Článek
„Nejlacinější zedník v kraji, bere deset korun na hodinu,“ kdo by neznal jednu z nesmrtelných replik pronesených v komedii Na samotě u lesa. Oním zedníkem byl jistý pan Lorenc, udílející rady z invalidního vozíku a panu Lorencovi nepropůjčil svoji tvář nikdo jiný než František Řehák.
Začal hrát ve věku tří let
František Řehák přišel na svět v Novém Bydžově, kde se dne 4. října 1923 narodil do rodiny kadeřníka a vlásenkáře. Svět divadla, prozatím alespoň toho amatérského, poznal již v útlém dětství. Matka byla vášnivou ochotnicí a otec dělal v divadle maskéra a vlásenkáře. Není tak divu, že František stál poprvé na jevišti již ve třech letech. A nebylo to rozhodně naposledy. Společně se svými sourozenci pravidelně statoval. Dlouho však nic nenasvědčovalo tomu, že by se jednou měl stát profesionálním hercem. Po dokončení základního vzdělání nastoupil do otcovy firmy a začal se učit kadeřníkem a vlásenkářem. Byl ale zároveň aktivním členem Sokola, a když byla za okupace tato organizace zakázána, začal se o to více angažovat v divadle. V roce 1941 se zúčastnil celostátní přehlídky amatérských souborů Jiráskův Hronov. Ve stejném roce byl vybrán i pro přehlídku Klicperův Chlumec a získal zde cenu za nejlepší herecký výkon. Odnesl si nejen bustu Eduarda Vojana, ale také definitivní rozhodnutí, že divadlu se chce věnovat naplno.
Hned po osvobození nastoupil do Středočeského divadla v Mladé Boleslavi, odkud po dvouleté základní vojenské službě přestoupil do Městského divadla v Olomouci. Jeho další štací se v roce 1951 stal Gottvaldov, dnešní Zlín. V roce 1959 se natrvalo vrátil do olomouckého angažmá, kde již setrval až do odchodu na odpočinek. Hostoval ale i v Praze, především v Krejčově legendárním Divadle za branou či v Divadle na Vinohradech.
Oblíbený herec režiséra Menzela
Ve filmu debutoval již v roce 1958. První větší filmovou roli mu ale nabídl až režisér Jiří Menzel. V Rozmarném létě pod jeho taktovkou ztvárnil postavu abbého. Od té chvíle na něj film nezapomněl. Hrál větší i menší role, často opět v Menzelových filmech. Diváci jej tak mohou znát coby Drobečka ze Skřivánků na niti, Vejvodu z Postřižin či cestáře ze Slavností sněženek. I onu svoji nejslavnější roli zedníka všech zedníků, pana Lorence, vytvořil v snímku, pod nímž byl podepsán Jiří Menzel. Postava to byla sice malá, ale navzdory svým jednoslovným replikám legendární. Filmový řemeslník, o němž jeden ze spoluhráčů pronese: „Von teda cihlu do ruky nevezme, ale odborník je to na slovo vzatej,“ se stal doslova kultovním.
František Řehák se objevil ale ve spoustě dalších známých i těch pozapomenutých filmů. Hrál i v televizi. Po roce 1989 se především ta stala jeho doménou. Film jej již opomíjel. Přesto se se světem kamer rozloučil více než důstojně, a sice rolí ve snímku Obsluhoval jsem anglického krále, za nímž opět stál jeho dvorní režisér Jiří Menzel.
Konec života měl František Řehák trpký. Musel se totiž vyrovnat se smrtí jednoho ze svých dvou synů. Ivan Řehák, který se vydal v otcových šlépějích a živil se rovněž jako herec, dlouhé roky zápolil s rakovinou, které nakonec podlehl. František, kterému v té době bylo již devadesát tři let, se z tragédie nedokázal vzpamatovat. V podstatě rezignoval na život a začal chřadnout. Svého syna následoval na onen svět o dva měsíce později. Stalo se tak dne 28. června 2017.
Zdroje:
