Článek
Na ruce si navlékal ponožky a po nocích vraždil spící ženy. Ondrej Rigo byl zřejmě nejděsivějším vrahem své doby. Vraždil nejen na Slovensku, ale celkem ve třech zemích. Oběti navíc zneužíval také po jejich smrti. Nekrofil. Šílenec. Bestie. Jeho případ nedávno ožil v televizní dokumentární sérii. Znáte fakta o případu, ze kterého mrazí?
Muž z romské rodiny
Ondrej Rigo se narodil 17. prosince 1955 ve Slovenské Modre do chudé romské rodiny, která byla poznamenána násilím i kriminalitou. Jeho dětství nebylo láskyplné. Naopak. Bylo plné chaosu. Pravidla neexistovala. Není tak divu, že Ondrej se už ve čtrnácti letech dostal do polepšovny. Následně skončil v dětském domově. Už tehdy se dopouštěl násilí. Tehdy však na zvířatech.
Ondrej jako všichni nastoupil na vojnu a později se začal protloukat životem. Štěstí ho však obcházelo obloukem. Dvakrát se nakrátko oženil a z jednoho manželství měl dítě. Tvrdil, že potřeboval denně sex a měl mnoho žen. Možná proto jeho manželství ztrozkotala. Kdo ví. Často však končil také ve vězení. Za vloupačky. Vždy se otevřeným oknem dostal do přízemního bytu.
Přičichnul ke svobodě
Když byl jednou propuštěný z vězení, okamžitě utekl z Československa. Chtěl na Západ. Překročil hranice Rakouska. Neměl doklady ani plán. Ve Vídni si pořídil falešný jugoslávský pas. V Německu ho však brzy odhalili a opět skončil za mřížemi. Po propuštění zamířil do azylového tábora odkud nesměl dál než do okresu. Jenže zákazy zase porušoval.
Výlet do Mnichova
Z tábora zamířil Ondrej do Mnichova. Jeho návštěva nebyla úplně milá. Vyžádala si dva lidské životy. Jeho první obětí se stala čtyřicetiletá žena. Bydlela v přízemí, tudíž k ní vlezl oknem. Ve spánku ji udeřil do hlavy a následně mrtvé tělo znásilnil. Pak v jejím bytě bez výčitek pokuřoval cigarety. Nedopalky nechal na místě.
O dva měsíce později podobně zavraždil také osmadvacetiletou ženu. Také ona bydlela v přízemí. Také k ní se vloupal oknem, umlátil ji železnou tyčí a potom zneužil. Do pochvy i do konečníku. Na místě činu policie objevila vražednou zbraň a jednu pánskou ponožku. Až později vyšlo najevo, že ponožky si vrah brával místo rukavic, aby nezanechával otisky prstů.
Přesun do města kol a kanálů
Z Německa se pak Ondrej Rigo přesunul do Amsterdamu. Nebyla to náhoda, v Nizozemsku totiž žila jeho sestra. Hned po příjezdu v září 1990 ta ubil dlažební kostkou další ženu. Následně ji svlékl a opět znásilnil. Po vraždě odjel do Bratislavy a tam začalo běsnění, které nemá obdoby. První obětí na Slovensku se stala osmaosmdesátiletá žena z domova důchodců. o tři měsíce později, v lednu 1991 zavraždil rovnou dvě osoby. Čtyřicetiletou ženu a jejího šestnáctiletého syna. Ne, nezměnil své návyky. O mladém muži v bytě nejspíš neměl tušení. Poslední jeho obětí se pak v březnu 1992 stala sedmašedesátiletá žena. Také ona přišla o život podobným způsobem jako všechny předešlé ženy.
Tři státy, jeden vrah
Po vrahovi samozřejmě pátrali v Německu, Nizozemí i na Slovensku. Jenže samozřejmě dost dlouho trvalo, než se podařilo případy ze třech různých států spojit dohromady. Vždyť bylo teprve chvíli po pádu komunismu a spolupráce mezi státy byla na samém počátku. V březnu 1992 zatkla slovenská policie Ondreje Rigo a poté začali policisté kooperovat.
Skládačka důkazů
K usvědčení příspělo několik věcí. Nejzásadnější byla jednatřicetiletá žena, kterou se pokusil zavraždit v lednu 1991, ale ona se ubránila. Jako vražednou zbraň si vrah vybral dřevěnou tyč, která se zlomila a žena se půlkou začala bránit. Navíc uměla karate. Během zápolení navíc útočníka silně stiskla v rozkroku. Bolest Riga konsternovala a začal utíkat.
Nejzásadnějším důkazem byl modus operandy. Rigo prostě vraždil stále stejně. V přízemních bytech nebo bytech, kam se dalo dostat pavlačí. Vraždil vždy v noci nebo nad ránem a do bytů se dostával otevřenými nebo špatně zajištěnými okny. Všechny ženy zavraždil, když spaly a vražedné nástroje nechával na místě činu. Oběti po smrti sexuálně zneužil a hlavu jim zakryl polštářem nebo peřinou.
Pomohly také boty, které si odnesl z německého azylového tábora. Jejich otisky byly specifické a našly se na místech činů. A samozřejmě svou roli sehrály také ponožky. Opomenout však nelze ani vzorky DNA. Ty získali policisté z nedopalků cigaret na místech činů i ze spermatu. Tehdy však byla jejich analýza v počátcích. Obhajoba na to dost poukazovala. Soud k nim však nakonec přihlédl.
Nikdy se nepřiznal
Rigo se nikdy nedoznal k žádné z vražd. Přesto byl odsouzený na doživotí. Rigo je tak prvním československým vrahem usvědčeným pomocí DNA. Ve vězení skutečně strávil zbytek svého života. Před čtyřmi lety ve věznici zemřel.
