Článek
Neka se vydala se svou mladší sestrou oslavit narozeniny do restaurace. Protože šlo o výjimečnou situaci a oslavu, zvolily podle toho také lepší podnik, kde se chtěly mladé dámy dobře najíst. Na ten večer se obě opravdu těšily. Jenže nakonec nedopadl vůbec podle jejich představ. Objednaly si luxusní pokrmy a začaly jíst. Jenže pak nastal zlom. Obsluha požádala, aby mladé ženy z restaurace odešly. Hned. Nedala jim šanci dojíst. O vyhrocené situaci vypráví Nela.
Syn se válel po zemi
„Šly jsme s osmnáctiletou sestrou do lepší hotelové restaurace na luxusní narozeninovou večeři, kde jídla stojí kolem 400 Kč,“ vypráví Nela. Na večeři nešly ve dvou, společnost jim dělal Měly syn. Je to docela malé dítě. Jsou mu teprve dva roky. Nicméně Nela ho vzala do luxusní restaurace s sebou. Malé dítě to v restauraci po nějaké době zcela logicky přestalo bavit.
Dvouleté děti prostě nechtějí jen sedět u stolu a koukat. Potřebují stále nějakou činnost. Chtějí si hrát. A tak to mladý muž vyřešil po svém. „Syn se válel po zemi a my jedli,“ pokračuje ve vyprávění jakoby děti v restauraci pod stolem sedávaly běžně. Prý nikdy nesedí poslušně na místě, když má. Nelze to zvláštní nepřijde. Je to přece dítě. Navíc teprve dvouleté.
„Nepřijde mi divné, že nevydrží sedět u stolu hodinu v kuse,“ pokračuje ve vyprávění Nela. Ostatně to, že dvouleté dítě nedokáže v klidu sedět tak dlouhou dobu pochopí asi každý. Ne každý však chodí s takto živým dvouletým dítkem do luxusní restaurace. Problém tak na sebe nenechal dlouho čekat.
Neměly jsme dojedeno, tvrdí Nela
Chování chlapce se nelíbilo obsluze, která přišla ke stolu a požádala osazenstvo, aby restauraci opustilo. „Ještě jsme neměly se sestrou ani dojedeno,“ rozčilovala se maminka Nela, s tím, že jídlo nebylo zrovna nejlevnější. Podle servírky rušili ostatní hosty. Nela si myslí, že by lidé měli být k dítěti schovývavější.
Na čí straně je právo? Nela je přesvědčena o tom, že pokud někam nese své peníze, má právo si dojíst své jídlo a své dítě přitom nechat, ať se zabaví, jak umí. Servírka hotelové restaurace však byla zcela nekompromisní, ačkoliv stále profesionální.
Má právo obsluha vyhodit hosty?
Možná mohla nejprve na nevhodné chování chlapce vzhledem k ostatním upozornit. Možná si však Nela měla vybrat podnik, kde dítě nebude takovým rušivým elementem. Nabízí se přece mnoho podniků, kde jsou na děti naopak připraveni. Existují restaurace s dětskými koutky, animačními programy nebo alespoň takové, kde dětem přinesou ke stolu pastelky a omalovánky.
Navíc pokud maminka ví, že její syn nedokáže vydržet sedět, proč si pro něj zkrátka nesežene hlídání, když si chce vyjít do luxusní restaurace? Příjemnější by to bylo pro všechny zúčastněné. Dítě by se nebudilo v prostoru, který moc zábavný pro malé děti není, Nela by se společně se sestrou v klidu nejedla a ostatní hosté restaurace by nebyli rušeni. Třeba mezi nimi byli také rodiče malých dětí. Rodiče, kteří měli po dlouhé době večer samy pro sebe a nechtěli být rušeni dětským křikem.
Zaplatili byste?
Co byste dělali vy, kdybyste se ocitli v podobné situaci a obsluha restaurace vás vyzvala, abyste opustili podnik? Dojedli byste? Nebo byste se okamžitě zvedli a zaplatili za jídlo, které jste ani nestačili dojíst? Nebo byste se snažili místo naštvaně opustit bez placení? Možná byste uznali chybu, omluvili se a požádali obsluhu, aby vám jídlo zabalila s sebou?
