Necucej si ruce! Žloutenka útočí. Je vhodné nechat alespoň děti očkovat?

Infekční žloutenka je známá také jako nemoc špinavých rukou. Už v loňském roce se plíživě začala zvedat čísla nakažených. Letos však jejich nárůst vzrostl ještě více. Není to problém jen České republiky, ale také dalších zemí po celém světě. Co tedy můžeme dělat? Určitě je vhodné dbát na prevenci. Nejen doma, ale také na cestách do jiných států. Obecně se virová hepatitida A vyskytuje nejčastěji v zemích s nízkou hygienou. Jak je tedy možné, že se najednou začala ve velkém šířit i ve vyspělých zemích? A kdo je ohrožený?

Podle hlavní hygieničky SZÚ Barbory Mackové jde v současné době o problém, který se vyskytuje napříč republikou. „Nejvíce případů hlásí kraje Středočeský, Moravskoslezský a Praha,“ řekla pro Novinky.cz. Střední Čechy mají více než tři sta nakažených a podobně je na tom Praha. Ostatní části republiky jsou na tom o poznání lépe. V Praze se podle dostupných informací žloutenka šíří především mezi bezdomovci a uživateli drog. Z toho důvodu jsou prý v Armádě spásy a v centrech naděje k dispozici očkovací látky zdarma.

Není tedy situace zbytečně vyhrocená, když se nákaza šíří především mezi lidmi na okraji společnosti? Na jednu stranu možná ano. Na druhou stranu určitě ne. Právě tito lidé mohou nákazu dále roznášet. Jsou to lidé, kteří na svou hygienu nedbají. Vyskytují se v parcích, na nádražích a podobných místech. Sedají si na lavičky, dost možná navštěvují veřejné toalety. Je tedy velmi snadné od nich vir dále šířit. Buďte proto ostražití. Na kliky, vodovodní kohoutky a podobné věci sahejte ideálně kouskem hadru, případně noste s sebou dezinfekční gel.

K přenosu dochází zejména rukama, jak jsme naznačili. Nemocný člověk vylučuje viry stolicí a následně je může přenést na další předměty, jako je klika u dveří, vodovodní kohoutek nebo třeba nákupní vozík. Není to však jediný způsob. K přenosu může dojít také znečištěnou vodou, a nebezpečný může být i led ze závadné vody. V cizích zemích proto není vhodné pít vodu z vodovodu. A není radno ji používat ani na čištění zubů. Možná vás překvapí, že tento typ žloutenky se může přenášet také potravinami. Závadné mohou být saláty, ovoce i jiné tepelně nezpracované potraviny.

Chránit se proti žloutence můžeme očkováním. Podle dostupných informací současné očkovací látky poskytují ochranu proti nákaze za 2 - 3 týdny po první dávce. Ochrana by měla fungovat minimálně deset let. Vzhledem k tomu, že k ohroženým skupinám patří především děti, doporučují pediatři očkovat právě je. K šíření totiž dochází často také na školách v přírodě nebo táborech. Zkrátka tam, kde jsou děti pohromadě. Podle dostupných dat je nejvíce nakažených dětí ve věku od 5 do 9 let. U některých se však žloutenka nemusí viditelně projevit.

Nicméně očkování je vhodné i pro dospělé. Především pokud cestují do exotických zemí nebo pracují v sociálních službách nebo zdravotnictví. Statistiky říkají, že onemocnění je časté u dospělých mezi 35 a 39 lety. Většina případů prý může probíhat bezpříznakově. Nakažený může pozorovat příznaky jako u chřipky. Teplota, nevolnost, bolest svalů, hlavy nebo břicha. Změnit se může barva kůže i očního bělma. Nemoc se projeví za 15 až 50 dní.

Očkování má obecně své zaryté odpůrce a své zaryté zastánce. Někdo tvrdí, že je lepší nemoc prodělat než se nechat naočkovat. Je pravda, že vakcíny už dokázaly zachránit miliony životů. Ale také mají vedlejší účinky. Většinou jsou však opravdu zanedbatelné. Rozšířené je tvrzení, že očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám způsobuje autismus. Tento mýtus je vyvrácený. K tomuto tvrzení totiž došlo na základě zmanipulované studie. Tu nechal zmanipulovat lékař, který hodlal vydělat na testovacích sadách na speciální chorobu, která se objevuje u jedinců s autismem. A také vymyslel novou vakcínu proti těmto nemocem.

Pokud se logicky zamyslíme, ej nesmysl i fakt, že vakcíny propaguje farmaceutický průmysl, protože na nich vydělává. Logicky je pro farmaceutický průmysl lukrativnější nemocný člověk. Dlouhodobé léčení vydělá přece více než jedna jediná vakcína. Podle epidemiologa Rastislava Maďara jsou příjmy z vakcín jen dvě procenta z celkového zisku firem. Tvrdí také, že je zbytečné se obávat nebezpečných látek ve vakcínách, jelikož jsou přísně testované a musí splňovat vysoké nároky na bezpečnost.

Je na každém, zda zvolí očkování proti konkrétní nemoci. Podle mého názoru je přehnané neočkovat děti vůbec na nic. Stejně tak přehnané je rvát do nich nebo do sebe veškeré vakcíny horem dolem. Stejně jako u všeho je potřeba se nejprve zamyslet nad riziky. Zvážit, jak velké existuje riziko nákazy dané nemoci a jaký může být průběh nemoci. A také si pečlivě přečíst veškeré informace o případné vakcíně. Zjistit veškeré možné informace o testování vakcíny. Projít si, jak se k dané očkovací látce přistupuje v jiných částech světa. Zjistit si vedlejší účinky. A podle toho jednat.

Myslím si, že není jeden jediný správný postup v tom, jak to dělat. Každý z nás je jedinečný. Každé tělo je jiné. Každý člověk tedy může jinak reagovat na danou nemoc a stejně tak může reagovat jinak na dané očkování. Pokud bych měla hovořit o očkování proti žloutence typu A, pak bych se rozhodla asi takto. Očkovat. Očkovat děti předškolního a nižšího školního věku, u kterých je riziko, že si olíznou ruce nebo si je nekvalitně umyjí. A stejně tak bych se nechala naočkovat v případě, že bych pracovala ve zdravotnictví nebo sociálních službách. V ostatních případech bych dbala na dostatečnou hygienu.

Zdroj: szu.gov.cz, vakciny.net, seznamzpravy.cz, novinky.cz