Článek
Tatínku, snědla jsem sníh!
První sníh letos přišel poměrně brzy. A dcera z něj měla samozřejmě radost. Užívala si ho ve školce, ale i každou další chvíli, kterou strávila venku. Žijeme v nížině, tudíž napadlo sotva pár milimetrů. To však k dětské radosti stačí. Jenže přišlo i na ochutnání. Zdánlivě bílého, čistého sněhu. Z trávy v naší málo frekventované ulici. „Co když ho počůral pejsek?“ snažila jsem se vysvětlit, že to není dobrý nápad. „Nepočůral, je bílý,“ zněla odpověď.
Doma se hned pochlubila tatínkovi. „Jedla jsem sníh!“ I tatínek vysvětlil, že se to nedělá, může po tom bolet bříško. Takové vysvětlení už se účinkem neminulo. Dokonce po týdnu, kdy dcerku zabolelo břicho, si vysvětlovala, že je to asi z toho, jak snědla trochu sněhu. Příčina byla jinde, nicméně nebyla daleko od pravdy. Sníh může být pro lidský organismus opravdu nebezpečný. Zjistili to vědci.
Z čeho je sníh
Sníh, který v zimě padá z nebe, je tvořený především ledovými krystalkami, které se seskupují do vloček. Skládá se tedy logicky hlavně ze zmrzlé vody. Podle několika vědců, kteří se rozhodli sníh zkoumat, obsahuje i řadu dalších látek. Tým vědců NASA přišel v červnu 2024 s tím, že sníh není vhodnou potravinou. Zjistili, že napadaný sníh je plný patogenů. „Při zkoumání DNA odebrané ze sněhu identifikovali naši vědci stovky druhů možných virů a infikujících bakterií. Konkrétně to bylo 792,“ tlumočí NASA výsledky svých vědců, kteří zkoumali složení sněhu v Britské Kolumbii v Kanadě.
„Před dopadem na sebe zachytává různé látky, ať jsou to třeba nějaké tolueny, benzen a podobně, které potom samozřejmě mohou působit na nervový systém, nebo třeba i na poruchu krvetvorby,“ vysvětlil pro web CNN Prima hygienik Radek Mikšík. Podle něj sníh před dopadem na zem zachytává také prach, pyl nebo mikroplasty. O karcinogenních látkách zmíněných výše nemluvě. Čím hustší je doprava a průmysl, tím více nečistot ve sněhu pochopitelně je.
Podle Radka Mikšíka je nejvíce nečistot v první, povrchové vrstvě sněhu. Sbírá nejvíce prachu a chemikálii. Jasné pak je, že úplně nevhodné je konzumovat sníh šedý, černý nebo žlutý. V takovém případě je na první pohled viditelné, že je znečištěný výfukovými plyny, solí nebo močí. Takový sníh by však pravděpodobně napadlo konzumovat jen velmi malé dítě. Do sněhobílé peřiny se však často pustí i ti starší.
Vadí také teplota sněhu
Velkým problémem nejsou jen toxiny a další nebezpečné látky, které se na sníh nabalí. Lidskému tělu může ublížit také jeho teplota. Tělo totiž musí vynaložit velké množství energie a tepla, aby sníh roztavilo v tekutinu. Výsledkem je potom další oslabení organismu, paradoxně také ztráta vody. A v neposlední řadě pokles tělesné teploty nebo dokonce podchlazení. Tedy pokles teploty pod 35 stupňů Celsia.
Rozpustit sníh? Raději ne
Možná vás napadlo, že rozpustit sníh by mohlo být řešení. Hygienik však nedoporučuje ani to. Prý by se před samotnou konzumací musel nejen rozpustit, ale také přefiltrovat a převařit. Tak by bylo možné zabít v něm co nejvíce zbývajících bakterií. Sníh tedy není něco, co vás zachrání, pokud jste se na zimní výlet vydali bez pití.
