Článek
Tradiční české Vánoce
Vánoce jsou původně křesťanský svátek narození Ježíše Krista. V podstatě začínají už v listopadu, konkrétně 4 týdny před Vánocemi. Pro křesťany je to doba čekání na narození spasitele. Pro většinu dětí v dnešní době čas, kdy čekají na příchod Ježíška, který jim přinese dárky. K adventnímu času patří adventní věnec, na kterém jsou čtyři svíčky. Každou adventní neděli se jedna zapálí. Stejně tak může čekání na Vánoce zkrátit adventní kalendář, který se obvykle připravuje především pro děti.
V předvánoční době chodí také Barborky nebo Mikuláš s čerty a anděly. Lidé doma pečou cukroví jako linecké, išelské nebo perníčky. Dům je vyzdobený vánoční výzdobou. Nechybí větve jehličnatých stromů nebo jmelí. Někteří lidé vystavují Betlémy. A také s předstihem zdobí vánoční stromeček, který k nám do Česka přišel z Německa. Vše vrcholí 24. prosince. V tento den lidé připravují především slavnostní Štědrovečerní večeři. Rybí polévka, kapr a bramborový salát. Následně jdou ke stromečku a rozdávají si dárky. Co když to však někdo dělá jinak? Je to špatně?
Amerika v přímém přenosu
Postupem let se k nám pochopitelně dostaly také zvyky, které vůbec české nejsou. Často můžeme vidět na domech nebo uvnitř nich výzdobu v podobě Santa Clause. Jedni starého dědu s bílými vousy oblečeného do červeného obleku milují, druzí ho nenávidí. Měli bychom si ho pouštět do tak krásného času, jakým jsou Vánoce? Je třeba si říci, že Santa vznikl jako kombinace britského Otce Vánoc a svatého Mikuláše z Nizozemska. Santa Clause Američané vyšlechtili už v 19. století. Tradice mu tedy nechybí.
A v podstatě ani u nás. Pronikal k nám už ve 30. letech 20. století a naplno pak po Sametové revoluci. Jedno se musí uznat. Santa je opravdu vděčný figurant pro reklamu. Na rozdíl od Ježíška v noční košilce se má teplé oblečení a vousy. Může se tedy za něj vydávat prakticky kdokoliv. Navíc Ježíšek přece před Vánoci nemůže nikde figurovat, když se narodí až na Štědrý den. Není tedy řešením nechat si oba? Santu pro reklamu, Ježíška na tradice a nošení dárků?
Dánský vetřelec, co dělá neplechu
V poslední době si rodiče malých dětí oblíbili také další nečeský zvyk. Do svých domovů v předvánočním čase pouští Skřítka, který dělá nejrůznější neplechy. Kouzelná dvířka pro skřítka pochází původně z Dánska a je k vidění i v dalších severských zemích. Tradičně se stěhují do domů před Vánoci a obyvatelům zpříjemňují čekání na Štědrý den. Ve Švédsku je skřítek Tomte, ve Finsku Tonttu, v Dánsku je to Nisse.
Malý skřítek s červenou čepičkou je v současné době k dostání snad všude. Mnozí obchodníci ho nabízí v sadě s řadou neplech a dalšími proprietami. Je to další z řady poměrně drahých zábav, kterým rodiče dětem krátí čekání na Ježíška. Levnější variantu si pochopitelně může každý vymyslet doma a inspirovat se na Pinterestu nebo jinde na webu. Měli bychom však českým dětem plést hlavu severským skřítkem?
Nestálo by za to se zamyslet a na každý den zkrátka vymyslet nějaký úkol nebo zábavu, která by měla trochu blíž českým tradicím? Chápu, skřítek je sympatický, roztomilý. Vlastně se mi i líbí. A upřímně mě nenapadá tradiční český postavička, která by nás mohla provázet celým adventem, pokud to nemá být například anděl nebo čert. Nicméně tradičních zvyků je dost. Co třeba inspirovat děti a zapojit je do vánočního pečení, trhání Barborek a dalších tradičních zvyků? Mohou připravovat papírové vločky, naučit se koledu, vyrobit ozdobu, vánoční přání nebo papírový řetěz. Stejně tak lze připravit krmítko ptáčkům, donést jídlo zvířátkům nebo zkusit lít olovo.
České Vánoce nemizí
I přesto, že jsou televizní a online reklamy plné Santů, facebookové skupiny nabízí skřítky a mnozí se předhání v ukázkách toho, co ten jejich zase vyvedl, nemám pocit, že by české tradice zmizely. Samozřejmě záleží na každém, jak tráví vánoční čas. Nicméně se koná opravdu hodně akcí, které tradice připomínají. Děti ze škol a školek pravidelně zpívají vánoční koledy u rozsvíceného stromečku a také často pořádají jarmarky s vlastními výrobky.
Spousta sdružení pak pořádá nejrůznější tradiční akce. Konají se často v krásných kulisách, jako jsou hrady, zříceniny nebo městská náměstí. Lidé si připomínají tradiční řemesla. Děti se setkávají v kapry v kádích, mohou si vyzkoušet výrobu svíček nebo práci kováře. Spousta měst nabízí Ježíškovu poštu nebo otevírá jeho dílnu. Na náměstích se otevírají veřejná kluziště, kde se mohou setkávat děti i dospělí na bruslích, i když nezamrzne rybník. Je tedy na každém z nás, jestli si vybere tradici nebo moderní pojetí. Nebo to zkombinuje a udělá si své vlastní krásné Vánoce.
