Vlak ho táhl sto metrů. Doplatil Sepéši na nefunkční závory?

Tragédie se odehrála v létě 1985 a zasáhla všechny příznivce mladého pěveckého dua. Sepéši s Bartošovou byli oblíbení. Nikdo nedokázal pochopit, proč potkal nadějného zpěváka tak krutý osud. Muzikant zemřel na přejezdu ve Františkových Lázních. Smetl ho vlak, když přejížděl autem koleje se spadlými závorami.

Spis k dopravní nehodě je už skartovaný. V Archivu bezpečnostních složek se nyní dají dohledat jen dva krátké zápisy. V Deníku vyšetřovacích spisů Okresní správy Sboru národní bezpečnosti v Chebu se zmiňuje zachycení osobního auta na železničním přejezdu se smrtelným zraněním. Druhá zmínka je v policejní svodce. A co se tam píše?

„Dne 29. 7. 1985 kolem 22. hodiny ve Františkových Lázních, na Leninově ulici, řidič osobního automobilu Petr Sepéši (nar. 1960) objížděl na chráněném železničním přejezdu zavřené závory v době, kdy zde projížděl osobní motorový vlak a došlo ke střetu. Po nárazu byl osobní automobil vlečen asi 100 metrů. Při nehodě byl na místě usmrcen řidič Sepéši.“

Na první pohled to vypadá, že mladý zpěvák ignoroval závory a přejížděl přes přejezd ve chvíli, kdy neměl. Vypadá to tedy, že sám hazardoval se svým životem. Alkohol přitom při nehodě nehrál žádnou roli. Sepéši vjel na koleje s čistou hlavou. Jenže vše bylo trochu jinak. Svědek z restaurace Gruzie ve Františkových Lázních totiž uvedl, že závory na přejezdu měli závadu.

„Byli jsme jedni z posledních lidí, co jsme viděli Petra Sepešiho naživu. O nehodě nevím nic, nebyl jsem u toho, ale vím, že zmíněný přejezd, kde se nehoda stala, měl několik dní, asi dva nebo tři, poruchu, a to takovou, že závory byly celou dobu stažené, tedy nefungovaly. Přes den tam na přejezdu stál pracovník železnice se žlutým praporkem a podle jeho pokynů auta projížděla přejezdem se staženými závorami, večer a v noci tam již žádný pracovník železnice nebyl, nicméně auta tudy stále projížděla, za tiché benevolence VB, lze se tedy domnívat, že Petr Sepeši již tímto místem projížděl s tím, že auta projížděla, i když byly závory dole. Když se večer vracel, patrně do Aše, opět tímto místem projížděl a možná neměl pocit, že činí nějaký přestupek,“ líčí osudový večer pan Čestmír pro Deník.

Jak je však možné, že policie se ve své zápisu o poruše vůbec nezmiňuje? Snad proto, že policie chtěla tento fakt ututlat? Byl rok 1985. Nebylo příliš populární přiznat, že na nehodě má podíl také někdo jiný. Vše se tedy hodilo na nezodpovědného řidiče, který už nemohl vypovídat. Je tato verze příběhu jednoho štamgasta však pravdivá?

Jiné zdroje totiž uvádí zcela jiné informace. Svatava Bartošová, matka Ivety Bartošové, pro iDNES.cz tvrdila, že lidé z hospody tvrdili, že byl Petr prostě netrpělivý a nechtěl čekat, protože vlak dlouho nejel. Risknul to a ve chvíli, kdy vjel na koleje prý vyjel vlak. S trochu jinou verzí přišel někdejší programový šéf Lucerna baru Tomáš Gottlieb.

Právě on byl tehdy manažerem pěvecké dvojice. On v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že Petr odjížděl z restaurace se zhasnutými světly. Údajně na něj ostatní mávali, že mu nesvítí světla a on si myslel, že mu mávají na cestu. Díval se dozadu a auto mu na kolejích chcíplo. Už ne nerozjel. Nestihl ani vyskočit. Kde je pravda? To ví pravděpodobně jen Petr.

Pohřeb Petra Sepéšiho se konal 3. srpna. Zúčastnily se ho tisíce lidí. Kromě rodiny a přátel pochopitelně také Iveta Bartošová a jejich fanoušci. Nejhůře smrt Petra nesla jeho maminka. Ta se bohužel s tragickou nehodou nikdy nevyrovnala. Zemřela pouhé dva roky po něm. Stejně tak těžce nesla smrt svého parťáka právě Iveta Bartošová. Zpráva o jeho úmrtí ji zasáhla u rodičů ve Frenštátu.

Koncem června mělo zánět mandlí a horečky. Zrušila program a podstoupila operaci. Nějaký čas potom právě trávila u rodiny. Možná to bylo dobře. O smrti Petra ji informoval otec. Detaily však nešetřil. Vzbudil ji a řekl: „Ivetko, teď musíš být strašně silná, Petr je mrtvý. Zabil se, protože přejížděl přes vlakový přejezd, kde byly spuštěné závory. Snažil se je objet a ten vlak ho sejmul.“

Sama Iveta Bartošová kdysi přiznala, že jeho smrtí pro ni všechno skončilo. Nevnímala prý ani rodinu. Bylo v ní jen absolutní prázdno. Řekla, že Petr pro ni znamenal celý svět. Z jeho smrti se jen těžko vzpamatovávala a myšlenky na něj v ní přetrvávaly až do smrti.

Petr Sepéši se narodil v Brezně na Slovensku, ale vyrůstal na západě Čech. Tam se rodina přestěhovala, když mu byla dva roky. Od rodiny brzy odešel otec a matka Lýdie tak dva syny vychovávala sama. „Bráška byl ctižádostivější než já, a protože byl starší, měl víc starostí a povinností. Když se v osmi letech vsadil se sestřenicí o kilo banánů, že nebude nikdy pít a bude zpěvákem, tak to taky dodržel,“ vzpomínal jeho bratr Jan.

Sepéši měl od mala rád hudbu. Chodil do sboru, skládal písničky, chodil do lidové školy umění na klavír, hrál na bicí a na baskytaru. Vystudoval mechaniku textilních strojů a pracoval v místním podniku Tosta. V šestnácti založil kapelu Apendix.

V osmnácti letech se zúčastnil talentové soutěže Mladá píseň Jihlava. Byl úspěšný a dostal se až do celostátního kola. Tam už úspěšný nebyl. Za pět let to však zkusil znovu a potkal Ivetu Bartošovou.

Slyšel její zpěv, který ho přitahoval. Napadlo je vytvořit duo. Inspirací pro ně byl úspěch Milana Chladila a Yvetty Simonové. Začátkem roku 1984 už dvojice natáčela první písně. Mezi nimi i Knoflíky lásky. Na jaře stejného roku už byli v televizi.

Zdroj: chebsky.denik.cz, idnes.cz, lidovky.cz