Článek
Stavba století nebo také most sebevrahů, tak je označován Nuselský most. Mimořádná dopravní stavba byla otevřena v roce 1973, aby propojila dvě důležité části hlavního města – centrum a Pankrác. Původní označení znělo most Klementa Gottwalda. Také stanice metra Vyšehrad se jmenovala Gottwaldova. Až od roku 1990 se oficiálně jedná o Nuselský most.
Most opředený legendami
Původně zde měl stát most visutý, nakonec se ale přistoupilo k inovativní stavbě z předpjatého betonu. Toto řešení bylo na svou dobu nebývale pokročilé a umožnilo vytvořit pevnou a zároveň relativně lehkou konstrukci, která byla schopná unést jak automobilovou dopravu, tak podzemní dráhu. Hlavními tvůrci návrhu byli Stanislav Hubička, Vojtěch Michálek a Svatopluk Kobr. Výstavba byla započata v roce 1967 a trvala šest let. V Nuselském údolí jí musel ustoupit blok sedmnácti domů. Unikátním prvkem je tubus uvnitř jeho konstrukce, kterým vede linka metra C. Nápad byl průlomový. Spojení silniční a kolejové dopravy umožnilo efektivní využití prostoru.
Nuselský most se stal od dob svého otevření jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v Praze. Stal se ale také místem mnoha ponurých legend. Všechny výrazné stavby odjakživa přitahovaly pozornost lidu. Hradní zříceniny, zrušené kláštery, opuštěné budovy. V druhé polovině minulého století začaly být vyprávěny pověsti i o moderních stavbách, především těch nestandardních, monstrózních. Svébytná mytologie se tak zakrátko vybudovala i okolo obrovské dehumanizované masy Nuselského mostu. Živily ji tutlané sebevraždy i dobová paranoia, nedůvěřující vládnoucím vrstvám a policii.
Most v noci
Říkalo se, že most si vzal lidské oběti již během stavby. Jeden z dělníků se měl zřítit do dutého pilíře. Nebylo možné jej vytáhnout, zalili jej proto betonem a nechali na místě. Jiná zkazka vypravuje o dělnících, kteří přišli o život při stavbě metra vedoucí nitrem mostu. Také oni tu údajně v betonu uvízli na věčné časy a čas od času je slyšet jejich naříkání. Lidé, žijící v okolí stavby, jsou prý čas od času svědky podivných úkazů a zjevení.
Znuděná zlatá mládež
Asi nejslavnější městskou legendou navázanou na Nuselský most, je ta o záhadné skupině mladíků, kteří tu v sedmdesátých a osmdesátých letech shazovali bezbranné chodce do propasti. Věděla o tom tehdy celá Praha. Matky z Nuslí varovaly své děti „Hlavně nechoď na Nuselák!“ A děti se opravdu bály, vždyť kdo by chtěl zahynout pádem z tak obrovské výšky. Nikdo pořádně nevěděl, co je to za partu a všichni se mostu raději vyhýbali, především večer a v noci. Říkalo se pak, že kriminálka případ vyšetřila, odnesla to ale policejní volavka. Než stačili muži zákona zakročit, mladí vrazi ženu před jejich zraky hodili přes zábradlí se slovy: „Leť, holubičko, leť!“ Nakonec se ale vše ututlalo a vyšetřování hned na počátku zastavilo. Ukázalo se totiž, že mladíci pocházejí z prominentních komunistických rodin a krátí si takto dlouhou chvíli, občas i v době, kdy jejich tatíci zasedají v nedalekém Paláci kultury.
Po pádu režimu se legenda začala vysvětlovat množstvím sebevražd. Aby se nepoškodilo renomé této reprezentativní stavby, utajila dobová média, že skokem z Nuselského mostu ukončilo svůj život snad na tři sta zoufalých lidí. Počáteční zabezpečení zábradlí mělo jen něco přes metr a překonat jej nebyl žádný problém. Sebevrazi začali z mostu skákat brzy po otevření v roce 1973. Žádné evidence ale neexistují. První měla být údajně žena, kterou pak hasiči tahali z Botiče. Náhodní svědci a neinformovaná veřejnost pak vykonali své. Nejsou to sebevraždy, ale vraždy!
Dnes již má most daleko lepší zabezpečení a sebevražd výrazně ubylo.
Zdroje:
