Monstrum Fritzl roky věznil a znásilňoval dceru. Tvrdil, že odešla do sekty

Děti své rodiče obvykle bezmezně milují, důvěřují jim. Jsou pro ně takřka bohy. Obvykle jsou to právě rodiče, kteří děti chrání před nebezpečím. Někdy se však stane, že jsou pro děti nebezpeční právě jejich nejbližší. Maminka nebo tatínek. Dceři Josefa Fritzla bylo jedenáct, když ji její otec zradil. O dalších sedm let později svou zradu naprosto zdokonalil. Ze své dcery si udělal otroka bez práv. Psal se 28. srpen 1984. Fritzl svou dceru zavřel do zvukotěsného sklepa bez přístupu denního světla a čerstvého vzduchu. A znásilňoval ji. Vysloužil si za to doživotní trest.

Otec mladé dívky měl všechno dokonale vymyšlené, podle někdejšího hejtmana amstettenského okrsku Hanse-Heinze Lenze nebyla žádná šance, aby kdokoliv cokoliv slyšel. Navíc byl vchod do místností ve sklepě chráněný elektronicky a byl na tajný kód. Elisabeth Fritzlová měla dlouhých 24 let k dispozici jen tři malé místnosti, sprchový kout a toaletu. K tomu malý vařič a televizi. Stropy byly vysoké 170 centimetrů. Je neuvěřitelné, že vůbec nic netušila ani Elisabethina matka.

Ta celé roky žila se svým manželem v domě, kde byla pravidelně znásilňovaná jejich dcera. Údajně si celé ty roky myslela, že Elisabeth odešla z domu a je v moci nějaké sekty. Vzhledem k tomu, že předtím už několikrát utekla z domova, to nebylo moc divné. Elisabeth zatím v zajetí porodila sedm dětí, jedno z nich zemřelo. Fritzl dokonce tři ze šesti dětí, které přežily, vynesl ze sklepa a své manželce tvrdil, že je dcera nechává za dveřmi domu a nechce se o ně starat. Žena opravdu uvěřila, že její dcera u nich své potomky odkládá. Ostatně s každým dítětem přišel i dopis o tom, že se dcera o děti v kultu nemůže starat. Na všechno se přišlo vlastně jen díky obrovské náhodě.

Fritzl musel svůj čin plánovat opravdu dlouhou dobu dopředu. Povolení ke stavbě bunkru dostal už v 70. letech. Místní zastupitelství mu navíc na stavbu dalo dokonce dotaci. Budovat podzemní úkryty v tu dobu nebylo v Rakousku neobvyklé. Lidé se totiž obávali studené války. Fritzl měl však úplně jiné úmysly. V místě, kde bylo vlhko a pobíhaly tam krysy, nechal žít dceru. A když se mu něco nelíbilo, dokonce ji vypnul elektřinu na několik dnů. Tak se Elisabeth a její děti ocitly mnohdy v naprosté tmě.

Ptáte se, proč se nebránila, proč neutíkala? Z počátku byla totiž několik dlouhých měsíců přivázaná řetězem k posteli, aby neutekla. Řetěz její brutální otec odstranil po dlouhé době. A rozhodně ne proto, aby měla dcera volnost. Řetěz mu totiž bránil v sexuální aktivitě s dcerou. Ten ostatně udržoval od jejích jedenácti let. Je tak jasné, proč asi v pozdějším věku z domova utíkala. Kromě toho ji v zajetí také fyzicky trestal. A navíc ji tvrdil, že dveře ven v sobě mají elektrický proud, a když za ně vezme, vypustí jed. Ona tak věřila tomu, že by jedním jediným pohybem zabila nejen sebe, ale také své potomky.

Vzhledem k tomu, že Fritzl mnoho let nevěznil jen svou dceru, ale také společné potomky, nakonec všechno vyšlo najevo. Trvalo to však dlouhých 24 let. Nejstarší vězněná dívka, tehdy devatenáctiletá Kerstin, jednoho dne upadla do bezvědomí. Fritzl souhlasil s tím, že ji odveze do nemocnice. Vzhledem k tomu, že do nemocnice přijela takřka dospělá žena, která neměla vůbec žádné úřední záznamy, vyšla najevo strašná pravda. Fritzl se snažil lékařům vysvětlit, že dívku přivezla jeho dcera a nechala mu ji. Jenže lékařům se nezdála bledost dívky a také stav jejích zubů.

Média chtěla pomoci, a tak začala hledat Elisabeth. Všichni chtěli, aby se matka oné dívky ukázala. Fritzlovi bylo tou dobou už 73 let. Docházely mu síly. Vzal tedy i zbytek svých obětí do nemocnice a opět tvrdil, že všichni společně unikly ze sekty. Vlastně se postavil do role zachránce. Nakonec se všichni dozvěděli pravdu. Elisabeth promluvila a řekla, co se celé ty roky dělo. Museli ji však slíbit, že ona ani její děti nikdy nebudou muset přijít do styku s jejím mučitelem. Celá rodina nyní žije pod novou identitou v jedné rakouské vesnici. Dodnes spí v pokojích s otevřenými dveřmi a bydlí dohromady.

Možná je až neuvěřitelné, že Josef Fritzl u soudu téměř plakal. Údajně však nešlo o žádný herecký výkon, který by si zasloužil uznání herecké obce, ale opravdu litoval svých činů. Řekl, že je mu neuvěřitelně líto jeho obětí. Prý by nejraději vše, co udělal, odčinil. Dokonce prý opakovaně řekl, že by rád obětoval svůj život. Stejně tak neustále usiluje o propuštění na svobodu. Chtěl by svůj život dožít v domově pro seniory. Naposledy mu soud žádost o propuštění zamítl letos v polovině října.

Soud prý devadesátiletého muže považuje dále za nebezpečného pro širokou veřejnost. Podle obhájkyně však lidská zrůda trpí v současné době progresivní demencí. Z toho důvodu by podle jejích slov bylo lepší, kdyby dožil v pečovatelském centru. Soud s tím nesouzní, a tak je velmi pravděpodobné, že člověk, který dokázal více než dvě desítky let soustavně zneužívat a ukrývat své děti, ve vězení i zemře.

Zdroj: novinky.cz, zpravy.aktualne.cz, cnn.iprima.cz