Článek
Měl na sobě černý svetřík, na hlavě kšiltovku.
Tohle se v jeho práci jen tak nespatří!
Co promluva, to vulgarita, nevěřila jsem uchu ani oku.
Uběhl rok jeden, pak roky dva, včera roky tři.
Za pár týdnů jsem si již zvykla.
Intuice mi tehdy radila, že ho budu vídat i v budoucnu:
další měsíce, další léta - a realita myšlenku dostihla!
To není vše, já vídám ho i ve snu…
Jeho modré oči a modrý oděv mé sny rozzařují
než vzbudím se a on se zatím pryč rozplyne…
Dokud nespatřím ho ve dne později.
Před spaním zas a znova se mi po něm zasteskne.
Sirka s tak velkou jiskrou, že se na ní vytvořilo srdce.
