jinak, s větším nadhledem a klidem. Před mnoha lety jsem brala antidepresiva a stále si pamatuji, jak jsem se cítila. Nyní je moje psychika jako vyměněná. Běh je nejlepší terapie. Nedokážu si představit, kde a jestli bych vůbec byla, kdybych neběhala. Ani to už vědět chci.
Běh mi dal zdravější tělo a napravuje vztah k sobě samé. Nepochybně. Zlepšil se styl chůze, držení těla, pochopila jsem, jak moje tělo reaguje a funguje, co mi prospívá a co škodí. Zhubla jsem, to nepochybně. Ale teď vnímám své tělo jinak. Obdivuji ho za to, co dokáže, a ne za to, jak vypadá. Jídlo beru jako benzín, nechci do svého těla doplňovat něco, co mu škodí. Chci jíst tak, aby moje tělo mělo potřebnou a kvalitní energii, mělo všechny živiny a bylo zdravé. Nejím nezdravě kvůli tomu, že si držím kila, ale nechci si pro krátkodobé uspokojení z nezdravého jídla kazit dlouhodobé zdraví. Nechci být otrok chutí na věci, které mému tělu berou energii a nedodávají nic potřebného. Zní to tak, že si něco upírám, ale tak to není, jídlo si vychutnávám a jím i jídla, která se leckomu mohou zdát jako nezdravá. Nemám chuť na něco, o čem vím, že to mému tělu nic potřebného nepřinese. Můj pohled na mé tělo a jídlo se naprosto změnil. Nekontroluji se už každé ráno v zrcadle a nehlídám si každé sousto. Pěkná postava je jen bonus.
Kdybych měla psát další benefity, které mi běhání přineslo, asi by tento článek neměl konec. Otázkou je, zda mi běh něco vzal. Samozřejmě, není to jen růžové. Mám za sebou několik běžeckých chyb a přešlapů, které mi přinesly nejedno zranění, přechodné zhoršení imunity a nespočet černých nehtů. Ráda bych se těmto chybám věnovala v dalších příspěvcích. Děkuji za přečtení mého pokusu o článek, budu ráda za zpětnou vazbu, buď sem do komentářů, nebo mi své postřehy můžete napsat soukromě na Instagramový účet @luci.hendl. Budu se těšit :)
