Článek
V dobách dávno minulých věřili naši předci v domácí bůžky, skřítky. Úcta k těmto bytostem sahala hluboko do minulosti, až do dob pohanských. Představitelům církve se to pochopitelně nelíbilo a prastarou víru se snažili vyvrátit. Skřítky prostému lidu zošklivovali, jak jen mohli a prohlašovali je za ďábelská mámení. Na druhou stranu se i díky církvi zachovaly zprávy o této dávné pověře. Jedna z nich nás zavádí do západočeského městečka Kralovic.
Kralovice: Městečko, ve kterém žil skřítek
Městečko Kralovice se nachází necelých 40 km severně od Plzně. První zmínka o něm pochází z roku 1183, kdy jej kníže Bedřich věnoval nedalekému cisterciáckému klášteru v Plasech. Později přešlo do vlastnictví šlechtických majitelů. Posledními z nich byli Gryspekové, kteří však díky pobělohorským konfiskacím městečko ztratili, a to se dostalo opět do držení plaského kláštera. Zůstalo mu až do roku 1785, kdy klášter zrušil Josef II. Městečko připadlo náboženskému fondu, od kterého jej v roce 1826 odkoupil kancléř Metternich. Po zrušení poddanství se Kralovice staly sídlem okresu. Tak tomu bylo až do roku 1949, kdy se okresní úřady přestěhovaly do nedalekých Plasů. Dnes jsou Kralovice součástí okresu Plzeň-sever.
Skřítek žaloval krejčímu na zloděje, farář pro změnu na krejčího
Zpráva o kralovickém skřítkovi pochází z roku 1382. Toho roku se do zdejší farnosti vydal arcijáhen Pavel. Arcijáhen patřil ve středověké katolické církvi k nejvýše postaveným úředníkům diecéze. Mezi jeho náplň práce patřily mimo jiné tak zvané vizitace, tedy kontroly duchovní činnosti a hospodaření církevních institucí. A právě za tímto účelem se Pavel do Kralovic vypravil. Zdejší farář mu pak v průběhu vizitace sdělil, že jistý krejčí Holybrius tvrdí, že chová ve svém domě skřítka, který mu prozrazuje krádeže a odhaluje i jiné zločiny. Farářova slova potvrdil i zdejší vikář. Arcijáhen Pavel proto nařídil, aby se hned druhý den ráno k němu krejčí dostavil. Co se poté na faře událo, nevíme. Stejně tak se již nedozvíme, zda krejčí Holybrius trpěl bujnou fantazií, nebo si vymýšlel, aby odradil zloděje a jiné nekalé živly.
V lidových pověrách měli skřítkové své místo ještě v 19. století. Z této doby nám etnografové zanechali řadu informací o dřevěných soškách skřítků, které naši předci umisťovali do skříněk či nik ve zdi, aby jim ochraňovaly majetek před zloději. V době nepřítomnosti ve stavení sošku vystavovali na viditelném místě na stole, aby každý věděl, že dům je hlídán. Je tedy možné, že i kralovický krejčí měl ve skutečnosti takovouto dřevěnou figurku.
Kralovice dnes
Dnešní Kralovice leží ve stínu sousedního poutního místa v Mariánské Týnici a kláštera v Plasech. Nejvýznamnější památkou je původně raně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla, který za svoji dnešní podobu z let 1575 až 1581 vděčí majiteli panství Floriánu Gryspekovi. Nachází se tu ale i novější památky, kupříkladu budova bývalé Okresní hospodářské záložny z roku 1938, navržená architekty Františkem Stalmachem a Janem Svobodou.
Zdroje:
Bartoš, František. Některé zprávy o skřítku dle dosavadních názorů lidu moravského, Český lid I., 1891.
Zíbrt, Čeněk. Zpráva o skřítkovi, Český lid I., 1891.
