Článek
Na tento svět přišla jako Emília Lešková prvního srpnového dne roku 1951 ve východoslovenské vesnici Okružná. Základní školu navštěvovala ve svém rodišti a v Kapušanech, na gymnázium chodila do Prešova. Přesto, že se narodila do dělnické rodiny, táhlo jí to k umění. Po maturitě tak její kroky zamířily na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě.
Milka Zimková
Po absolutoriu v roce 1974 nastoupila do Divadla pro děti a mládež v Trnavě. Po roce ale odešla a od té chvíle byla již jen na volné noze. Spolupracovala s filmem, televizí i uměleckými agenturami. Psala si vlastní texty pro monodramatická představení, tedy divadlo pro jednoho herce. Vystupovala na Slovensku, ale i v Čechách, Polsku, Maďarsku, Německu, Rusku, Bulharsku či na Kubě.
Měla problém s nářečím
V televizi se poprvé objevila v roce 1974 v dramatu Don Juan alebo láska ku geometrii. Na velkém plátně debutovala v roce 1978. O dva roky později vyšla její knižní prvotina, prozaický cyklus povídek Pásla kone na betóne. Poněkud zvláštní název knížky vysvětlovala tak, že o člověku, který měl štěstí na dosah a naráz ho ztratil se u nich doma říká, že pase koně na betonu. Za knihu obdržela cenu Ivana Kraska, cesta k jejímu vydání nebyla ale jednoduchá. Milka hledala zdroj inspirace ve svém rodném kraji a temperament a originální smysl pro humor lidí z východoslovenského regionu zdařile přenesla na papír.
Hereččina rodná obec
Na ten ovšem přenesla i šarišské nářečí. To byl kámen úrazu. Setkala se s nepochopením ze strany editora, který se dožadoval spisovné slovenštiny. „Možná si myslel, že neznám literární jazyk. Nechápal, že dialektální prvky v přímé řeči nepoužívám prvoplánově, ani proto, abych byla zajímavá. Jednoduše jsem nedokázala vložit do úst osmdesátileté babičky slova, která nikdy nevyslovila ani neslyšela. Oklamala bych ji, sebe i čtenáře hned v zárodku,“ vzpomínala po letech. Nakonec si rukopis vzala nazpátek. Na naléhání šéfredaktora, jelikož kniha byla již v edičním plánu, jej ale vrátila, ovšem pod podmínkou, že nebude dělat žádné kompromisy. Souhlasili, kniha byla vydána a její úspěch mnohé překvapil. Nářečí pak Milka používala i ve svých dalších literárních pracích.
Průvodčí ve vlaku plném fotbalových chuligánů
O dva roky později se její knižní debut dočkal filmového zpracování. Režie se ujal Štefan Uher a Milka ztvárnila hlavní roli svobodné matky Johany, která se snaží získat kousek štěstí pro svou těhotnou dceru. Ani natáčení však neprobíhalo hladce. Mezi Milkou a režisérem docházelo k hádkám, neboť každý měl o filmu jiné představy. Film se dočkal vřelého diváckého přijetí a dočkal se po letech i volného pokračování …koně na betóne. Režie se ovšem tentokráte ujal Stanislav Párnický.
Milka Zimková se objevila v celé řadě dalších filmů. Patří mezi ně Kosenie jastrabej lúky, Sedmé nebe či Montiho čardáš. U nás ji asi nejvíce proslavila role zoufalé průvodčí ve vlaku plném opilých a agresivních fotbalových fanoušků ve Smyczkově dramatu Proč?. Legendární je scéna, v níž ji chuligáni chtějí vyhodit z vlaku, přičemž ji zachrání její poněkud korpulentnější postava. Fotka z této scény se dostala i na hlavní plakát k filmu.
Milka Zimková se před kameru naposledy postavila v roce 2004 v televizním filmu Modrý kámen. Pak už se věnovala především divadlu a literární tvorbě. Vdaná byla pouze jednou, a to za akademického malíře Ondreje Zimka. Z manželství vzešly dvě děti, syn Ondrej, akademický sochař vystupující pod jménem Ondrej 4, a dcera, rovněž výtvarnice, Milina. Manželství ale nevydrželo a skončilo rozvodem.
Talentovaná slovenská herečka Milka Zimková zemřela v úterý dne 30. května 2023 v jedné z bratislavských nemocnic.
Zdroje:
