Článek
Rýma, kašel, ucpaný nos. Nic, co bychom neznali. Rodiny, kde jsou děti často začnou smrkat s počátkem září a rýmu si předávají jako štafetu minimálně do Velikonoc. Dá se tomu předejít? Mohou pomoci bylinky a přírodní cesta? A lze vlastně bylinné produkty podávat také dětem? Nebo je lepší využít léky z lékárny? Martina Rytinová, která vyrábí přírodní kosmetiku, má jasno. Bylinky mohou skutečně pomoci.
Podzim je pro organismus obdobím přechodu. Co se v těle z pohledu přírody a bylinkářství v tomto období vlastně děje a proč jsme náchylnější k nemocem?
Osobně si úplně nemyslím, že podzim je příčina toho, že jsme náchylnější k nemocem. I když možná trošku to může být počasím. Ráno zima, odpoledne teplo a ne vždy se dobře oblečeme. Ale jako máma vnímám období začátku školního roku jako nový kolektiv, kde se setkává bacil s bacilem a děti, které nebyly do té doby tolik v kolektivu nemají vybudovanou imunitu. Ve školkách děti často neumí smrkat do kapesníku, otřou nudle kdekoliv a předává se donekonečna nedoléčená rýma a kašel. Dávat si ruku před ústa, když kašlu neumí spousta dospěláků, natož děti a uzavřená místnost ve školce nebo škole je masakr. Kde to často nosí domu děti si pak nemoci předávají členové domácnosti dokola a dokola.
Kdy je ten správný čas začít imunitu na podzim aktivně podporovat? Není už v září nebo říjnu pozdě?
Podporovat imunitu není podle mě nikdy pozdě. Někdo chodí celoročně do sauny nebo se otužovat. Já na takové věci nejsem. Možná i proto, že tolika nemocemi netrpíme, to nemusím řešit. Mám vyzkoušené na sobě i rodině doplňky stravy jako vitamín C, D. Je však důležité u nich opravdu koukat na výběr. Takové ty bonbony pro děti jsou podle mě blbost. Víc vitamínů je v pomeranči, než v želé bonbónu.
Myslím, že to je spíš reklamní tah. Z bylinek nedám dopustit na Echinaceu v tinktuře (kapky) mezi bylinkáři je považována za přírodní antibiotikum. Není to samozřejmě všelék, ale je až neuvěřitelné, co dokáže. Tinktury se dávají spíše při problémech než preventivně, a když preventivně, tak v období, kdy vím, že zátěž přijde. Takže my začínáme opravdu až dva dny před začátkem školního roku a to maximálně na 3 týdny. Pak si dáme týden či dva pauzu. Spíš mám vypozorované, kdy se dítě necítí a třeba zmoklo a kapky dám. Ale každé dítě i dospělý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného. Za mě vitamínů není nikdy dost, s bylinkami opatrněji. Mohlo by se stát, že až je budeme potřebovat už nezaberou.
Jaké bylinky patří mezi tvoje „favority“ pro podzimní období? Často se mluví o adaptogenech nebo imunostimulantech jako je echinacea, rakytník, šípek, reishi. Kterým z nich dát přednost pro běžnou denní prevenci a po čem sáhnout, když už cítíme, že na nás „něco leze“?
Slova adaptogen a imunostimulant se v mém slovníku spíš nevyskytují, ale echinaceu jsem už zmiňovala a rakytník s šípkem jsou také super. Ty chutnají i dětem. V podobě sirupu nebo čaje mají mnohem lepší chuť než tinktury. Sirupy ovšem obsahují hromady cukru. Šípkový či rakytníkový čaj bych se nebála popíjet klidně celou zimu.
S reishi nemám osobně žádné zkušenosti. Nevyhledávala jsem je a ani mě to nijak neláká. Prozatím jsme si vystačili vždy s Echinaceou. Je to pro nás první záchrana a štít pro začátek září. A při nemoci, které u nás opravdu moc nebývají, šípkový čaj opravdu vede. Syn je skaut a šípek sbírají i na kroužku, kde si dělají čaj při výpravách, když spí ve skalách a rána jsou už chladná.
Máš nějaký oblíbený rituál nebo jednoduchý recept (např. čajová směs, sirup nebo tinkturu), který zvládne připravit každý doma?
Čaj ze sypané bylinky zvládne doma uvařit každý. S šípkem je to jiné v tom, že je lepší macerovat dlouho, klidně celou noc. Není to jako sáček čaje, který sice chutná, ale za dobu jeho máchání se nestihne vymacerovat skoro nic. Za mě je rozdíl, jestli chci čaj na popíjení na hned nebo opravdu z něho dostat maximum. Šípek je tedy dobré připravit už večer a ráno vypít. V tomto jsou výhodné tinktury, které jsou vždy po ruce hned. Stačí do vody nebo čaje nakapat a je hotovo.
Podzimní rýmičky trápí hlavně rodiče malých dětí. V čem se přístup k dětskému organismu nejvíce liší?
Podzimní rýmičky trápí hlavně děti a je to podle mě novým kolektivem a menší hygienou při nemoci, jak jsem zmiňovala. Co si budeme povídat, ne každý rodič dodržuje doléčení.
Co se tinktur týče, vyrábějí se bezalkoholové určené právě pro děti. Dávkování je podle váhy, takže s tím problém nevidím. Jen je důležité je užívat jen určitou dobu. Ani dospělému bych nedoporučila tinktury užívat celoročně nebo dlouhodobě X měsíců.
Které bylinky jsou pro děti bezpečné a od jakého věku s nimi můžeme začít?
Bylinky za mě bezpečné jsou, když se užívají s rozumem. A to u dítěte i dospělého. U bylinek neznamená, že čím více, tím lépe. Nekombinujte je jen proto, abyste si dali víc. Šípek a rakytník je super vitaminová bomba, která za mě nic nezkazí. Nejsem ovšem lékař takže věk, kdy je vhodné začít s bylinkami úplně nedokážu posoudit. Pro naši kosmetiku nám udává věk státní zdravotní ústav, a tím se řídíme. U čajů se osobně řídím selským rozumem. Pokud dítě pije sladké šťávy, můžete přidat bylinkový sirup do vody nebo mu udělat čaj. Ale třeba u kojence je dobré se poradit s pediatrem. Obecně spousta bylinek se uvádí vhodná až od 3 let věku, což je akorát ta školička, kde je nejvíce bacilů.
Děti často odmítají hořké čaje nebo silné tinktury. Jaké formy podávání (např. sladké sirupy, oxymely, lázně nebo aromaterapie) se ti praxí nejvíce osvědčily?
Horké tinktury se připravují z pár kapek. Takže je můžete dítěti dát třeba do oblíbeného pití a nemusí nic poznat. Moje dítě má například rádo bylinky do vany. A koupele. Při nachlazení je vhodné přidat do vody pár kapek esenciálního oleje nebo přímo sušené bylinky. Například tymián, eukalyptus nebo majoránka krásně voní a dá se s nimi ve vaně i pohrát. Esenciální oleje jsou super i do aromalampy. Celá rodina pak oleje vdechuje. Uvolňují se dýchací cesty a ani o tom v podstatě dítě nemusí vědět. Samozřejmě je třeba oleje používat s opatrností, stačí pár kapek.
Může tedy dětské imunitě pomoci i vnější péče – například bylinné koupele nebo aromaterapeutické masáže hrudníku?
Bylinné koupele volím až, když problém nastává ne preventivně. Koupat se v šípku jsem nezkoušela a nemyslím si, že by si kůže z toho vzala. Aroma masáže hrudníku bych volila spíše při kašli. Ideálně tymiánovou mast. V začátku to dokáže zastavit rozvoj kašle, když se to podchytí včas. Ale mazat se každý večer jen tak, tak to neděláme.
Jakou roli hraje v podzimním období péče o dýchací cesty – například inhalace esenciálních olejů nebo používání bylinných balzámů?
Bylinky jako tymián, rozmarýn, borovice, jedle, divizna nebo tea tree dýchací cesty uvolňují. Někomu vyhovuje inhalace jinému mazání, jiný rád kombinaci. Hodně oblíbené jsou nyní tzv. šňupací tyčinky. Jsou vždy po ruce, a když cítím ucpaný nos, je to podle mě mnohem šetrnější, než chemické spreje do nosu.
Kdybychom měli jmenovat tři základní pilíře podzimní imunity vedle bylinek (spánek, strava, otužování, psychika), které považuješ za nejdůležitější?
Pro mě jako pracovně vytíženého člověka, je hlavní pilíř spánek. Pak strava a psychika. Otužování osobně nemám ráda, a co nemá člověk rád asi nějak intuitivně nedoporučuje dál. Myslím si, že hlavní je oblékat se s rozumem, děti nenabalovat dokud není velká zima. Podzimní počasí dítě nezabije. Když zmokne, tak osušit, zahřát, dát čaj, ale nehroutit se z každého kýchnutí. Tím neříkám podceňovat nachlazení a vynechat lékaře. To vůbec ne. Důležité je nechat děti doléčit a nepřecházet nemoci jen proto, že už musím do práce. Snadno se to říká, chápu, že ne vždy je to proveditelné. Ale pokud to jen trochu jde, je dobré si dát po nemoci ještě pár dní na doléčení.
Na trhu je dnes obrovské množství bylinných produktů a doplňků. Podle čeho má laik poznat kvalitní přírodní produkt?
Na trhu je hlavně marketingová propagace. Já mám ráda když vím, odkud produkt pochází. Kdo a jak ho zpracoval. V době internetu jde vyčíst opravdu hodně a za mě jít do lékárny pro něco takového je nesmysl. Lékárna už dávno není místo, kde jsou věci nejkvalitnější.
Dříve bych řekla, že domácí produkt je top. Dneska už vím, že u něj nevím, jak byl skladován. Takže se řídím tím, zda je legálně zařazen do prodeje a jaký příběh bylinky mají.
Dělají lidé při užívání bylinek nějaké typické chyby?
Nejčastější chyba za mě je kombinace bylinek, které by se společně neměli užívat. A pokud užíváte nějaké léky, je dobré se před užíváním bylinek vždy se radit s lékařem. Bylinky můžou účinnost léků zvyšovat, ale i snižovat.
Jaký jeden jednoduchý krok nebo návyk bys doporučila každému čtenáři udělat hned dnes večer pro své zdraví?
Jednoduchý krok na dnešní večer? Spíš pro všechny večery. Nemyslím si, že jeden večer něco zachrání. Může to být čaj nebo bylinná koupel. Ještě bych ráda řekla závěrem, že co se týká bylinek, pokud se vám něco nezdá, ptejte se. Otázek není nikdy dost. Ten, kdo vyrábí bylinky je také zná a moc rád si o nich povídá. Ale nikdo nebude nikdy vědět všechno. Zkušenosti ostatních nám vždy dají víc, než marketingová reklama v televizi.
Dřív mi na přišlo divné, když se mě lidi ptají, jestli jsem výrobce. Protože jasně, že jsem. Ptali se, kde bylinky beru a jak je zpracovávám. Dnes je to pro mě samozřejmost, protože vidím, že kolikrát bylinné produkty vyrábí i ten, kdo o tom nemá ani tucha. Chtít znát původ něčeho co si dáváme na sebe nebo do sebe je za mě velmi důležité.
