Sériový vrah taxikářů David Virgulák si odsedí doživotí. Usvědčily ho pachy

Psal se první únorový den roku 2014. Byly dvě hodiny po poledni, když média začala informovat o nálezu mrtvého taxikáře. Jeho tělo našli v ulici v tmavě šedé Hondě. Policie uvedla, že muž byl zavražděný a prosila veřejnost o spolupráci. Policie hledala svědky, ale také předchozí zákazníky zavražděného muže.

O mrtvém taxikáři policii informoval všímavý muž. Bylo mu divné, že taxi už několik dní stojí na stejném místě. Navíc měl pocit, že přes tmavá skla vidí ve voze postavu. Navíc viděl na autě také stopy krve. Policie ve voze skutečně našla tělo muže, které mělo střelné poranění v oblasti hlavy. Celkem pět střel.

Muži zákona brzy přišli na to, že o život přišel dvaačtyřicetiletý taxikář, otec dvou dětí a manžel ženy, která byla tou dobou potřetí těhotná. Tragédie. Muž byl pohřešovaný od čtvrtečního večera, jeho tělo se našlo v sobotu. Mezitím ho zoufalá manželka hledala za pomoci firmy. Ta zjistili podle GPS jeho polohu, jenže našli jen vyhozený tablet.

Později se zjistilo, že svého posledního zákazníka nabral taxikář chvíli před sedmou večerní v Žitné ulici, poté se taxi pohybovalo po hlavním městě, projelo Jílovým, kde asi na pět minut zastavilo. V 19. 50 se nacházeli v obci Luka pod Medníkem a krátce po půl osmé bylo vozidlo opět v Praze. Tou dobou však už vůz řídil pachatel se sklopenými slunečními clonami. Auto odstavil.

Policie zjistila, že zesnulý taxikář měl velké dluhy. A jeden z věřitelů na něj tlačil se splacením. Zavražděný proto před smrtí sháněl zbraň. Policie se proto začala zabývat tím, zda jeho dluhy nesouvisí s jeho smrtí. To se však nepotvrdilo. Ani po měsíci a půl neměla policie prakticky nic. Téměř v polovině března se tedy policie obrátila v pořadu Na stopě na veřejnost.

Nic se nedělo. Až o měsíc později našel náhodný chodec v Uhříněvsi na poli těla dvou mrtvých mužů. Ležela 90 metrů od sebe. Na místo vyjela záchranka, protože to vypadalo, že jde o dopravní nehodu. Později vyšlo najevo, že byli muži zastřeleni. Osmapadesátiletý taxikář byl zabitý dvěma střelami a pětadvacetiletý kolega jedinou ranou do hlavy. Všechny hned napadlo, zda za vraždami nestojí jeden muž.

Vždyť byli všichni usmrceni střelnou zbraní, šlo o taxikáře a všichni pracovali v Praze. Případ začal zajímat média. Veřejnost začala řešit, zda nevraždí někdo, kdo prostě nesnáší taxikáře. Taxikáři dostali strach. Taxislužby zvyšovaly opatření k ochraně řidičů. Dostali systémy, ze kterých mohli vyslat nouzový signál, jiní byli vyzbrojeni nebo vozili v autech nově kamery. Policie je varovala, aby nebrali v noci náhodné osoby na ulici, ale jen klienty, které dohodne dispečink. Později se objevil na veřejnosti identikit muže, který by mohl být pachatelem. Byla na něj vypsaná odměna 100 000 korun.

V květnu 2015 se všem ulevilo. Policie dopadla pachatele a začalo trestní stíhání. Později Městský soud v Praze odsoudil Davida Virguláka k doživotnímu trestu. Ten se na místě odvolal. Hlavním důkazem proti němu byly pachové stopy v autech taxikářů. Právě na tom stavěla obhajoba. Podle obhájkyně Virguláka nebyly stopy odebrané podle pravidel. Podle soudkyně však se stopami nebylo špatně manipulováno.

Obvykle vraha usvědčí pistol. Ta se nenašla. Odborníci však určili její typ a ten právě odsouzený pospal policii naprosto stejně. Navíc se Virgulák s vraždami asi pochlubil svému mladšímu bratrovi a ten si to nenechal pro sebe. Dalším důkazem byla peněženka, která se u něj našla. Patřila jedné z obětí. On tvrdil, že ji našel v popelnici. Před soudem řekl: „Můžu říct, že jsem naprosto nevinej, že sem se těch vražd nedopustil, že to je jeden velkej policejní omyl.“

Proti němu hovořil také jeho deník. Vzhledem k jeho drogové závislosti však policie deníku nepřikládala velký význam, ačkoliv zápisky v něm časově seděli s daty vražd. Ze zápisku v deníku po první vraždě mrazí: „20:30 do Jesenice, den ‚pí*a, hrůza, konec‘, doma ve 22:00,“ zaznamenal si Virgulák. V dubnu, kdy došlo k druhé a třetí vraždě, se zase deníčku svěřil: „Tady v měsíci policie, taxi masakr.“

Usvědčit vraha na základě pachových stop určených psy je ošemetné. Policie a soud o tom neradi hovoří. Pokud totiž není jediný důkaz, může se stát, že se pes splete. To však nebude tento případ, jelikož pachové stopy byly objeveny ve všech třech vozech, ale hlavně na řadě míst. Nejen na jednom. Navíc měl odsouzený u sebe peněženku jedné z obětí. Hovořili proti němu také povýstřelové zplodiny a konec konců i zápisky v deníčku. Navíc ani na jednu z vražd neměl alibi.

Doživotně odsouzený vězeň byl už předtím několikrát soudně trestaný. Důvod jeho trestné činnosti byl vždycky stejný. Chtěl si nelegální cestou jednoduše vydělat peníze, za které by si mohl koupit drogy. Denně potřeboval až 6 tisíc korun. Drogově závislý muž nakonec kvůli drogám také vraždil. Šlachovitý už se v mládí vyučil instalatérem. Živil se však spíš krádežemi.

Podle znaleckého posudku je Virgulák osobnostně nevyvážený a vnitřně méně stabilní, disociální. „V zátěžových situacích lze očekávat impulzivní a neuvážené jednání, jež pod vlivem alkoholu a návykových látek bude zřetelnější, jeho projev může být i agresivní,“ stálo v posudku.

V roce 2016 vznikl o sérii vražd celovečerní film Taxi 121. Příběh se zaměřil na jednu z obětí. Režie i scénáře se ujal talentovaný Dan Pánek, který má na svém kontě v současné době i dva další úspěšné snímky. Od vražd se přesunul ke sportu a natočil snímky Děti Nagana a Neporazitelní. Oba dva z hokejového prostředí.

Zdroj:

serialkillers.cz, praguemonitor.com, zoom.iprima.cz, irozhlas.cz, idnes.cz