Nový program „Duchovní hudba Španělska“ orchestru Musica Florea

V sólových pěveckých partech se představí tuzemská sopranistka Barbora Kabátková a španělští sólisté Irene Mas Salom (soprán), Daniel Folqué (kontratenor) a Gerardo López Gámez (tenor). Spolupořadatelem koncertu je Institut Cervantes v Praze.

Autoři, které Musica Florea ve svém téměř předvánočním programu uvede, budou zřejmě pro posluchače novinkou. Vesměs jde o skladatele působící na přelomu a v první polovině 18. století: José de Nebra Blasco (1702–1768), José de Torres Martínez Bravo (1670–1738) a Francisco Valls (cca 1671–1747). Představovat neznámé tvůrce a přinášet hudbu nezvyklého zvuku je podstatou tvorby souboru Musica Florea.

Koncert je také dalším výsledkem úspěšné spolupráce orchestru Musica Florea s Institutem Cervantes v Praze. Španělská hudba má v dramaturgii orchestru v posledních letech své pevné místo. Připomeňme například loňskou premiéru španělské zarzuely Sebastiána Duróna Válka obrů ve spolupráci s muzikologem Eduardem Garcíou Salasem nebo program přibližující francouzské a španělské skladatele 17. a 18. století, v němž excelovala pěvkyně Beatriz Lafont Murcia. Výsledkem prohlubující se spolupráce s Institutem Cervantes v Praze a podpory ze strany Velvyslanectví Španělska a španělské agentury Acción Cultural Española je také hostování sólistů La Grande Chapelle v programu Duchovní hudba Španělska.

Program aktuálního koncertu vznikl ve spolupráci s muzikologem Albertem Recasensem, který v Praze uskuteční právě v Institutu Cervantes v Praze ve čtvrtek 20. listopadu od 18:30 hodin přednášku na téma „Španělská hudba a evropské souvislosti (17.–18. století): od katedrály ke dvoru“. Období přelomu 17. a 18. století poznamenaného válkou o španělské dědictví a dalšími dějinnými zvraty charakterizují v hudbě právě tři skladatelé, jejichž díla uslyšíme na koncertu. Posluchači mají možnost dozvědět se, jaké vlivy formovaly španělskou hudbu této doby a čím jsou zmiňovaní skladatelé výjimeční.

Specifika španělské hudby

„Španělská duchovní hudba je specifická. Obsahuje zvláštní rytmické a melodické aspekty, které jí propůjčují exotický charakter. Ačkoliv nese tradiční polyfonní ráz renesance a baroka, jsou na ní patrné americké a arabské vlivy, které na ni působily mnohem více, než tomu mohlo být v jakékoliv jiné zemi Evropy. Historii a kulturu Pyrenejského poloostrova totiž od nepaměti formovala jeho geografická poloha,“ přibližuje dirigent Marek Štryncl.

V první polovině 18. století, kdy Evropa žila hudbou A. Vivaldiho, G. F. Händela či J. S. Bacha, se v katolickém Španělsku rozvíjela svébytná tradice duchovní hudby. „Její zvuk byl okořeněn tisíciletou vrstvou kultur, včetně typických španělských tanců, ozvěn arabské melismatiky, která přežila po staletích maurské přítomnosti na poloostrově, i rytmů a melodií přicházejících z nového světa – z kolonií v Latinské Americe,“ vysvětluje muzikoložka Lucie Maňourová. „V chrámech zněly vícehlasé sbory, zvučné žestě i bohaté smyčce, které společně utvrzovaly v posluchačích neoblomnou víru. Tři osobnosti tohoto ‚zlatého věku španělského baroka‘, které svoji hudební kariéru prožily v době politického přerodu po nástupu dynastie Bourbonů, jsou reprezentanty jak okázalého, tak i z lidové hudby čerpajícího stylu, nepostrádajícího mistrovský kontrapunkt ani dramatickou výmluvnost.“

Musica Florea pořádá koncert ve spolupráci a za finanční podpory Institutu Cervantes v Praze. Projekt finančně podpořili Ministerstvo kultury České republiky, Velvyslanectví Španělska v Praze, Hlavní město Praha, Městská část Praha 1, Kraj Vysočina, Město Třebíč
a Acción Cultural Española.