Cena prezentismu

Prezentismus může být pro firmy stejně škodlivý jako absentismus. I přes to, že doba pandemie ukázala, že mnoho pozic lze plnohodnotně zastávat z domova, nadále spousta především výrobních společností stále trvá na vysoké osobní přítomnosti zaměstanců, a to velmi často v tzv. open-space kancelářích, kde pracuje mnoho lidí na jednom místě. Hodnotu ve výrobní firmě přece vytváří produkt, nikoli lidé, jak se spousta těchto firem stále ještě domnívá, tak proč by měly investovat do benefitů, jako je například home office.

Zatímco se v minulosti věnovala velká pozornost absentismu a společnosti se snažily motivovat zaměstnance k co největšímu počtu odpracovaných dnů, cena prezentismu teprve nyní začíná být plně pochopena. Studie o pracovní docházce přinášejí překvapující závěry. Opatření zaměřená na potlačení absencí mohou zvýšit počet lidí docházejících do práce, i když se necítí dobře. To vede k nechtěnému nárůstu nemocí a celkově snížené efektivitě práce.

Definice prezentismu spočívá v situaci, kdy zaměstnanec pracuje, ačkoliv je nemocný nebo má zdravotní potíže. Zaměstnanci mohou pociťovat tlak nebo obavu z chybějící práce a snaží se svou přítomností na pracovišti prokázat svůj závazek k práci. Dopady prezentismu na efektivitu práce zahrnují sníženou produktivitu, šíření nemocí, dlouhodobé zdravotní problémy, a nakonec snížení morálky a spokojenosti zaměstnanců, kteří pracují za podmínek, které nejsou pro jejich pohodu ideální.

Na rozdíl od absentismu není prezentismus vždy snadno viditelný. Zatímco může být zřejmé, když někdo v práci chybí, identifikovat, kdy zdravotní problémy ovlivňují výkon práce, může být obtížné. Například lidé trpící migrénou nebo alergiemi mohou na první pohled vypadat v pořádku, ačkoli jejich pracovní výkonnost může být omezena.

Firmy by se měly ptát, zda nejsou úspory z redukce benefitů jako krácení sick days nebo redukce dnů home office menší, než náklady vzniklé se sníženou produktivitou práce. A naopak, zda mohou cílené investice do zlepšení zdraví pracovníků vést k návratnosti ve formě zvýšené produktivity.

Většina lidí se shodne, že prezentismus představuje pro zaměstnavatele problém. Když se lidé necítí dobře, pak jednoduše neodvádějí tu nejlepší práci. Vědecké studie prokázaly nejen dopad prezentizmu na efektivitu práce, ale také, že pokles produktivity v důsledku prezentismu může být někdy kompenzován poměrně malou investicí do zdraví pracovníků, jako jsou screeningy nebo vzdělávání. Organizace tedy mohou zjistit, že se vyplatí cílené investice do zdraví pracovníků. Některé společnosti již investují do studií za účelem určit dopad zdravotních obtíží na efektivitu práce a vypočítat s tím spojený propad jejich produktivity.

Zdroje: Harvard Business Review , Paul Hemp: Presenteeism: At Work—But Out of It (2004) https://hbr.org/2004/10/presenteeism-at-work-but-out-of-it