Článek
Filmová Mariangela je doslova archetypem ženské ošklivosti. Světlo světa spatřila díky spisovateli a herci Paolu Villaggiovi, představiteli pana účetního. Je dcerou Uga Fantozziho a jeho ženy Piny. V prvním filmu Zrození pana účetního, z roku 1975, je jí okolo deseti let. Je neskutečně ošklivá a neohrabaná. Kvůli jejímu vzhledu, který se podobá opici, se jí hrozí i její vlastní otec a občas si ji také splete s plyšovou opicí nebo skutečným zvířetem v cirkuse či zverimexu. Paní Pina je jediná, kdo považuje svoji dceru za krásnou. Mariangela projevuje své rodině, obzvláště otci, hlubokou náklonnost. Později pracuje na poště a má dítě s tamním předákem, který ji přivedl do jiného stavu, aby vyhrál sázku. Mariangelu ve skutečnosti hrál muž, a sice Plinio Fernando.
Raději by hrál muže
Plinio se narodil dne 15. září 1947 v Tunisu italským rodičům židovského původu. Jeho dědeček z matčiny strany tu působil jako chirurg v italské nemocnici. Plinio je nejstarším ze tří dětí, má ještě dvě sestry. Když mu bylo pět let, rodina se přestěhovala do Říma, kde získal otec práci. Plinio vystudoval elektromechaniku na vysoké škole, ale jeho zájem o herectví jej nakonec dovedl až na akademii. Po škole začal hrát divadlo. Pak přišel rok 1975. Filmaři se chystali natočit první ze série účetnických komedií. Pro postavu Mariangely hledali muže, aby působila nežensky, trapně a groteskně. A malý, pouze 147 centimetrů vysoký, Plinio byl pro roli neohrabané ošklivky s huňatým obočím, špatným chrupem a dlouhým krkem, tou pravou volbou. Tak se zrodila legendární filmová Mariangela.
Rodina Fantozziových
Filmy o účetním měly obrovský mezinárodní úspěch a Plinio se díky nim stal slavným. Z role ale ve skutečnosti až tak nadšený nebyl. „Dal bych přednost mužské roli, ale ne vždy si můžete vybrat, byla to přece jen role, práce jako každá jiná. Koneckonců, všichni největší herci se převlékli za ženy: od Uga Tognazziho ve filmu ‚Il vizietto‘ až po Tonyho Curtise a Jacka Lemmona ve filmu ‚Někdo to rád horké‘,“ řekl před časem v jednom z mála rozhovorů Plinio Fernando.
Miluje středověk a terakotu
Mariangela se stala jeho osudovou životní rolí. Z deseti filmů o účetním ji ztvárnil v prvních osmi dílech a ve třech dílech si navíc zahrál také roli její dcery. O svém hereckém parťákovi Paolu Villaggiovi říká, že to byl dobrý přítel na place a skvělý herec. Mimo natáčení se s ním ale nestýkal. „Když jsem se ho zeptal, proč se nesejdeme i jindy, řekl mi, že se vídá jenom s bohatými a slavnými. Nikdy jsem nevěděl, jestli si dělá legraci, nebo ukázal svou tvrdší stránku,“ vzpomínal Plinio na již zesnulého kolegu.
Fernando v roli Mariangely v roce 1993
Mimo sérii o panu účetním se malý herec objevil v pouhých čtyřech snímcích. Nakonec byl herectvím unaven. Po třiceti letech se rozloučil se směšnými nočními košilemi a čepci a začal studovat sochařství. Čekalo jej sedm fyzicky náročných let, přípravu ale nechtěl uspěchat. Dnes je úspěšným sochařem. Svoji první výstavu měl v roce 2008 na Via dei Serpenti v Římě. Vystavoval především zátiší a terakotové plastiky hlav. Právě terakotu má ze všeho nejraději. Nejčastěji vytváří lidské hlavy, koně a středověké motivy. Středověk je totiž jeho velmi oblíbeným obdobím. Mnoho rozhovorů neposkytuje, televizi se vyhýbá, je spíše plachým introvertem. Velmi si střeží svůj soukromí život. Ví se ale, že má velice rád krásné ženy. Jeho favoritkou je Monica Belluci.
Zdroje:
