Hlavní obsah
Názory a úvahy

Konec pořadu 168 hodin je v konečném důsledku ohrožením demokracie

Foto: studio najbrt / Wikimedia Commons / volné dílo

Měl jsem ten pořad mezi oblíbenými, byl jsem jeho častým divákem. Líbilo se mi, že se zde otvírala témata, do kterých se má šťourat. Když to udělá televize, nejde to pak tak snadno zamést pod koberec.

Článek

Na úvod je třeba říct, že tento projekt byl velmi úspěšný, na publicistiku je průměrná sledovanost přes půl miliónu víc než dobré číslo. Rozhodně tedy nezájmem diváků netrpěl ani po dlouhých letech své existence. Přesto ho ředitel České televize prakticky ze dne na den zařízne.

Podezřelý už byl právě jen samotný způsob a načasování oznámení o zrušení pořadu. O dva týdny dříve totiž management České televize představil radě ČT podzimní vysílací schéma, v němž pořad 168 hodin normálně figuroval. A najednou takový náhlý obrat.

Tisková zpráva ČT sdělovala, že se pořad „odchýlil od původního formátu zpravodajsko-publicistického pořadu“, že se „potýkal s kritikou Rady ČT“ a že „přípravu pořadu provázely stále častější vnitroredakční spory o obsah a zpracování reportáží“. K tomu ještě nový ředitel ČT dodal: „K finálnímu rozhodnutí přispělo i dění posledních dnů, které se pořadu bohužel také týká.“

Jak se ukázalo, tím děním posledních dnů byla zveřejněná SMS komunikace mezi Wollnerem a Fridrichovou, kterou vypustila Wollnerova žena, a pak následná reakce Fridrichové. Šlo o komunikaci se sexuálním podtextem. Háček byl ovšem v tom, že manželka Wollnera vytrhla komunikaci z kontextu, a tak to vypadalo, jako kdyby tam to sexuálno do smsek zatáhla Fridrichová. Vzhledem k tomu, že to byl naopak pan Wollner, který tento způsob komunikace odstartoval, připadalo Fridrichové jako nutnost se proti tomu bránit.

A tak udělala to, co podle mého udělat musela - zveřejnila tu výměnu zpráv celou. Neměla na vybranou. Jak sama Nora Fridrichová řekla: „Nebyla bohužel jiná možnost, jak se bránit. Byla jsem nařčena, že jsem obtěžovala svého nadřízeného, a rozhodně nechci, aby si tuto lež o mně četly na internetu moje děti.“ Bylo příznačné, že když byl vznesen dotaz na pana ředitele, jak jinak tedy měla hájit svou pověst než takto, zůstalo jen u velkého mlčení.

Prý tím dle ředitele ČT poškodila dobré jméno televize. To si nemyslím ani náhodou, takto to nefunguje. Za prvé, lidem, kteří sledovali 168 hodin, záleží především na kvalitě reportáží, na tom, aby se otvíraly kauzy, které si to zaslouží. Je to dost jiná cílová skupina než ti, co hltají nějaké spory kolem lechtivých SMS. Já jsem například ani nevěděl, o co přesně jde, jen to, že jsou ve spolu ti dva ve sporu. Ale rozhodně jsem si to nijak nespojoval s důvěryhodností vůči ČT. To se naopak povedlo skvěle řediteli Součkovi, tedy vzbudit pochybnosti o tom, jak je to s nezávislostí veřejnoprávní televize.

Spíš to vypadá, že tato kauza byla použita jako vhodná záminka, jako příležitost se zbavit nepohodlné moderátorky a nepohodlného pořadu, který vadí jistým lidem v politice. A takový ředitel veřejnoprávní instituce musí přece myslet dopředu, že?

Zvláštní taky bylo, jak Souček v průběhu času přidával důvody, proč pořad zrušil, jako kdyby si to tahal postupně z klobouku. I to pak působí krajně nevěrohodně a účelově. Když ředitelovy argumenty část radních odmítla jako zástupné, tak si najednou vzpomněl na vyhrocené vztahy a velké spory v redakci. Konkrétně mělo jít o reportáž, kterou chtěl tým 168 hodin kvůli závažnosti tématu roztáhnout na celou stopáž pořadu, což u vedení neprošlo. Tak se to udělalo podle toho, jak chtěl šéfredaktor Michal Kubal, který jako šéfredaktor měl logicky poslední slovo a stejně vše schvaloval, než se něco vypustilo do vysílání.

Že se o něčem dlouze diskutuje a jsou třeba rozdílné názory, na tom není vůbec nic divného. Samozřejmě, problém by byl, pokud by redakce nerespektovala rozhodnutí šéfredaktora nebo ředitele zpravodajství a udělali si to přes zákaz po svém. Ale nic takového se nestalo.

Zajímavý je též názor zástupkyně šéfredaktora Snopové, podle které se pořad „postupně bulvarizoval, inklinoval k lifestylovým tématům a odklonil se od původního zaměření“. Toto obvinění považuji za zcela nesmyslné, ale chápu, že pro ni bylo těžké jít proti svým nadřízeným. A být vůči nim loajální v tuto chvíli vyžadovalo přiložit své polínko do ohně.

Zvláštní též je, že když mají teď šéfové takové výhrady ke kvalitě pořadu a k fungování redakce, proč to už neřešili dříve. Neexistuje žádný doklad, který by naznačoval, že by se pokoušeli změnit nesprávné směřování pořadu nebo že by vytýkali týmu 168 hodin, že odvádí špatnou a neprofesionální práci. Dokonce teď přišla ze strany vedení výtka, že redakce měla problém s dodržováním standardních novinářských postupů.

Až teď najednou si vzpomněli na to, jak tam bylo všechno špatně. A tak asi proto, že paní Nora Fridrichová coby novinářka dle nich selhala, jí vedení ČT nabídlo jiné novinářské místo. Působí to na vás věrohodně? Na mě tedy ne. Pokud budu o někom přesvědčený, že porušuje základní pravidla dobré novinařiny, což je velmi silná výhrada, tak ho rozhodně nebudu chtít ani do jiného týmu v rámci firmy.

Zajímavý je i pohled bývalého generálního ředitele ČT, pana Dvořáka, který tvrdí, že nic z toho, co jeho nástupce Souček postupně v rozšiřujícím se seznamu prezentoval jako důvody svého rozhodnutí, pro zrušení pořadu, nestačí. Bývalý ředitel též označuje silné Součkovo angažmá v rušení pořadu za nestandardní aktivitu, protože rušení pořadu bylo jednoznačně v kompetenci vedení zpravodajství.

Pozoruhodných věcí je na okolnostech zrušení pořadu víc, třeba to, že tak zásadní věc jako zrušení etablovaného pořadu zpravodajské redakce oznámí sám generální ředitel ČT, a to navíc v době, kdy byl šéfredaktor Kubal na dovolené. To působí velmi nestandardně, jako něco záměrného nebo velmi překotného.

Moc by mě zajímala také role šéfredaktora Kubala v celé kauze. Osobně bych mu věřil to, co tvrdí, že kdyby měl pocit, že může být ohrožena nezávislost médií, že by se sám proti tomu ozval. Jenže proč on tak najednou potopil Noru Fridrichovou a její tým?

Myslím, že je zcela jasné, že rozhodnutí o konci pořadu je z hlavy generálního ředitele Součka. Sice se snaží tvrdit, že jen komunikoval to, na čem se dohodl s vedením zpravodajství, ale kdyby hybatelem této změny nebyl on sám, nebyl by ani nositelem dané informace v tiskové zprávě.

Ale vraťme se k panu Kubalovi a vžijme se do jeho situace. Tuší, že pokud si má udržet své teplé místo, musí být loajální k ředitelovým rozhodnutím. Taky mu má být za co vděčný, vždyť on ho do funkce jmenoval. Situaci si vyhodnotí podle hesla „bližší košile než kabát“. Možná i osobně moc paní Fridrichovou nemusí, ona je zjevně silnou osobností a je známo, že to zejména spoustě mužů nevoní a třeba se pak cítí i ohroženi. A tak se panu Kubalovi třeba i mohlo hodit, že se jí takto elegantně zbaví a zamnul si ruce, jak to pěkně vyšlo. A přitom si neuvědomil, že panu Součkovi posloužil coby „užitečný idiot“, že zkrátka byl použit pro jeho cíle.

Zvláštní je i to, jak lidé z týmu 168 hodin, vyjma dramaturga pana Vondráčka, drží bobříka mlčení a k celé kauze se vůbec nevyjadřují. V jednom příspěvku zde na medium.seznam.cz si to autor textu vysvětluje tak, že zkrátka Fridrichové měli všichni plné zuby, a proto se jí nikdo nezastal. Já za tím vidím něco zcela jiného.

Mlčení kolegů z týmu svědčí o tom, že se zkrátka bojí mluvit, aby si neuškodili, krásně tam byla vytvořena atmosféra strachu, jak vhodné ve svobodných médiích. Pokud by to tak nebylo, tak by se jistě i oni ke kauze vyjadřovali, ať už proto, aby se od Nory Fridrichové distancovali nebo jí naopak podpořili. Fakt, že proti ní nikdo nevystoupil, svědčí o tom, že v konfliktu s těmi lidmi nebyla, jinak by si též přisadili. Oni mlčí, aby si neuškodili, bojí se. To jsme to dopracovali, 35 let od revoluce!

Nový generální ředitel ČT na sebe přitom neupozorňuje jenom touto kauzou, ono je toho víc, co nepůsobí vůbec dobře a vznáší velké pochybnosti o jeho schopnosti vést takovou důležitou instituci. Například je velmi podivné, že si jako šéfa kanceláře vybral Igora Němce, bývalého pražského primátora, který proslul svou totální neschopností a nečinností během pražských povodní, kdy se zesměšnil před celým národem. Už jen to měl být dostatečný důvod k tomu, aby byl diskvalifikován pro takovou funkci. Ještě horší je, že se aktivně účastní akcí spojených s tuzemskou dezinformační a proruskou scénou. Neohrožuje tato skutečnost dobré jméno České televize mnohem více než pár lechtivých SMS?

Velice kontroverzní je též propuštění reportéra Ondřeje Stratilíka, který neprovedl nic nestandardního, vyhodil ho prakticky za nic. V tomto případě se možná nejedná u ředitele ani tak o zlý úmysl, ale jen o jeho nekompetentnost, nevím.

Pochybnosti vzbuzuje i střet s další silnou osobností na ČT, moderátorem nedělních Otázek Václavem Moravcem kvůli stížnosti Institutu Václava Klause (IVK) na Moravcova prohlášení v rozhovoru pro slovenský Denník N. Souček se opakovaně obrátil na Etický panel ČT, ten se ale v obou případech moderátora nedělních debat zastal. Přitom je bezprecedentní v jedné věci se dvakrát obracet na Etický panel. Asi nejlépe to shrnul sám Václav Moravec: „Nezpochybňuji svaté právo jakéhokoliv generálního ředitele ČT zahltit Etický panel ČT množstvím lobbisticky či politicky motivovaných stížností na práci zpravodajů a publicistů televize veřejné služby. Z pasáže Kodexu ČT věnované Etickému panelu ČT však vyplývá, že jeho účelem je posílit důvěru veřejnosti v odpovědný přístup k otázkám profesní etiky a s tím související úkol chránit před vnějším nátlakem především svobodu projevu a potřebné pracovní podmínky pro nezávislou žurnalistiku.“

Nemohu si pomoci, ale ve mě to vyvolává silné podezření, že pan ředitel si jen zatím připravuje půdu na to, aby se zbavil dalšího nepohodlného novináře, který vadí některým politikům.

Mimochodem, krátce po této záležitosti s Etickým panelem, všichni jeho členové rezignovali na své funkce. Jako důvod uvedli spory s novým generálním ředitelem. K tomu se vyjádřil jeden z jeho bývalých členů, pan Savický, takto: „Naše představy o tom, co má dělat etický panel, se diametrálně odlišují od představ, které má generální ředitel. Nejsme schopni dostát jeho požadavkům.“

K mínusům nového ředitele můžeme přičíst též chaotické jmenování nových ředitelů ČT1 a ČT2, aby tato místa sotva po pár měsících zase rušil. Jako nešťastný a nevhodný jsem vnímal i až vyděračský způsob, jakým pan Souček komunikoval potřebu zvýšit koncesionářské poplatky, i když ty samotné důvody chápu a souhlasím s nimi. Ale ten styl, kdy vypouští do médií poplašné zprávy, že jinak bude muset propustit několik set lidí a zásadně omezit původní tvorbu, mi přijde dost nepřijatelný.

V kontrastu s tím, jak neobratně a nedůvěryhodně si povětšinou počíná pan ředitel Souček, v případě přípravy formátů nových publicistických pořadů, které by zrušený projekt měly nahradit, si zatím vede velmi zdatně. Chystá hned čtyři různé pořady, které by se po týdnu střídaly na obrazovce, takže by vlastně šlo o měsíčníky. Navíc už naznačil, že by u některých šlo o tzv. solution journalism.

Z toho plyne, že minimálně některé z těchto pořadů se nebudou zabývat velkou politikou, ale spíše společenskými jevy, kauzami a nešvary. Ne, že by se neměly též řešit, ale pokud jsou náhradou za ryze politický pořad, tak to dobře není. Taktéž plánovaná periodicita bude fungovat tak, že rozmělní a téměř vynuluje možnost v těchto pořadech otvírat žhavé politické kauzy, protože než se tam budou mít šanci dostat, už bude téma natolik vyčpělé, že to výrazně otupí případný dosah reportáže. Okolnosti kolem toho opět působí dojmem, že jde hlavně o to, aby se zamezilo reportážím, které obtěžují politiky, ale současně, aby to vypadalo navenek tak, že původní pořad bude více než nahrazen. Však oni přece za jeden zrušený pořad dají do vysílání hned čtyři nové, tak kdo by si mohl stěžovat, že zanedbáváme na ČT publicistiku, že?

Tuto kauzu i celé působení pana Součka ve vedení České televize vnímám jako nebezpečí pro udržení si nezávislosti a veřejnoprávního charakteru ČT. Kroky, které pan Souček dělá, vyhovují zcela jasně především politikům. Svými činy oslabuje roli veřejnoprávního média, které má mimo jiné mít za cíl zabránit zneužití médií politickými stranami. ČT si koncesionáři platí proto, aby byl jakýmsi hlídacím psem demokracie a ne proto, aby šel politikům na ruku.

Pořad 168 hodin řadě politikům doslova pil krev a netajili se s tím, že jim tento pořad vadí. To je ovšem právě tím nejlepším důkazem, že novináři tohoto projektu dělali svou práci dobře. Paní Nora Fridrichová by určitě neměla přijímat nabídnutý post v rámci ČT, kde by byla uklizena tak, aby nemohla „zlobit“. Myslím, že má na víc a že bude lepší, když se pokusí najít platformu, kde by mohla navázat na práci, kterou doteď vykonávala.

zdroje:

https://www.info.cz/nazory/soucek-v-ceske-televizi-otaci-kormidlem-rada-jeho-kroku-vzbuzuje-pochybnosti

https://www.respekt.cz/tydenik/2024/32/168-hodin-reditele-soucka

https://echo24.cz/a/HjRhS/zpravy-domaci-soucek-moravec-ct-stiznost-klaus-gubernator-putin

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-moravec-versus-novy-reditel-ct-moderatora-se-zastal-i-byvaly-sef-televize-239705

https://echo24.cz/a/HqwNK/zpravy-domov-sef-ct-soucek-bez-zvyseni-koncesionarske-poplatky-propustime-digitalni-sluzby-povede-dolezel

https://www.mediar.cz/porad-168-hodin-chce-ct-nahradit-ctyrmi-publicistickymi-formaty-ne-ale-hned/

https://plus.rozhlas.cz/168-hodin-nebyl-jediny-porad-ktery-porusil-kodex-zrusi-soucek-i-udalosti-pta-se-9296306

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz