Článek
Patří tam nízké sebevědomí, pocity nedostatečnosti, nebo o vlivy z dětství. Problémy, které nás trápí v dospělém životě, mají obvykle hluboké kořeny. Podívejme se, s čím za mnou přicházejí ženy a s čím přicházejí muži.
Ženy a jejich boj se sebevědomím
Se ženami často řešíme potíže s jejich seběvědomím. Kořeny těchto problémů většinou sahají až do dětství, kdy byly vystaveny nevhodným komentářům a kritikám ze strany nejbližšího okolí. „Podívej se na sebe, kdo by tě chtěl,“ „Jsi moc tlustá,“ nebo „Z tebe nikdy nic nebude“ – to jsou jen některé z vět, které na ženy mohou působit jako kletby, které si pak s sebou nesou do dospělosti.
Tyto negativní komentáře se v nich zakoření a ovlivňují jejich pohled na sebe samé. Pokud byla klientka v dětství ponižována, je pravděpodobné, že si později nevědomě vybere partnera, který ji bude ponižovat také.
Jak tuto „kletbu“ zlomit? Prvním krokem je uvědomění si, co přesně je tím negativním vzorcem, a následně začít pracovat na jeho přenastavení.
Věřím, že každá žena se může cítit krásná, pokud na sobě začne pracovat a přijme svou hodnotu. Nezáleží na vzhledu nebo věku, ale na tom, jak se cítíme uvnitř a co z nás vyzařuje.
Muži a pocit, že nejsou dost dobří
U mužů je velmi častým tématem pocit, že nejsou dost dobří. Od dětství na ně bývají kladeny vysoké nároky – musí být silní, nezlomní, a vždy si poradit. Slýchávají, že „chlapi nepláčou“, „nebuď baba“, nebo „nedělej drama“ apod.
Tento tlak často způsobuje, že se snaží neustále něco dokazovat, ať už v práci, nebo ve vztazích.
V dospělosti se pak mohou cítit vyhořelí, frustrovaní a přemýšlet, proč jejich úsilí nepřináší vnitřní klid.
I zde je potřeba změnit vnitřní nastavení – naučit se přestat srovnávat se s ostatními a uznat svou vlastní hodnotu bez ohledu na výsledky. Není třeba být dokonalý, aby člověk byl dost dobrý. Důležité je přijmout svou lidskost a uvědomit si, že i nedokonalosti jsou v pořádku.
Cesta k uzdravení
Ať už jsou to ženy trpící nízkým sebevědomím, nebo muži, kteří se necítí dostateční, oba problémy mají jedno společné – touhu po sebepřijetí. Práce na sobě, buď pomocí terapie, nebo vlastních technik, jako jsou třeba pozitivní afirmace, vedou k lepšímu pocitu ze sebe samých. A to je cesta, kterou se snažím klienty provést – aby se naučili přijmout se a vážit si sami sebe, přestože mají jakékoli zkušenosti z minulosti.
Každý z nás je naprosto dokonalý takový, jaký je, a není potřeba nikomu nic dokazovat. Naším cílem by mělo být najít vlastní životní naplnění a štěstí.
Největší autoritou v našem životě bychom měli být my sami. Proto žijme naplno a autenticky, bez ohledu na to, co si myslí ostatní.
Přeci jen tu nebudeme věčně, a na smrtelné posteli se pravděpodobně zaměříme spíše na to, co jsme skutečně prožili, než na to, co jsme měli nebo co si o nás mysleli druzí.
