Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Ptakopysk podivný: záhadný savec se světélkující srstí

Foto: Klaus/Flickr/Wild Platypus 4/Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.0

Jeho druhové jméno naprosto odpovídá - je to skutečně velmi zvláštní tvor, a to nejen svým vzhledem. Loví se zavřenýma očima, ušima i nozdrami pomocí elektrických impulzů.

Článek

Ačkoliv je savec, klade vejce, z nichž se mu líhnou mláďata.

Poprvé byl chycen v roce 1797 v řece  u Sydney. Jeho vědecký popis vznikl o rok později v Anglii, kde byl původně považován za podvod.

Vzhled a anatomie jako směs několika zvířat

Má hnědou, nepromokavou srst na těle, hlavě i ocase. Na nohou má plovací blány a jeho čenich připomíná kachní zobák. Tělo dorůstá délky 30-40 cm, ocas 8-15 cm.

Ptakopysk je výjimečný i stavbou kostí v ramenním pletenci - má „mezilícní“ kost, kterou savci běžně nemají, a je typická spíše pro obojživelníky a plazy. Podobně jako plazi má i specifické držení těla: nohy nemá pod sebou, ale po stranách.

Samci mají na zadních nohách až 1,5 cm dlouhé jedovaté ostruhy.

Biofluorescence

V roce 2020 přinesl výzkum v  Chicagu novou informaci – ptakopysk má schopnost biofluorescence. Jeho srst ve tmě při ultrafialovém světle modrozeleně světélkuje.

K čemu přesně mu tato vlastnost slouží, zatím není jasné. Tato schopnost je dosud málo prozkoumaná -předpokládá se, že mu může sloužit i ke komunikaci za šera nebo při skrývání se před nočními predátory.

Foto: Lucie Riedlová/ vytvořeno pomocí AI/ Copilot

Vizualizace biofluorescence, která byla u tohoto savce vědecky potvrzena v r.2020

Životní prostředí a chování

Je to noční zvíře, výborný plavec, který většinu času tráví ve vodě. Plave se zavřenýma očima a řídí se ostatními smysly. Pohybuje se pomocí síly předních končetin, zatímco zadní tlapy slouží ke kormidlování.

Žije v malých vodních tocích a řekách - od chladných tasmánských vysočin a australských Alp až po tropické deštné pralesy na pobřeží Queenslandu.

Potrava a lov

Krmí se převážně červy, larvami hmyzu a sladkovodními raky – je to masožravec. Loví potravu bez použití zraku, i v naprosté tmě a zakalené vodě. V zadní části zobáku má elektroreceptory a mechanoreceptory rozmístěné rovnoměrně po celém jeho povrchu. Tyto smyslové orgány mu umožňují vnímat elektrické impulzy vytvářené svaly kořisti. Dokáže ji lokalizovat a ulovit díky elektrickým signálům, které vysílá.

Foto: PeteWalsh13/vlastní dílo/ Wikimedia Commnos/ CC BY-SA 4.0

Detailní záběr na hlavu na ptakopyska částečně ponořeného ve vodě

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz