Článek
Na svět přišel jako Helmut Steinberger 29. května 1944 do rodiny hoteliéra v rakouském Bad Ischlu. V osmnácti letech odešel do Londýna, kde navštěvoval herecké kurzy. Na živobytí si vydělával jako model v Londýně i Paříži a začal hrát v televizních reklamách. V roce 1965 se přesunul do Itálie a na univerzitě v Perugii studoval italštinu. Na studia si vydělával statováním ve filmových ateliérech Cinecittà v Římě.
Osudový muž
.Záhy se setkal s proslulým filmovým režisérem Luchinem Viscontim, kterého okamžitě zaujal a získal od něj roli ve filmu Čarodějky. Visconti byl s jeho výkonem nadmíru spokojen a v roce 1969 mu svěřil patrně nejvýznamnější roli v jeho životě. Berger se pod jeho vedením stal mladým šlechticem Martinem von Essenbeckem ve válečném dramatu Soumrak bohů. Snímek mu přinesl mezinárodní uznání a nominaci na Zlatý glóbus.
V Soumraku bohů
Visconti dokonale uměl využít Bergerova nevšedního zjevu, v němž se mísila chlapecká čistota s tušenou zkažeností. Režisér ale nebyl jen Helmutovým dvorním režisérem, stal se i jeho životním partnerem. Uvedl ho do světa luxusu a celebrit a natrvalo zůstal zapsán v jeho duši. Pod režií Luchina Viscontiho hrál Berger až do režisérovy smrti v roce 1976 ve více než deseti filmech a po boku těch nejzářivějších hvězd, jako byli Burt Lancaster, Claudia Cardinale, Elizabeth Taylor nebo Romy Schneider.
Diváci jej mohli spatřit v titulech Rodinný portrét nebo Ludvík Bavorský. V druhém z jmenovaných ztvárnil titulní postavu pološíleného krále. Když film vznikal, všichni věděli, že je Berger milenec režiséra, ale na place a během natáčení žádné výhody neměl. S partnerkou Romy Schneider byli dokonce jediní, kdo se proti Luchinovým způsobům bouřil.
Partnerovu smrt těžce nesl
Berger hrál také ve filmu Vittoria de Sicy Zahrada Finzi-Continiů, který získal Oscara ze nejlepší cizojazyčný film i Zlatého medvěda za nejlepší film na festivalu v Berlíně. Další výraznou roli mu přinesl italský režisér Tinto Brass v kontroverzním dramatu z prostředí luxusního nevěstince Salon Kitty, v němž Berger ztvárnil nacistického důstojníka Helmuta Wallenberga.
V roce 1970
Když Visconti v roce 1976 zemřel, upadl do velké tvůrčí i osobní krize. Tvrdil o sobě, že ovdověl. Vztah s Viscontim nikdy neskrýval a před médii netajil, že je bisexuál.
Helmut Berger
V osmdesátých letech se přestěhoval do Los Angeles, kde mu Joan Collins zajistila účast v seriálu Dynastie. Ztvárnil rovněž zloducha Fantomase v televizní sérii z roku 1980. Postupně ve Státech pronikl i na stříbrné plátno. Pod režijním vedením Francise Forda Coppoly se objevil například v kriminálním dramatu Kmotr III, hrál i ve válečném snímku Krycí jméno: Smaragd. V Itálii jej v té době stíhali za držení drog.
Žil ve zpustlém bytě
Od té chvíle šla již jeho kariéra dolů a soustředil se především na spolupráci s televizí, kde dostával malé role ve filmech i seriálech. Pokus o vlastní režii a produkci se mu nevydařil.
Když v roce 2011 přebíral na pražském Febiofestu cenu Kristián za celoživotní dílo, prohlásil, že nikdy nebyl divadelním hercem, pouze filmovým. „Já jsem zvíře kinematografie – musím cítit kameru. Před kamerou je více vzrušení, je tam jiná atmosféra. I proto nemám rád, když bych měl jednu a tu samou scénu třeba desetkrát opakovat stále dokola. Maximálně dvakrát třikrát – to musí stačit. Buď a nebo.“
Pomník v Bad Ischlu
Na konci svého života se stáhl do ústraní a žil v Salcburku, v obyčejném činžovním domě na okraji města. Jeho zpustlý byt byl chaotickým skladištěm bizarních tretek, fotografií a upomínek na dávnou slávu.
Někdejší filmový idol zemřel nečekaně 18. května 2023.
Zdroje:
